Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 18.03.2019, sp. zn. 26 Cdo 66/2019 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2019:26.CDO.66.2019.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2019:26.CDO.66.2019.1
sp. zn. 26 Cdo 66/2019-115 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jitky Dýškové a soudkyň Mgr. Lucie Jackwerthové a JUDr. Pavlíny Brzobohaté v právní věci žalobkyně K. V. K. , narozené XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Ing. Janem Kopřivou, Ph.D., advokátem se sídlem v Brně, Zahradnická 223/6, proti žalované K.E.I. pharma, s.r.o. , se sídlem v Brně, Koliště 141/47, IČO 49969650, zastoupené Mgr. Martinem Bařinkou, advokátem se sídlem v Brně, Marie Steyskalové 767/62, o vyklizení nemovitostí, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 55 C 104/2017, o dovolání žalované proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 28. února 2018, č. j. 15 Co 39/2018-56, takto: Dovolání žalované se odmítá . Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.): Městský soud v Brně (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 6. 9. 2017, č. j. 55 C 104/2017-33, uložil žalované povinnost vyklidit tam specifikované nemovitosti a rozhodl o nákladech řízení účastníků. Rozsudek byl vydán jako rozsudek pro uznání ve smyslu §153a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v tehdy účinném znění (dále jeno. s. ř.“) poté, co žalovaná nereagovala na usnesení tohoto soudu ze dne 3. 7. 2017, č. j. 55 C 104/2017-18, obsahující kvalifikovanou výzvu podle §114b o. s. ř. k vyjádření ve věci, které jí bylo doručeno dne 10. 7. 2017. Podáním ze dne 14. 9. 2017 navrhla žalovaná určení neúčinnosti doručení usnesení Městského soudu v Brně ze dne 3. 7. 2017, č. j. 55 C 104/2017-18. Městský soud v Brně usnesením ze dne 7. 12. 2017, č. j. 55 C 104/2017-45, návrh žalované na rozhodnutí o neúčinnosti doručení zamítl. K odvolání žalované Krajský soud v Brně (odvolací soud) usnesením ze dne 28. 2. 2018, č. j. 15 Co 39/2018-56, usnesení Městského soudu v Brně ze dne 7. 12. 2017, č. j. 55 C 104/2017-45, potvrdil, neboť na straně žalované neshledal omluvitelný důvod, pro který se nemohla s doručovanou písemností seznámit (§50d odst. 1 o. s. ř.). Proti usnesení odvolacího soudu podala žalovaná včasné dovolání, které není přípustné podle §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 30. 9. 2017 – dále opět jen „o. s. ř.“, neboť odvolací soud posoudil dovoláním zpochybněnou otázku neúčinnosti doručení v konečném výsledku v souladu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 14. 9. 2015, sp. zn. 21 Cdo 30/2015, uveřejněném pod č. 63/2016 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, dovodil, že o neúčinnosti doručení rozhoduje soud odesílající písemnost, jejíž doručení má být neúčinné, podle ustanovení §50d o. s. ř. jen pro účely řízení, které u něho (ještě) probíhá. Vydal-li odesílající soud rozhodnutí, kterým se řízení u něho končí, je vyloučeno, aby poté posuzoval podle ustanovení §50d o. s. ř. neúčinnost doručení jím vydaných rozhodnutí. V projednávané věci žalovaná podala návrh na určení neúčinnosti doručení usnesení Městského soudu v Brně ze dne 3. 7. 2017, č. j. 55 C 104/2017-18, až poté, co bylo řízení u něj jako odesílajícího soudu skončeno rozsudkem ze dne 6. 9. 2017, č. j. 55 C 104/2017-33. Již z tohoto důvodu - jak vyplývá z výše uvedeného - nemohl být její návrh úspěšný. To ovšem neznamená, že řádné a účinné doručení předmětného usnesení nelze přezkoumat. Příslušným k posouzení této otázky však je soud, který bude rozhodovat o odvolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 6. 9. 2017, č. j. 55 C 104/2017-33, neboť řádné a účinné doručení usnesení, které obsahuje výzvu k vyjádření ve věci podle §114b o. s. ř., je jedním ze zákonných předpokladů pro vydání rozsudku pro uznání ve smyslu §153a odst. 3 o. s. ř., jejichž splnění odvolací soud zkoumá (srov. §205b o. s. ř.). Protože není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak, Nejvyšší soud dovolání žalované proti rozhodnutí odvolacího soudu podle ustanovení §243c odst. 1 věta první o. s. ř. odmítl. Nejvyšší soud nerozhoduje o nákladech dovolacího řízení, jestliže dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu není rozhodnutím, jímž se řízení končí, a jestliže řízení nebylo již dříve skončeno (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod č. 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 18. 3. 2019 JUDr. Jitka Dýšková předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:03/18/2019
Spisová značka:26 Cdo 66/2019
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:26.CDO.66.2019.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Doručování
Rozsudek pro uznání
Dotčené předpisy:§50d o. s. ř.
§153a odst. 3 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2019-05-31