ECLI:CZ:NS:2019:27.CDO.100.2019.1
sp. zn. 27 Cdo 100/2019-174
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Marka Doležala a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobce Svazu vodovodů a kanalizací JIHLAVSKO , se sídlem v Jihlavě, Žižkova 1867/93, PSČ 586 01, identifikační číslo osoby 48460915, zastoupeného JUDr. Oldřichem Chudobou, advokátem, se sídlem v Praze 4, Při Trati 1084/12, PSČ 141 00, proti žalovanému městysu Luka nad Jihlavou , se sídlem v Lukách nad Jihlavou, 1. máje 76, PSČ 588 22, identifikační číslo osoby 00286192, zastoupenému JUDr. Boženou Zmátlovou, advokátkou, se sídlem v Jihlavě, Dvořákova 1927/5, PSČ 586 01, o nahrazení projevu vůle, vedené u Okresního soudu v Jihlavě pod sp. zn. 8 C 6/2018, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně - pobočky v Jihlavě ze dne 20. 8. 2018, č. j. 54 Co 154/2018-141, takto:
Návrh na odklad právní moci usnesení Krajského soudu v Brně - pobočky v Jihlavě ze dne 20. 8. 2018, č. j. 54 Co 154/2018-141, se zamítá .
Odůvodnění:
[1] Okresní soud v Jihlavě usnesením ze dne 27. 4. 2018, č. j. 8 C 6/2018-96, zastavil řízení v plném rozsahu (výrok I.), rozhodl o postoupení věci Krajskému úřadu Kraje Vysočina po právní moci tohoto usnesení (výrok II.), o nákladech řízení (výrok III.) a o vrácení soudního poplatku (výroky IV. a V.).
[2] K odvolání žalobce Krajský soud v Brně - pobočka v Jihlavě ve výroku označeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně ve výrocích I., II., IV. a V. (první výrok), ve výroku III. usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že rozhodl, že se žalovanému náhrada nákladů odvolacího řízení nepřiznává (druhý výrok), a nepřiznal žalovanému ani náhradu nákladů odvolacího řízení (třetí výrok).
[3] Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Současně navrhl, aby dovolací soud odložil právní moc napadeného rozhodnutí.
[4] Tento návrh odůvodnil tím, že je závažně ohrožen ve svých právech, neboť napadené rozhodnutí může vést k tomu, že o uplatněném nároku rozhodne správní orgán dříve, než věc posoudí dovolací soud a rozhodne, že pravomoc věc projednat a rozhodnout náleží civilním soudům. V souladu s §71 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „s. ř.“), je Krajský úřad Kraje Vysočina povinen rozhodnout o nároku bezodkladně, nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení (postoupení věci civilními soudy); proti rozhodnutí krajského úřadu podle §169 odst. 2 s. ř. přitom není odvolání přípustné.
[5] Podle §243 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, může dovolací soud před rozhodnutím o dovolání i bez návrhu odložit právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních vztahů jiné osoby než účastníka řízení.
[6] V poměrech projednávané věci Nejvyšší soud neshledal, že by předpoklady vyhovění návrhu na odklad právní moci byly naplněny, neboť dovolatel neosvědčil, že je závažně ohrožen ve svých právech.
[7] Řízení ve věcech sporů z veřejnoprávních smluv (§169 s. ř.) se zahajuje pouze na žádost (§44 s. ř.), nikoli z moci úřední (§46 s. ř.; srov. a contrario přezkumné řízení podle §165 s. ř.). Krajský úřad Kraje Vysočina, jemuž byla věc postoupena soudem prvního stupně (jelikož soudy obou stupňů uzavřely, že řízení v projednávané věci je sporem podle §169 s. ř.), po podání předloženého dovolání zaslal žalobu (resp. žádost) i se spisovým materiálem zpět soudu prvního stupně „k provedení úkonů v souvislosti s dovoláním“ (viz přípis na č. l. 169 spisu). Správní orgán řízení tak vyjádřil vůli vyčkat se svým rozhodnutím výsledků dovolacího řízení (bez ohledu na běh lhůt podle §71 s. ř.). O návrhu na zahájení řízení (žádosti), jenž nemá v současné době k dispozici, ani rozhodnout nemůže.
[8] Nadto, jelikož je dovolatel žalobcem (resp. ve správním řízení žadatelem), nic mu nebrání v tom, aby požádal o přerušení správního řízení podle §64 odst. 2 s. ř.
[9] Nejvyšší soud proto návrh na odklad právní moci zamítl.
[10] O náhradě nákladů dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, když rozhodnutí Nejvyššího soudu není rozhodnutím, kterým se řízení končí, a řízení nebylo již dříve skončeno (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 10. 4. 2019
JUDr. Filip Cileček
předseda senátu