Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 23.04.2019, sp. zn. 27 Cdo 2188/2018 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2019:27.CDO.2188.2018.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2019:27.CDO.2188.2018.1
sp. zn. 27 Cdo 2188/2018-253 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka Doležala a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatele S. H., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Janem Bouckým, advokátem, se sídlem v Praze 8, U Sluncové 666/12, PSČ 180 00, za účasti J. G. , narozeného XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Helenou Peychlovou, advokátkou, se sídlem v Praze 1, Na Příkopě 1047/17, PSČ 110 00, o zaplacení 100.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 33 Cm 192/2012, o dovolání navrhovatele proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 9. 11. 2017, č. j. 7 Cmo 418/2016-220, takto: I. Dovolání se odmítá . II. Navrhovatel je povinen zaplatit J. G. na náhradu nákladů dovolacího řízení 6.534 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jeho zástupkyně. Odůvodnění: [1] Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 14. 6. 2016, č. j. 33 Cm 192/2012-168, uložil J. G. zaplatit navrhovateli 100.000 Kč s příslušenstvím (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.). [2] Vrchní soud v Praze k odvolání J. G. v záhlaví označeným usnesením změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že návrh na zaplacení 100.000 Kč s příslušenstvím zamítl (první výrok), a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů (druhý výrok). [3] Proti usnesení odvolacího soudu podal navrhovatel dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle §243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jeno. s. ř.“). Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v §238a o. s. ř. a není přípustné ani podle §237 o. s. ř. [4] Námitky dovolatele jsou pouhou polemikou s hodnocením důkazů učiněným odvolacím soudem. To však se zřetelem na zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ustanovení 132 o. s. ř. nelze úspěšně napadnout žádným dovolacím důvodem (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 7. 2005, sp. zn. 29 Odo 1058/2003, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 12. 2009, sp. zn. 20 Cdo 4352/2007). [5] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). [6] Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (od 30. 9. 2017) se podává z části první, článku II bodu 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí. V Brně dne 23. 4. 2019 JUDr. Marek Doležal předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:04/23/2019
Spisová značka:27 Cdo 2188/2018
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:27.CDO.2188.2018.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Přípustnost dovolání
Dotčené předpisy:§243c odst. 1 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2019-06-21