ECLI:CZ:NS:2019:26.CDO.3699.2018.1
sp. zn. 26 Cdo 3699/2018-242
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Pavlínou Brzobohatou v právní věci žalobce hlavního města Prahy , se sídlem v Praze 1, Mariánské náměstí 2/2, IČO 00064581, proti žalovaným 1) M. M. , narozenému XY, a 2) E. M. , narozené XY, oběma bytem XY, zastoupeným JUDr. Marcelou Kolibovou, advokátkou se sídlem v Praze 8, Třeboradická 755/9, o vyklizení bytu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 51 C 197/2013, o dovolání žalovaných proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. února 2018, č. j. 28 Co 461/2017-167, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalovaní jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 300 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
Dovolání žalovaných proti napadenému rozsudku odvolacího soudu, jímž potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 9 (soud prvního stupně) ze dne 18. 7. 2017, č. j. 51 C 197/2013-143 (kterým jim uložil povinnost do jednoho měsíce od právní moci rozsudku vyklidit a vyklizený předat žalobci tam blíže specifikovaný byt a rozhodl o náhradě nákladů řízení), a současně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení, Nejvyšší soud podle §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), odmítl, neboť neobsahuje údaj o tom, v čem dovolatelé spatřují splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237-238a o. s. ř.), a v dovolacím řízení nelze pro tuto vadu pokračovat.
Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, z dovolání musí být také patrno, které otázky hmotného nebo procesního práva, na nichž napadené rozhodnutí závisí, nebyly v rozhodování dovolacího soudu dosud řešeny (má-li je dovolatel za dosud neřešené), případně, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu a od které „ustálené rozhodovací praxe" se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), nebo od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatele) dovolací soud odchýlit postupem podle §20 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013, uveřejněné pod číslem 80/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Takový údaj se však v dovolání nenachází a ani z celého jeho obsahu nelze zjistit, v čem dovolatelé spatřují splnění předpokladů přípustnosti dovolání (zřejmě i proto, že nesprávně vycházeli z přípustnosti dovolání upravené v o. s. ř. ve znění do 31. 12. 2012).
Zpochybňují-li dovolatelé správnost skutkových zjištění a hodnocení provedeného dokazování, stejně jako namítají-li, že odvolací soud nepřihlédl ke všem námitkám uplatněným v řízení, uplatnili jiný dovolací důvod, než který je uveden v §241a odst. 1 o. s. ř.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li povinní dobrovolně, co jim ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).
V Brně dne 5. 3. 2019
JUDr. Pavlína Brzobohatá
předsedkyně senátu