Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 04.06.2019, sp. zn. 27 Cdo 1853/2018 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2019:27.CDO.1853.2018.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2019:27.CDO.1853.2018.1
sp. zn. 27 Cdo 1853/2018-77 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Petrem Šukem v právní věci žalobce S. M. , narozeného XY, bytem XY, o nejasná podání, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 17 Nc 5/2015, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 10. 2016, č. j. 57 Co 568/2016-42, takto: Dovolací řízení se zastavuje . Odůvodnění: [1] Okresní soud v Ostravě usnesením ze dne 10. 8. 2016, č. j. 17 Nc 5/2015-24, zamítl žádost žalobce o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů pro řízení o odvolání. Krajský soud v Ostravě v záhlaví označeným usnesením k odvolání žalobce rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil. [2] Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, v němž požádal o osvobození od soudního poplatku a ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení. Při podání dovolání nebyl žalobce zastoupen advokátem, ani nedoložil, že má sám odpovídající právnické vzdělání. [3] Podle §241 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jeno. s. ř.“), není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem (odstavec první věta první). Odstavec první citovaného ustanovení neplatí, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání (odstavec druhý písm. a/). Dovolání fyzické osoby musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a/, advokátem nebo notářem (odstavec čtvrtý). [4] Povinné zastoupení je zvláštní podmínkou dovolacího řízení týkající se dovolatele, jejíž nedostatek lze odstranit. Není-li uvedený nedostatek podmínek řízení odstraněn, soud řízení zastaví. [5] Podle §138 odst. 1 o. s. ř. může na návrh předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí. [6] Podle §30 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§138), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit (odstavec první). Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů (odstavec druhý). [7] K žádosti dovolatele o osvobození od soudního poplatku pro dovolací řízení Nejvyšší soud uvádí, že dovolací přezkum rozhodnutí o žádosti účastníka o osvobození od soudního poplatku, jenž má vyšetřit, zda mu uvedené osvobození náleží či nikoliv (podle §138 o. s. ř.), nemůže být podmiňován platbou soudního poplatku z dovolání, neboť takový postup by ve svém důsledku vedl k popření podstaty práva, jehož přiznání se účastník domáhá (srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 4. 2014, sp. zn. 29 Cdo 1031/2014, uveřejněné pod číslem 73/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2014, sp. zn. 25 Cdo 4537/2014. Vzhledem k tomu, že dovolatel není povinen uhradit soudní poplatek z podaného dovolání, je nadbytečné, aby Nejvyšší soud rozhodoval o této žádosti. [8] Otázku, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti uvedenému usnesení odvolacího soudu, zhodnotil přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací, neboť (opětovné) posuzování této otázky soudem prvního stupně by vedlo k neukončenému řetězci rozhodnutí o (ne)ustanovení zástupce pro dovolací řízení (srov. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2015, sen. zn. 31 NSČR 9/2015, uveřejněné pod číslem 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). [9] Nejvyšší soud dospěl k závěru, že nejsou splněny předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů ve smyslu §138 a §30 o. s. ř. pro dovolací řízení, neboť dovolatel své právo (podat dovolání) uplatňuje zřejmě bezúspěšně. [10] O zřejmě bezúspěšné uplatňování práva jde ve smyslu §138 odst. 1 o. s. ř. zpravidla tehdy, je-li již ze samotných údajů (tvrzení) účastníka, z toho, co je soudu známo z obsahu spisu, z jiné úřední činnosti nebo z toho, co je obecně známo, bez dalšího nepochybné, že požadavku účastníka nemůže být vyhověno. O zřejmě bezúspěšné uplatňování (řádného nebo mimořádného) opravného prostředku pak jde zejména tehdy, jestliže byl podán opožděně, osobou, která k němu není (subjektivně) oprávněna, nebo je objektivně nepřípustný, nebo jestliže (s přihlédnutím ke všemu, co je soudu známo) je bez dalšího nepochybné, že opravný prostředek nemůže být úspěšný (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 21 Cdo 987/2013, uveřejněné pod číslem 67/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a dále např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 2015, sp. zn. 33 Cdo 5438/2014, ze dne 20. 