ECLI:CZ:NS:2019:26.ND.259.2019.1
sp. zn. 26 Nd 259/2019
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudců JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Miroslava Feráka v právní věci žalobce M. P., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Jiřím Matijaševičem, advokátem se sídlem v Ostravě, Kpt. Vajdy 3046/2, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, IČO 00025429, zastoupené Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42, IČO 69797111, o zaplacení 13 623 050,70 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 20 C 82/2018, o návrhu na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 20 C 82/2018 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku.
Odůvodnění:
Žalobce se žalobou doručenou Obvodnímu soudu pro Prahu 2 dne 14. 6. 2018 domáhá, aby soud rozhodl, že žalovaná mu je povinna zaplatit částku v celkové výši 13 623 050,70 Kč s příslušenstvím z titulu majetkové a nemajetkové újmy údajně vzniklé v důsledku vydání nezákonných rozhodnutí a nesprávného úředního postupu v řízení vedeném u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 4 T 30/2014.
Obvodní soud pro Prahu 2 předložil předmětný spis Nejvyššímu soudu s podnětem na přikázání této věci Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku z důvodu vhodnosti (§12 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „o. s. ř.“) s odůvodněním, že spis trestní věci, jež byla vedena pod sp. zn. 4 T 30/2014, je velmi obsáhlý čítající 36 svazků a jeho případné zajištění Obvodním soudem pro Prahu 2 „by si vyžádalo časovou náročnost a nemalé finanční náklady z důvodu nezbytnosti provést dokazování tímto spisem“. Dále uvedl, že Okresní soud ve Frýdku-Místku je v dané věci také místně příslušným soudem [ve smyslu §87 písm. b) o. s. ř.] a má zároveň k dispozici zmíněný důkazní materiál. Proto z důvodu hospodárnosti řízení spočívající v dostupnosti důkazního materiálu je na místě přikázání věci ve smyslu §12 odst. 2 o. s. ř.
Žalobce s přikázáním věci z důvodu vhodnosti nesouhlasil, neboť v dané fázi řízení se dle jeho názoru jako hospodárné naopak jeví, aby věc byla projednána a rozhodnuta Obvodním soudem pro Prahu 2, jímž byl předmětný spisový materiál vedený u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 4 T 30/2014 již za účelem provedení důkazu vyžádán v obdobné věci jiného žalobce.
Žalovaná s přikázáním věci z důvodu vhodnosti rovněž nesouhlasila, neboť u Obvodního soudu pro Prahu 2 probíhá řízení vedené pod sp. zn. 19 C 118/2018 ve věci žalobce M. H., zastoupeného JUDr. Jiřím Matijaševičem, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, o obdobných nárocích, v rámci kterého byla již podána žádost k Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku o zapůjčení předmětného trestního spisu sp. zn. 4 T 30/2014 s tím, že se předpokládá jeho zapůjčení. Vzhledem k tomu, že v řízení vedeném u Okresního soud ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 4 T 30/2014 byly činěny některé úkony právního zástupce žalobce v rámci tzv. společné obhajoby, lze dle žalované předpokládat, že s ohledem na již probíhající řízení u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 19 C 118/2018 bude možné ze strany žalované učinit některá žalobní tvrzení nespornými a tím předmětné řízení urychlit.
Podle §11 odst. 1 věty první o. s. ř. řízení se koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný.
Podle §11 odst. 2 o. s. ř. platí, že je-li místně příslušných několik soudů, může se řízení konat u kteréhokoli z nich.
Podle §84 o. s. ř. je k řízení příslušný obecný soud účastníka, proti němuž návrh směřuje (žalovaného), není-li stanoveno jinak.
Podle §85 odst. 5 o. s. ř. je obecným soudem státu okresní soud, v jehož obvodu má sídlo organizační složka státu příslušná podle zvláštního právního předpisu, a nelze-li takto místně příslušný soud určit, soud, v jehož obvodu nastala skutečnost, která zakládá uplatněné právo.
Podle §87 písm. b) o. s. ř. je vedle obecného soudu žalovaného, popřípadě vedle soudu uvedeného v §85a, k řízení příslušný také soud, v jehož obvodu došlo ke skutečnosti, která zakládá právo na náhradu újmy.
Podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně také z důvodu vhodnosti. O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo vyjádřit se k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána (odstavec 3).
Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému Obvodnímu soudu pro Prahu 2 a Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku, jemuž má být věc přikázána, návrh Obvodního soudu pro Prahu 2 na přikázání věci jinému soudu posoudil a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny podmínky k přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti dle §12 odst. 2 o. s. ř.
Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle §12 odst. 2 o. s. ř. je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Přitom je třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je základní zásadou. Přikázání věci jinému než příslušnému soudu je výjimkou z této zásady a jako takovou je třeba ji vykládat restriktivně. Pokud by soud přikázal věc jinému soudu, aniž by pro to byly splněny podmínky, porušil by tím ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, kde je stanoveno, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu (srov. nález Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000, jakož např. i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2011, sen. zn. 29 NSČR 33/2010, uveřejněné pod číslem 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Žalobce zahájil řízení před obecným soudem žalované (Obvodním soudem pro Prahu 2), tedy v místě sídla organizační složky státu příslušné podle zvláštního právního předpisu ve smyslu §84 a §85 odst. 5 o. s. ř., ačkoli zde byla možnost zahájit řízení dle §87 písm. b) o. s. ř. i před soudem, v jehož obvodu došlo k újmě (Okresním soudem ve Frýdku-Místku). Bylo tedy jen rozhodnutím žalobce, že žalobu nepodal u Okresního soudu ve Frýdku-Místku, v jehož obvodu došlo podle žalobce ke skutečnosti, která zakládá právo na náhradu újmy, ale u obecného soudu žalované, jímž je Obvodní soud pro Prahu 2. Lze tudíž předpokládat, že k takovému postupu měl důvod.
V posuzovaném případě z dostupného spisového materiálu ani nevyplývá, že by přikázání věci Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku pozitivně ovlivnilo rychlost a hospodárnost řízení. Důvod, jímž byl návrh odůvodněn (objemnost spisového materiálu vedeného u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 4 T 30/2014) není příliš srozumitelný, natož natolik relevantní, závažný či výjimečný, aby odůvodňoval výjimku z výše uvedené zásady, a to obzvlášť za situace, kdy u Obvodního soudu pro Prahu 2 probíhá další řízení v obdobné věci jiného žalobce, ve kterém bude probíhat dokazování předmětným spisovým materiálem.
V neposlední řadě je třeba zohlednit i to, že k důvodům vhodnosti lze při rozhodování o přikázání věci jinému soudu přihlédnout jedině za situace, kdy by takové rozhodnutí nebylo na úkor účastníků řízení. V přezkoumávané věci však s návrhem na delegaci žalobce a žalovaná výslovně nesouhlasili.
Nejvyšší soud tudíž neshledal existenci takových závažných okolností, jež by odůvodňovaly přikázání věci jinému než dosavadnímu místně příslušnému soudu. Návrhu Obvodního soudu pro Prahu 2 na přikázání věci Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku proto nevyhověl (§12 odst. 3 o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 24. 7. 2019
JUDr. Jitka Dýšková
předsedkyně senátu