ECLI:CZ:NS:2019:26.CDO.387.2019.1
sp. zn. 26 Cdo 387/2019-758
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Pavlínou Brzobohatou v exekuční věci oprávněného Družstva XY , družstvo v likvidaci, dříve sídlem v XY , IČO XY , vymazaného z obchodního rejstříku dne 16. června 2015, proti povinné R. P. , narozené XY , bytem v, zastoupené JUDr. Tomášem Sokolem, advokátem se sídlem v Praze 2, Sokolská 1788/60, vyklizením bytu, o návrhu povinné na obnovu řízení, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 13 Nc 24894/2006, o dovolání povinné proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. prosince 2017, č. j. 58 Co 460/2017-550, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 4 (soud prvního stupně) usnesením ze dne 11. 10. 2017, č. j. 13 Nc 24894/2006-516, zamítl návrh povinné na ustanovení zástupce a žalobu na obnovu řízení proti usnesení odvolacího soudu ze dne 11. 1. 2013, č. j. 58 Co 372/2012-195, a rozhodl o náhradě nákladů řízení.
Městský soud v Praze (odvolací soud) usnesením ze dne 14. 12. 2017, č. j. 58 Co 460/2017-550, usnesení soudu prvního stupně zrušil a řízení o žalobě povinné na obnovu řízení zastavil, neboť oprávněný byl po skončení likvidace vymazán z obchodního rejstříku, ztratil tak způsobilost být účastníkem řízení a nemá žádného procesního nástupce.
Nejvyšší soud dovolání povinné odmítl podle §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o. s. ř.“, neboť neobsahuje údaj o tom, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237-238a o. s. ř.), a tento údaj, jenž je obligatorní náležitostí dovolání (srov. §241a odst. 2 o. s. ř.), nelze zjistit ani z jeho obsahu [požadavek, aby právní otázka byla dovolacím soudem posouzena jinak (než soudem odvolacím), není způsobilým vymezením přípustnosti dovolání (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, proti němuž byla podána ústavní stížnost, kterou Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 21. 1. 2014, sp. zn. I. ÚS 3524/13)], v dovolacím řízení nelze pro tuto vadu pokračovat.
Způsobilým vymezením přípustnosti dovolání není pouhá citace ustanovení §237 o. s. ř. nebo jeho části. Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam alternativně uvedených hledisek považuje za splněné, z dovolání musí být také patrno, které otázky hmotného nebo procesního práva, na nichž napadené rozhodnutí závisí, nebyly v rozhodování dovolacího soudu dosud řešeny (má-li je dovolatel za dosud neřešené), případně, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu a od které „ustálené rozhodovací praxe“ se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), nebo od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatele) dovolací soud odchýlit postupem podle §20 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013, uveřejněné pod číslem 80/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Dovolatelka nevznáší žádnou právní otázku, na které napadené rozhodnutí spočívá a která měla být odvolacím soudem nesprávně posouzena, pouze polemizuje s jeho závěry, aniž by bylo zřejmé, kterou judikaturu při svých úvahách nerespektoval, popř. která by měla být postupem podle §20 zákona č. 6/2002 Sb. překonána.
Námitkami, že jí nebyl v předcházejících (zejména nalézacích) řízení přes její opakované žádosti ustanoven advokát, uplatnila dovolatelka jiný dovolací důvod, než který je uveden v §241a odst. 1 o. s. ř. K vadám řízení může dovolací soud přihlédnout, jen je-li dovolání přípustné (§237-238a o. s. ř.). Jen pro úplnost lze dodat, že neustanovení zástupce v předcházejících fázích řízení se mohla bránit opravnými prostředky.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 14. 5. 2019
JUDr. Pavlína Brzobohatá
předsedkyně senátu