ECLI:CZ:NS:2019:26.ND.412.2019.1
sp. zn. 26 Nd 412/2019-99
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudců JUDr. Miroslava Feráka a Mgr. Lucie Jackwethové ve věci žalobců a) M. V. , narozeného XY, a b) K. V. , narozené XY, obou bytem XY, proti žalovaným 1) V. K., 2) J. K. a 3) Z. S., soudcům Městského soudu v Praze, o nejasném podání, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 0 Nc 7545/2018, o dovolání žalobců proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. května 2019, č. j. 28 Co 161/2019-70, vedeném u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 25 Cdo 3010/2019, o návrhu žalobců na vyloučení soudců Nejvyššího soudu, takto:
Soudci Nejvyššího soudu JUDr. Petr Vojtek a JUDr. Robert Waltr nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 25 Cdo 3010/2019.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze k odvolání žalobců v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení ze dne 6. 3. 2019, č. j. 0 Nc 7545/2018-56, kterým Obvodní soud pro Prahu 5 žalobcům nepřiznal osvobození od soudních poplatků a neustanovil jim zástupce z řad advokátů.
Proti usnesení odvolacího soudu podali žalobci dovolání. Věc je vedena u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 25 Cdo 3010/2019 a rozhodovat o ní přísluší senátu občanskoprávního a obchodního kolegia tohoto soudu určenému rozvrhem práce Nejvyššího soudu pro rok 2019, složenému ze soudců JUDr. Petra Vojtka, JUDr. Martiny Vršanské a JUDr. Roberta Waltera.
Podáním ze dne 18. 9. 2019 žalobci navrhli, aby soudci soudního oddělení 25 Cdo JUDr. Petr Vojtek a JUDr. Robert Waltr byli „z jednání vyloučeni z důvodu podjatosti a páchání trestných činů či zatajování trestných činů soudců nižších stupňů soudů“.
Soudci senátu 25 Cdo Nejvyššího soudu JUDr. Petr Vojtek a JUDr. Robert Waltr se k námitce podjatosti vyjádřili dne 26. 9. 2019 shodně tak, že k věci, k účastníkům řízení ani k jejich zástupcům nemají žádný vztah, který by byl významný z pohledu §14 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).
Podle §16 odst. 1 věty druhé o. s. ř. o vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.
V souladu s rozvrhem práce Nejvyššího soudu pro rok 2019 byla věc o vyloučení jmenovaných soudců z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 25 Cdo 3010/2019 předložena senátu 26 Cdo.
Podle §14 o. s. ř. jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odstavec 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odstavec 3). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4).
Rozhodnutí o vyloučení soudce podle §14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě. Důvod pochybovat o nepodjatosti soudce je dán, je-li zde objektivní skutečnost (nikoli pouhá domněnka nebo pouhé difamující tvrzení), která, poměřeno „věcí“, „osobami účastníků“ nebo „osobami jejich zástupců“, vzbuzuje pochybnosti o nepodjatosti soudce (srov. též nález Ústavního soudu ze dne 3. 7. 2001, sp. zn. II. ÚS 105/01, uveřejněný pod číslem 98/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, a důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 7. 2014, sen. zn. 29 NSČR 79/2014, uveřejněného pod číslem 20/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Podle ustáleného výkladu podávaného soudní praxí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 4. 2012, sen. zn. 29 NSČR 26/2012, uveřejněné pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský.
Dovolatelé v uplatněné námitce podjatosti neuvedli žádnou skutečnost, která by podle výše popsaných kritérií mohla vést k závěru o podjatosti některého z uvedených soudců. Jak vyplývá z jejich vyjádření, nemají k věci ani k účastníkům z hlediska ustanovení §14 odst. 1 o. s. ř. žádný významný vztah, který by mohl představovat důvod k jejich vyloučení z projednávání a rozhodnutí věci a takové okolnosti nebyly zjištěny ani z obsahu spisu.
Nejvyšší soud proto rozhodl, že soudci JUDr. Petr Vojtek a JUDr. Robert Waltr nejsou vyloučeni z projednání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 25 Cdo 3010/2019 (16 odst. 1 o. s. ř.). Protože nebylo prováděno dokazování, bylo o námitce podjatosti uplatněné žalobci rozhodnuto bez nařízení jednání (§16 odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 14. 10. 2019
JUDr. Jitka Dýšková
předsedkyně senátu