ECLI:CZ:NS:2019:26.CDO.3260.2019.1
sp. zn. 26 Cdo 3260/2019-539
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudců Mgr. Lucie Jackwerthové a JUDr. Miroslava Feráka ve věci žalobkyně České dráhy, a.s., se sídlem v Praze 1, nábřeží L. Svobody 1222, IČO: 70994226, proti žalovanému R. M., narozenému XY, sídlem XY, IČO: XY, zastoupenému Mgr. Petrou Hrachy, advokátkou se sídlem v Brně, Cihlářská 643/19, o vyklizení pozemku, vedené u Okresního soudu ve Znojmě pod sp. zn. 6 C 16/2009, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 23. května 2019, č. j. 21 Co 80/2019-522, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Žalobkyně se domáhá vyklizení pozemku parc. č. XY v obci a katastrálním území XY (dále jen „Pozemek"). Podáním ze dne 30. 4. 2018 navrhla, aby do řízení jako vedlejší účastnice na její straně vstoupila společnost Brno new station development a.s., se sídlem v Brně-městě, Benešova 703/21, IČO: 27723607 (dále jen „Společnost"), s níž dne 5. 6. 2008 uzavřela smlouvu o nájmu věci č. 9149003008 (dále jen „Smlouva“), jejímž předmětem je mimo jiné i Pozemek, a která se vstupem do řízení souhlasila.
Žalovaný namítal, že v části týkající se Pozemku je Smlouva neplatná, a se vstupem vedlejší účastnice do řízení nesouhlasil.
Okresní soud ve Znojmě (soud prvního stupně) usnesením ze dne 18. 3. 2019, č. j. 6 C 16/2009-510, návrh žalobkyně na vstup Společnosti do řízení jako vedlejší účastnice na straně žalobkyně zamítl.
Krajský soud v Brně (odvolací soud) usnesením ze dne 23. 5. 2019, č. j. 21 Co 80/2019-522, změnil usnesení soudu prvního stupně a rozhodl, že vstup Společnosti do řízení jako vedlejší účastnice na straně žalobkyně je přípustný. Z obsahu spisu zjistil, že mezi žalobkyní jako pronajímatelkou a Společností jako nájemkyní byla uzavřena Smlouva, že předmětem nájmu je areál železniční stanice XY, tvořený nemovitostmi specifikovanými v bodě 3.2 Smlouvy o výměře cca 15 000 m 2 (mimo jiné i Pozemkem) a že cílem obou stran je efektivnější využívání předmětu nájmu na základě realizace projektu revitalizace. Smluvní strany dále uvedly, že část předmětu nájmu je ke dni podpisu smlouvy zatížena nájmy a že vznik právních účinků nájmu nastane po splnění odkládací podmínky spočívající v ukončení nájemních smluv s třetími osobami. Dovodil, že je-li účelem Smlouvy zájem žalobkyně na revitalizaci celého areálu brněnského hlavního nádraží, má Společnost právní zájem na výsledku řízení, a to bez ohledu na případnou neplatnost Smlouvy v části týkající Pozemku.
Dovolání není podle ustanovení §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), přípustné, neboť dovoláním zpochybněnou otázku přípustnosti vedlejšího účastenství odvolací soud posoudil v konečném důsledku v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, od níž není důvod se odchýlit.
Judikatura Nejvyššího soudu je ustálena v závěru, že o právní zájem na výsledku řízení, který zakládá právo určité osoby zúčastnit se řízení jako vedlejší účastník podle §93 odst. 1 o. s. ř., se zpravidla jedná tehdy, jestliže rozhodnutím ve věci bude dotčeno právní postavení této osoby, tj. její práva a povinnosti vyplývající z hmotného práva. Pouhý „morální“, „majetkový“ nebo jiný „neprávní“ zájem na výsledku řízení pro potřeby ustanovení §93 o. s. ř. sám o sobě nepostačuje (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 3960/2013).
V posuzovaném případě však ze Smlouvy vyplývá, že předmětem nájmu je i Pozemek. Společnost byla ve Smlouvě upozorněna na to, že v době podpisu Smlouvy byl Pozemek pronajat žalovanému, a proto smluvní strany vázaly vznik nájmu k Pozemku na splnění odkládací podmínky – ukončení nájemního vztahu s žalovaným, vyklizení Pozemku a protokolárního předání Pozemku Společnosti (článek 3.6. Smlouvy). Rozhodnutím ve věci tedy budou dotčena práva a povinnosti Společnosti vyplývající ze Smlouvy, neboť na vyklizení Pozemku závisí, zda bude splněna odkládací podmínka sjednaná ve Smlouvě a zda se Společnost stane nájemcem Pozemku. Společnost tedy má právní zájem na výsledku řízení. Vzhledem k tomu, že její vstup navrhla žalobkyně, na jejíž procesní stranu má Společnost přistoupit, a Společnost se svým vstupem do řízení souhlasí, má právo se řízení účastnit jako vedlejší účastník podle §93 o. s. ř.
Nejvyšší soud proto dovolání podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
Nejvyšší soud nerozhoduje o nákladech dovolacího řízení, jestliže dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu není rozhodnutím, jímž se řízení končí, a jestliže řízení nebylo již dříve skončeno (srov. usnesení Nejvyššího soudu z 23. 7. 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod č. 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 20. 11. 2019
JUDr. Pavlína Brzobohatá
předsedkyně senátu