ECLI:CZ:NS:2019:26.CDO.913.2019.2
sp. zn. 26 Cdo 913/2019-272
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudkyň JUDr. Jitky Dýškové a Mgr. Lucie Jackwerthové ve věci žalobce Společenství vlastníků XY , se sídlem XY, IČO: XY, zastoupeného Doc. JUDr. Milanem Kindlem, CSc., advokátem se sídlem Chomutov, Blatenská 3218/83, proti žalovanému I. Z., bytem XY, zastoupenému Mgr. Lucií Houdkovou, advokátkou se sídlem Praha 10, Korunní 2569/108, o zaplacení částky 110.332,- Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 49 ECm 3/2014, o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 22. srpna 2018, č. j. 8 Cmo 271/2016-246, a o jeho návrhu na odklad vykonatelnosti tohoto rozsudku, takto:
Návrh na odklad vykonatelnosti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 22. srpna 2018, č. j. 8 Cmo 271/2016-246, se zamítá .
Odůvodnění:
Žalobce se domáhal, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit mu částku 110.332,- Kč s příslušenstvím (v podobě úroku z prodlení) z titulu nedoplatků vyplývajících z vyúčtování záloh na úhrady za služby spojené s užíváním jeho bytových jednotek za rok 2010.
Krajský soud v Praze (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 28. června 2016, č. j. 49 ECm 3/2014-197, žalobě vyhověl a rozhodl o nákladech řízení účastníků.
K odvolání žalovaného Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 22. srpna 2018, č. j. 8 Cmo 271/2016-246, citovaný rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení účastníků.
Žalovaný (zastoupen advokátkou) podal proti rozsudku odvolacího soudu včasné dovolání za použití (způsobilého) dovolacího důvodu podle §241a odst. 1 věty první o.s.ř. (zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále opět jen „o.s.ř.“). Z obsahu dovolání vyplývá dovolací návrh, aby dovolací soud zrušil napadený rozsudek odvolacího soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení, případně aby zrušil rozsudky obou soudů a věc vrátil k dalšímu řízení soudu prvního stupně. Současně, „vzhledem k vysoké výši rozsudkem přiznané částky s příslušenstvím a nákladů řízení“ , požádal o odklad vykonatelnosti napadeného rozsudku.
Podle §243 písm. a/ o.s.ř. může dovolací soud i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma.
V projednávané věci dospěl dovolací soud k závěru, že nejsou naplněny předpoklady, za nichž lze odložit vykonatelnost napadeného rozsudku (ve spojení s rozsudkem soudu prvního stupně). Podmínkou vyhovění návrhu na odklad vykonatelnosti je mimo jiné předpoklad, že neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí by dovolateli (povinnému) hrozila závažná újma na jeho právech. Závažnost této újmy se přitom poměřuje možným dopadem vlastního výkonu rozhodnutí (exekuce) do poměrů dovolatele (viz usnesení Nejvyššího soudu z 30. srpna 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016 /ústavní stížnost podanou proti tomuto rozhodnutí odmítl Ústavní soud usnesením z 28. listopadu 2017, sp. zn. IV. ÚS 3317/17/). V dané věci však z obsahu spisu nevyplývají okolnosti rozhodné pro závěr, že neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí napadeného rozsudku hrozí dovolateli (povinnému) závažná újma, přičemž na takový závěr nelze bez dalšího usoudit ani „vzhledem k vysoké výši rozsudkem přiznané částky s příslušenstvím a nákladů řízení“ , jak to v dovolání formuloval dovolatel; posléze zmíněná hlediska totiž o možném dopadu vlastního výkonu rozhodnutí (exekuce) do (zejména majetkových) poměrů povinného (dovolatele) samy o sobě nic nevypovídají. Proto dovolací soud návrh na odklad vykonatelnosti napadeného rozsudku zamítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 10. 4. 2019
JUDr. Miroslav Ferák
předseda senátu