ECLI:CZ:NS:2019:27.CDO.2224.2018.1
sp. zn. 27 Cdo 2224/2018-173
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Marka Doležala v právní věci žalobce J. V. , narozeného XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Janem Kostkou, advokátem, se sídlem v Praze 10, Archangelská 1568/1, PSČ 100 00, proti žalované České spořitelně, a. s. , se sídlem v Praze 4, Olbrachtova 1929/62, PSČ 140 00, identifikační číslo osoby 45244782, o určení neplatnosti pokynu žalované a o uvedení majetkového účtu žalobce do předešlého stavu, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 20 Cm 32/2012, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 5. 10. 2017, č. j. 5 Cmo 214/2017-145, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 300 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
[1] Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudkem ze dne 20. 2. 2017, č. j. 20 Cm 32/2012-122, zastavil řízení ohledně určení, že pokyn žalované č. 58144008-1 ze dne 3. 3. 2010 k jednorázovému prodeji 10.000 ks ve výroku specifikovaných cenných papírů (dále jen „podílové listy“) a provedený dne 8. 3. 2010, je neplatný (výrok I.), zamítl návrh na uložení povinnosti žalované uvést do předešlého stavu majetkový účet žalobce č. XY, vedený u žalované, tak, že je povinna vrátit výnos z prodeje 10.000 ks podílových listů, v celkové hodnotě 1.100.000 Kč (výrok II.), a rozhodl o nákladech řízení (výrok III.).
[2] K odvolání žalobce Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II. a III. (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).
[3] Žalobce podal proti rozhodnutí odvolacího soudu dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle §243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), jako nepřípustné. Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v §238a o. s. ř. a není přípustné ani podle §237 o. s. ř.
[4] Závěr odvolacího soudu, podle něhož smluvní zástavní právo k podílovým listům (vzniklé registrací zástavního práva v evidenci cenných papírů) nezaniklo jen proto, že podílové listy původně zapsané na majetkovém účtu dovolatele vedeném žalovanou (v oddělené části evidence Střediska cenných papírů) byly (v důsledku změny právní úpravy) „převedeny“ na nově zřízený účet vlastníka v samostatné evidenci investičních nástrojů, a to přesto, že na změnovém výpisu z původního majetkového účtu (ke dni, kdy byl tento majetkový účet zrušen) byly podílové listy uvedeny jako „volné“ (nezastavené), je v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu k posuzování zániku zástavního práva, z níž se podává, že pouhé odstranění zápisu zástavního práva z příslušné evidence nemůže mít samo o sobě za následek zánik zástavního práva (srov. obdobně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 2010, sp. zn. 21 Cdo 2069/2008, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 6. 2015, sp. zn. 21 Cdo 3412/2014).
[5] Dovolatel přehlíží, že v projednávané věci ze skutkových zjištění nevyplývá, že by nastala jakákoliv právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují zánik zástavního práva (a jež by odůvodňovala registraci zániku zástavního práva podle §42 odst. 4 věty první zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech), ani že by žalovaná (jako zástavní věřitel) dala příkaz k registraci zániku zástavního práva v souladu s §42 odst. 4 větou druhou zákona o cenných papírech.
[6] Obdobně jako v případě zástavního práva k nemovitostem (řešeném označenými rozhodnutími Nejvyššího soudu) nelze ani při výkladu ustanovení §42 odst. 4 zákona o cenných papírech, ve znění účinném do 31. 12. 2013, pochybovat o tom, že pouhé odstranění zápisu zástavního práva k podílovým listům na původním majetkovém účtu dovolatele (vedeném v evidenci podle zákona o cenných papírech), k němuž došlo v souvislosti se zrušením původního majetkového účtu a se zápisem podílových listů na nový majetkový účet (zřízený v evidenci investičních nástrojů podle zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu), nevedlo k zániku zástavního práva žalované k podílovým listům.
[7] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 12. 9. 2019
JUDr. Petr Šuk
předseda senátu