ECLI:CZ:NS:2019:26.CDO.3875.2018.1
sp. zn. 26 Cdo 3875/2018-133
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudců JUDr. Miroslava Feráka a Mgr. Lucie Jackwerthové v právní věci žalobce Bytového družstva XY , se sídlem XY, IČO XY, zastoupeného JUDr. Veronikou Navrátilovou, advokátkou se sídlem v Ostravě, Matiční 730/3, proti žalovanému L. B. , narozenému XY, bytem XY, zastoupenému JUDr. Jiřím Sobčíkem, advokátem se sídlem v Ostravě, Nádražní 545/166, o 188.894 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 17 C 187/ 2017, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. ledna 2018, č. j. 11 Co 353/2017-63, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 8.960 Kč k rukám JUDr. Veroniky Navrátilové, advokátky se sídlem v Ostravě, Matiční 730/3, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě (odvolací soud) rozsudkem ze dne 24. 1. 2018, č. j. 11 Co 353/2017-63, potvrdil rozsudek Okresního soudu v Ostravě (soud prvního stupně) ze dne 24. 7. 2017, č. j. 17 C 187/2017-24, kterým uložil žalovanému zaplatit žalobci částku 188.894 Kč s tam blíže vymezeným (zákonným) úrokem z prodlení a náklady řízení ve výši 36.625 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku; současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Soud prvního stupně rozhodl rozsudkem pro uznání podle §153a odst. 1, 3, §114b odst. 5 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).
Dovolání žalovaného proti rozsudku odvolacího soudu není přípustné podle §237 o. s. ř., neboť závěr odvolacího soudu, že podání žalovaného, ve kterém k výzvě soudu prvního stupně podle §114b odst. 1 o. s. ř. uvedl pouze to, že „žaloba je lež“ (a navrhl zamítnutí žaloby), není kvalifikovaným vyjádřením, jež by bylo schopné zabránit vzniku fikce uznání nároku (§114b odst. 5 o. s. ř.), je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, od které není důvod se odchýlit.
Fikce uznání nároku ve smyslu §114b odst. 5 o. s. ř. nastává, jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu podle ustanovení §114b odst. 1 o. s. ř. včas nevyjádří ve věci a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání; žalovaný se ve smyslu §114b odst. 5 o. s. ř. kvalifikovaně vyjádří, jestliže z jeho včasného písemného vyjádření vyplývá, že nárok, který byl proti němu uplatněn žalobou, zcela neuznává a alespoň v základních obrysech vylíčí rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu proti žalobě (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 5. 2005, sp. zn. 21 Cdo 2520/2004, uveřejněný v časopise Soudní judikatura č. 8, ročník 2005, pod č. 121). Pouhý nesouhlas s žalobou nelze považovat za kvalifikované vyjádření způsobilé zabránit následkům předvídaným v ustanovení §114b odst. 5 o. s. ř. (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2017, sp. zn. 21 Cdo 1981/2016, uveřejněný pod číslem 52/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozsudek téhož soudu ze dne 8. 3. 2005, sp. zn. 21 Cdo 1951/2004, uveřejněný pod č. 21/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Vytýká-li dovolatel soudům nedostatek poučení o možnosti ustanovení zástupce z řad advokátů (§30 o. s. ř.), namítá tak vadu řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. K vadám řízení však může dovolací soud přihlédnout, jen je-li dovolání přípustné (§237-238a o. s. ř.). Za situace, kdy mu byl v rámci jiných soudních řízení – jak vyplývá z obsahu dovolání – ustanoven k ochraně jeho zájmů zástupce z řad advokátů, si navíc musel být vědom možnosti postupu podle §30 o. s. ř., i když ho soud v tomto řízení nepoučil o možnosti takové právo uplatnit (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2010, sp. zn. 22 Cdo 422/2009).
Nejvyšší soud proto dovolání žalobce podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).
V Brně dne 16. 1. 2019
JUDr. Pavlína Brzobohatá
předsedkyně senátu