10. 2015, sp. zn. 22 Cdo 286/2015, nebo ze dne 20. 9. 2016, sp. zn. 25 Cdo 2674/2016). [11] V projednávané věci dovolatel podal žalobu pro zmatečnost proti usnesení, jímž soud prvního stupně rozhodl o vyloučení řízení o jiné dovolatelem podané žalobě pro zmatečnost k samostatnému řízení. Závěr odvolacího soudu, podle něhož dovolatel své právo uplatňuje zcela zřejmě bezúspěšně, neboť proti tomuto rozhodnutí procesní povahy nelze podat žalobu pro zmatečnost, se podává (bez jakýchkoliv pochybností) z ustanovení §229 o. s. ř. Dovolání proti tomuto usnesení odvolacího soudu nemůže být úspěšné, a proto není ani důvodné, aby pro dovolací řízení byl dovolateli ustanoven zástupce; je zřejmé, že by se jednalo o zbytečné vynakládání prostředků státu na to, aby bylo v dovolacím řízení při uplatňování zřejmě bezúspěšného práva zajištěno povinné zastoupení dovolatele. [12] Nejvyšší soud pro úplnost dodává, že – ačkoliv tak neučinil ani soud prvního stupně – nevyzýval dovolatele ke splnění podmínky povinného zastoupení podle §241 odst. 1 o. s. ř. s poučením o procesním následku, který nastane, nebude-li dovolatel v dovolacím řízení zastoupen advokátem (zastavení dovolacího řízení). Nejvyššímu soudu je z úřední činnosti známo, že dovolatel se v minulosti obracel mnohokráte na Nejvyšší soud s dovoláním, a byl soudy ke splnění podmínky povinného zastoupení opakovaně vyzýván, a to včetně poučení o následcích nevyhovění těmto výzvám (např. ve věcech vedených Nejvyšším soudem pod sp. zn. 21 Cdo 1622/2014, sp. zn. 21 Cdo 3336/2014, sp. zn. 21 Cdo 706/2013, či sp. zn. 21 Cdo 3338/2014). Dovolateli je tudíž nepochybně dobře známo, že v dovolacím řízení musí být zastoupen advokátem a že následkem nesplnění podmínky povinného zastoupení je zastavení dovolacího řízení. [13] Jak se přitom podává z ustálené judikatury Ústavního i Nejvyššího soudu, poučení o důsledcích nesplnění podmínky povinného zastoupení není nezbytné, jestliže byl stěžovatel v řízení před Nejvyšším soudem v minulosti opakovaně poučován o nutnosti povinného zastoupení a důsledcích jeho nesplnění. V takové situaci se jeví setrvání na požadavku dalšího poučení pro konkrétní řízení neefektivním a formalistickým; srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 8. 8. 2013, sp. zn. II. ÚS 2291/13 (a v něm citovaná usnesení Ústavního soudu), či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 10. 2014, sp. zn. 30 Cdo 3052/2014, ze dne 13. 1. 2016, sp. zn. 30 Cdo 3716/2015, ze dne 4. 10. 2016, sp. zn. 30 Cdo 3993/2016, či ze dne 18. 1. 2017, sp. zn. 30 Cdo 5291/2016. [14] V situaci, kdy Nejvyšší soud dospěl k závěru, že není důvod ustanovit dovolateli advokáta pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu a kdy dovolatel neodstranil nedostatek povinného zastoupení, Nejvyšší soud řízení o dovolání zastavil (§241b odst. 2, §104 odst. 2 a §243f odst. 2 o. s. ř.). [15] Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 29. září 2017) se podává z části první, článku II bodu 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 4. 6. 2019 JUDr. Petr Šuk předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:06/04/2019
Spisová značka:27 Cdo 1853/2018
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:27.CDO.1853.2018.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Zastavení řízení
Podmínky řízení
Zastoupení
Dotčené předpisy:§104 odst. 2 o. s. ř.
§241b odst. 2 o. s. ř.
§243f odst. 2 o. s. ř.
§138 o. s. ř.
§30 o. s. ř.
§241 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Zveřejněno na webu:08/05/2019
Podána ústavní stížnost sp. zn. II.ÚS 1981/19; sp. zn. II.ÚS 1981/19
Staženo pro jurilogie.cz:2022-03-12