ECLI:CZ:NS:2019:27.CDO.2751.2019.1
sp. zn. 27 Cdo 2751/2019-806
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka Doležala a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobkyně M. F. , narozené XY, bytem v XY, správkyně části dědictví týkající se majetkových práv autorských po zemřelém Z. M., zastoupené JUDr. Jiřím Matznerem, Ph.D., LL.M., advokátem, se sídlem v Praze 2, Anny Letenské 34/7, PSČ 120 00, proti žalovaným 1) K. K. M. , narozené XY, bytem v XY, a 2) L. , se sídlem v XY, identifikační číslo osoby XY, oběma zastoupeným JUDr. Vlastimilem Rampulou, advokátem, se sídlem v Praze 1, Karlovo náměstí 671/24, PSČ 110 00, o ochranu majetkových práv autorských, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 66 C 154/2013, o dovolání žalovaných proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 3. 2019, č. j. 5 Co 1/2018-743, takto:
I. Právní moc prvního výroku rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 3. 2019, č. j. 5 Co 1/2018-743, v části, v níž odvolací soud potvrdil výrok II. rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 17. 10. 2017, č. j. 66 C 154/2013-655, se odkládá až do právní moci rozhodnutí o dovolání podaném v této věci.
II. Návrh na odklad právní moci prvního výroku ve zbývající části a druhého výroku rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 3. 2019, č. j. 5 Co 1/2018-743, se zamítá .
III. Návrh na odklad vykonatelnosti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 3. 2019, č. j. 5 Co 1/2018-743, se zamítá .
Odůvodnění:
Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 17. 10. 2017, č. j. 66 C 154/2013-655, zastavil řízení „v rozsahu žalobního návrhu“, aby žalovaná 1) byla povinna zdržet se jakýchkoliv jednání vůči třetím osobám, kterými by udělovala oprávnění k výkonu práva užít dílo Z. M., narozeného XY (dále též jen „autor“) [výrok I.], určil, že licenční smlouva ze dne 6. 9. 2011 uzavřená mezi autorem a žalovanou 1) je neplatná a že žalované 1) nevznikla licence – oprávnění k výkonu práva užít, a to ani měnit a doplňovat, autorské dílo autora, jakož ani právo udělovat třetím osobám podlicenci (sublicenci) [výrok II.], zamítl žalobu o určení, že žalované 2) podle sublicenční smlouvy mezi žalovanou 2) a žalovanou 1) datované 20. 1. 2012, ve znění dodatku ze dne 30. 12. 2012, nevzniklo oprávnění k výkonu práva užít dílo autora „ke stejnému účelu, k jakému byla žalované 1) poskytnuta licence, a to ve stejném rozsahu, v jakém byla žalované 1) poskytnuta licence, zejména ve stejném rozsahu právo dílo užít, měnit a doplňovat, pokud to tak nezakazují kogentní právní předpisy, zejména, nikoliv však výlučně, k elektronickému využití díla a jeho částí“ (výrok III.), uložil žalované 2) zdržet se jakýchkoliv jednání vůči třetím osobám, kterými by udělovala oprávnění k výkonu práva užít dílo autora (výrok IV.), uložil žalovaným sdělit žalobkyni identifikaci osob (smluvních stran), kterým udělily oprávnění k výkonu práva užít dílo autora (výrok V.), zamítl žalobu s „žalobním návrhem“, aby žalované byly povinny předložit žalobkyni kopie smluv jimi uzavřených k datu právní moci tohoto rozsudku, kterými udělily třetím osobám oprávnění k výkonu práva užít dílo autora, jakož přehled takových smluv nad rámec sdělení identifikace smluvních stran podle výroku V. (výrok VI.), rozhodl o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky řízení tak, že žádný z nich nemá právo na náhradu nákladů řízení (výroky VII. a VIII.), a uložil účastníkům zaplatit státu náhradu nákladů řízení (výrok IX.).
Vrchní soud v Praze k odvolání žalovaných v záhlaví označeným rozsudkem rozhodnutí soudu prvního stupně ve výrocích II., IV., V., VII., VIII. a IX. potvrdil (první výrok) a uložil žalovaným nahradit žalobkyni náklady odvolacího řízení (druhý výrok).
