ECLI:CZ:NS:2019:26.ND.27.2019.1
sp. zn. 26 Nd 27/2019-302
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudců JUDr. Jitky Dýškové a JUDr. Miroslava Feráka v právní věci žalobce P. K. , narozeného XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Davidem Zahumenským, advokátem se sídlem v Brně, Krkoškova 748/28, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, IČO 00025429, zastoupené Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42, IČO 69797111, o náhradu nemajetkové újmy ve výši 160.000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 23 C 204/2014 a u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 91 Co 241/2018, o návrhu na delegaci vhodnou, takto:
Věc vedená u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 91 Co 241/2018, se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Krajskému soudu v Ostravě.
Odůvodnění:
Žalobce navrhl, aby projednání jeho odvolání proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 5. 12. 2017, č. j. 23 C 204/2014-231, které je nyní vedeno u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 91 Co 241/2018, bylo přikázáno Krajskému soudu v Ostravě z důvodu vhodnosti. Tvrdil, že řízení, která před soudy vede, řeší stejná soudkyně, která odstranila ze spisů některé důkazní prostředky, soud neprovádí jím navržené důkazy, žádal proto, aby jeho věc byla projednána nestranným a nezávislým soudem.
Žalovaná s přikázáním věci z důvodu vhodnosti nesouhlasila, neboť pro to není důvod, okolnosti tvrzené žalobcem jí nejsou známy ani nejsou žalobcem nijak doloženy.
Podle §12 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o. s. ř.“, může být věc jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti.
Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší a zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než místně příslušným soudem. Přitom je třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba – jako výjimku – vykládat restriktivně (k tomu srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000). Důvodem pro delegaci vhodnou podle §12 odst. 2 o. s. ř. naopak nemohou být okolnosti, které mohou být důvodem k vyloučení soudce podle §14 o. s. ř. (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 8. 2007, sp. zn. 22 Nd 200/2007, ze dne 30. 7. 2015, sp. zn. 29 Nd 182/2015).
Žalobce žádné relevantní skutečnosti rozhodné pro přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti neuvádí. Jeho tvrzení směřují jen k důvodům pro vyloučení soudce, případně k výhradám k postupu a rozhodování soudce v této či jiné věci, takové okolnosti však důvodem pro delegaci věci k jinému soudu být nemohou. Žalobce ostatně v této věci navrhoval delegaci věci i dříve, své návrhy však vzal posléze opakovaně zpět, rovněž namítal (neúspěšně) i podjatost soudců.
Protože žalobce žádné významné důvody pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti neuvedl, žalovaná s přikázáním věci nesouhlasí a není zde ani dán předpoklad, že řízení bude probíhat rychleji a hospodárněji u Krajského soudu v Ostravě, Nejvyšší soud po zvážení všech rozhodných skutečností dospěl závěru, že důvod vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. není dán.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 7. 3. 2019
JUDr. Pavlína Brzobohatá
předsedkyně senátu