Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 23.07.2019, sp. zn. 27 Cdo 1863/2019 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2019:27.CDO.1863.2019.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2019:27.CDO.1863.2019.1
sp. zn. 27 Cdo 1863/2019-238 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka Doležala a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobce L. P. , narozeného XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Milanem Bokrem, advokátem, se sídlem v Plzni, K Starým valům 352/27, PSČ 326 00, proti žalované BG Šumava, s. r. o. , se sídlem v Klatovech, B. Němcové 163, PSČ 339 01, identifikační číslo osoby 61171824, zastoupené JUDr. Petrem Kubešem, Ph.D., advokátem, se sídlem v Klatovech, nám. Míru 65, PSČ 339 01, o vydání bezdůvodného obohacení, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 41 Cm 65/2015, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 19. 11. 2018, č. j. 6 Cmo 181/2018-170, takto: I. Dovolání se odmítá . II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů dovolacího řízení 38.284,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jejího zástupce. Odůvodnění: [1] Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 18. 4. 2018, č. j. 41 Cm 65/2015-162, zamítl návrh na prominutí zmeškání lhůty ze dne 11. 4. 2018 jako opožděně podaný. [2] Vrchní soud v Praze k odvolání žalobce v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok). [3] Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jež Nejvyšší soud podle §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jeno. s. ř.“), odmítl jako zjevně bezdůvodné. [4] Dovolatel v dovolání namítá, že „soudní řízení bylo od samého počátku postiženo vadou, když žalobci nebyla poskytnuta možnost plnohodnotné účasti na jednání soudu“ a dále, že „s ohledem na ochranu ústavně zaručeného práva na právní pomoc a s tím spojená práva na přístup k soudu“ mu měl soud ustanovit zástupce. [5] Těmito námitkami dovolatel uplatňuje (jako jediný dovolací důvod) zmatečnostní vadu řízení ve smyslu §229 odst. 3 o. s. ř., která podle výslovného znění §241a odst. 1 věty druhé o. s. ř. způsobilým dovolacím důvodem není. [6] Rozhodnutí odvolacího soudu je založeno na závěru, podle něhož návrh na prominutí zmeškání lhůty k podání odvolání proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 24. 1. 2018, č. j. 41 Cm 65/2015-150, byl dovolatelem podán opožděně. Tento závěr dovolatel v dovolání nenapadá a k dovolacímu přezkumu jej tak neotevírá. [7] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). [8] Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (od 30. 9. 2017) se podává z části první, článku II bodu 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 23. 7. 2019 JUDr. Marek Doležal předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:07/23/2019
Spisová značka:27 Cdo 1863/2019
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:27.CDO.1863.2019.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Přípustnost dovolání
Dotčené předpisy:§243c odst. 1,2 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Zveřejněno na webu:10/07/2019
Podána ústavní stížnost sp. zn. I.ÚS 3369/19
Staženo pro jurilogie.cz:2022-11-26