Proti rozsudku odvolacího soudu podaly žalované dovolání a navrhly, aby dovolací soud odložil právní moc, eventuálně vykonatelnost, napadeného rozhodnutí.
Podle §243 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit
a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo
b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
Materiální právní moc dovoláním napadeného rozhodnutí (či jeho výroku) je možné odložit jen tehdy, nemohou-li být negativní dopady rozhodnutí (výroku) do poměrů účastníka řízení (dovolatele) beze zbytku sistovány odkladem jeho vykonatelnosti [například proto, že jde o rozhodnutí, které není podkladem pro soudní výkon (exekučním titulem); k takové kategorii rozhodnutí viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2005, sp. zn. 20 Cdo 498/2004, a ze dne 21. 11. 2017, sp. zn. 27 Cdo 5003/2017, uveřejněné pod číslem 66/2005 a 144/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek].
Vzhledem k tomu, že v důsledku pravomocného rozhodnutí odvolacího soudu v rozsahu prvního výroku v části, v níž odvolací soud potvrdil výrok II. rozsudku soudu prvního stupně, jsou dovolatelky závažně ohroženy ve svých právech (dovolatelky uvádí, že mají více než 50 smluvních partnerů, jimž by v případě neplatnosti licenční smlouvy musely hradit škodu ve značné výši), odklad právních poměrů se nedotkne jiné osoby než účastníků řízení a negativní dopady této části prvního výroku napadeného rozhodnutí do poměrů dovolatelek nemohou beze zbytku být sistovány odkladem její vykonatelnosti, Nejvyšší soud rozhodl, že se právní moc prvního výroku napadeného rozhodnutí v uvedené části odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání.
Jelikož negativní dopady prvního výroku napadeného rozhodnutí v části, v níž odvolací soud potvrdil výroky IV., V. a IX. rozsudku soudu prvního stupně, a druhého výroku napadeného rozhodnutí do poměrů dovolatelek mohou být beze zbytku sistovány odkladem jejich vykonatelnosti, Nejvyšší soud návrh na odklad právní moci napadeného rozhodnutí v tomto rozsahu zamítl a přistoupil k posuzování návrhu na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí.
Dovolatelky dle svých tvrzení již žalobkyni sdělily identifikaci osob, kterým udělily oprávnění k výkonu práva užít dílo autora, tj. dobrovolně splnily povinnost uloženou jim výrokem V. rozsudku soudu prvního stupně. Nelze proto uvažovat o tom, že by jim neprodleným výkonem tohoto výroku rozhodnutí nebo jeho exekucí hrozila závažná újma.
Dovolatelky netvrdily, a z obsahu spisu se rovněž nepodává, že by jim neprodleným výkonem (exekucí) výroku IV. rozsudku soudu prvního stupně (ukládajícího dovolatelkám povinnost zdržet se jakýchkoliv jednání vůči třetím osobám, kterými by udělovaly oprávnění k výkonu práva užít dílo autora) hrozila závažná újma. Tvrzení o závažné újmě hrozící neprodleným výkonem napadeného rozhodnutí totiž dovolatelky omezily výlučně na škody způsobené zastavením výroby všech produktů využívajících dílo autora na základě již poskytnutých licencí (dále též jen „výrobky“), zabráněním distribuce a prodeje již vyrobených výrobků a stažením výrobků z jednotlivých prodejen a od jednotlivých výrobců a jejich vrácením výrobcům a distributorům.
Rovněž neprodleným výkonem (exekucí) výroku IX. rozsudku soudu prvního stupně a druhého výroku rozsudku odvolacího soudu (ukládajících dovolatelkám zaplacení náhrad nákladů řízení před soudy obou stupňů ve výši 7.058,25 Kč pro každou z nich) dovolatelkám nepochybně závažná újma nehrozí.
Nejvyšší soud proto návrh na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí zamítl.
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (od 30. 9. 2017) se podává z části první, článku II bodu 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 13. 11. 2019
JUDr. Marek Doležal
předseda senátu