ECLI:CZ:NS:2019:26.CDO.3231.2018.1
sp. zn. 26 Cdo 3231/2018-87
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudců JUDr. Miroslava Feráka a Mgr. Lucie Jackwerthové v právní věci navrhovatelů a) M. P. , narozeného XY, b) J. K. , narozeného XY, c) Z. K. , narozené XY, všech bytem XY, zastoupených JUDr. Janou Glogarovou, advokátkou se sídlem v Ostravě, Masná 1324/1, za účasti Společenství vlastníků XY , se sídlem XY, IČO XY, zastoupeného JUDr. Vladimírem Faranou, advokátem se sídlem v Orlové, Masarykova třída 752, o určení neplatnosti rozhodnutí shromáždění společenství vlastníků jednotek ze dne 16. února 2017, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 8 Cm 165/2017, o dovolání navrhovatelů proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 2. května 2018, č. j. 8 Cmo 43/2018-62, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Vrchní soud v Olomouci (odvolací soud) usnesením ze dne 2. 5. 2018, č. j. 8 Cmo 43/2018-62, potvrdil usnesení Krajského soudu v Ostravě (soud prvního stupně) ze dne 21. 12. 2017, č. j. 8 Cm 165/2017-40, kterým zamítl návrh na určení neplatnosti usnesení shromáždění společenství vlastníků jednotek ze dne 16. 2. 2017 „o povinnosti každého vlastníka jednotky přispívat na správu domu a pozemku jednotnou částkou v celkové výši odpovídající podílu vlastníka na společných částech domu“, a uložil navrhovatelům zaplatit Společenství vlastníků XY (dále též jen „Společenství“) náklady řízení ve výši 11.200 Kč; současně rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (neboť procesně úspěšnému Společenství náklady v odvolacím řízení nevznikly).
Dovolání navrhovatelů proti výroku, jímž odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně ve věci samé, není podle ustanovení §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), přípustné, neboť otázku, zda byl dán ve smyslu §1209 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), důležitý důvod pro přezkoumání napadeného usnesení shromáždění, jímž bylo rozhodnuto o stejné výši příspěvku na správu domu a pozemku pro bytové i nebytové jednotky, posoudil odvolací soud v souladu s judikaturou dovolacího soudu a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.
Předně je třeba zdůraznit, že námitkami, jimiž odvolacímu soudu vytýkají nedostatky odůvodnění a zpochybňují správnost skutkových zjištění a hodnocení provedeného dokazování, uplatnili jiný dovolací důvod, než který je uveden v §241a odst. 1 o. s. ř. Samotné hodnocení důkazů opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ustanovení §132 o. s. ř. nelze dovoláním úspěšně napadnout (viz např. odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 2. 2011, sen. zn. 29 NSČR 29/2009, uveřejněné pod č. 108/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, včetně tam obsaženého odkazu na nález Ústavního soudu ze dne 6. 1. 1997, sp. zn. IV. ÚS 191/96). K vadám řízení může dovolací soud přihlédnout, jen je-li dovolání přípustné (§237–238a o. s. ř.).
Ustanovení §1209 odst. 1 o. z. upravuje podmínky, za nichž může být soudem přezkoumáno usnesení přijaté shromážděním společenství vlastníků. Soud se může zabývat (ne)platností usnesení shromáždění jen v případě, že jde o přehlasovaného vlastníka (hledisko osobní), je-li pro to důležitý důvod (hledisko věcné) a je-li návrh podán do uplynutí prekluzivní lhůty tří měsíců počítané ode dne, kdy se vlastník o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl (hledisko časové).
Důležitý důvod pro přezkoumání usnesení přijatého shromážděním je dán tehdy, jestliže dotčeným usnesením bylo rozhodnuto o záležitosti, která přímo zasahuje buď do samotného právního postavení vlastníků jednotek, nebo do podstaty předmětu jejich vlastnictví z hlediska účelu jeho využití. Takovým usnesením zásadně není rozhodnutí o zvýšení plateb do fondu oprav (příspěvků na správu domu a pozemku), nejde-li o zvýšení extrémní (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 3. 2017, sp. zn. 26 Cdo 4567/2016), a nemůže jím být ani usnesení o stanovení výše příspěvků podle stanov (ve stejné výši pro všechny typy jednotek – jako v předmětné věci). Došlo-li napadeným rozhodnutím ke zvýšení příspěvků na správu domu a pozemku pro vlastníky nebytové jednotky (garáže) z částky 10 Kč na 31 Kč za 1 m 2 podlahové plochy, nelze – z pohledu současné socioekonomické situace – považovat takové navýšení za natolik intenzivní, že by vyžadovalo zásah veřejné moci.
Protože nebyly splněny podmínky stanovené v §1209 odst. 1 o. z. pro přezkum (ne)platnosti napadeného usnesení shromáždění, nezabýval se dovolací soud (pro nadbytečnost) dalšími v dovolání vznesenými otázkami, o které dovolatelé opírají důvody neplatnosti předmětného usnesení shromáždění, neboť jejich řešení je pro závěr o správnosti rozsudku odvolacího soudu bezvýznamné.
V části, v níž dovolatelé napadli výrok rozsudku odvolacího soudu o nákladech řízení, není dovolání přípustné [§237, §238 odst. 1 písm. h) o. s. ř.].
Nejvyšší soud proto dovolání žalobce podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 12. 2. 2019
JUDr. Pavlína Brzobohatá
předsedkyně senátu