ECLI:CZ:NS:2019:27.CDO.3401.2018.1
sp. zn. 27 Cdo 3401/2018-789
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Marka Doležala v právní věci navrhovatelky J. P. , narozené XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Dagmar Kolákovou, advokátkou, se sídlem v Šumperku, Slovanská 3240/7, PSČ 787 01, za účasti Stavebního bytového družstva Šumperk , se sídlem v Šumperku, Jesenická 1322/20, PSČ 787 01, identifikační číslo osoby 00053465, zastoupeného JUDr. Miroslavem Martinákem, advokátem, se sídlem v Šumperku, Hlavní třída 428/18, PSČ 787 01, o vyslovení neplatnosti rozhodnutí shromáždění delegátů, o vyloučení navrhovatelky z družstva, vedené u Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci pod sp. zn. 30 Cm 213/2012, o dovolání navrhovatelky proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 16. 6. 2015, č. j. 8 Cmo 176/2015-425, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
[1] Navrhovatelka se návrhem ze dne 1. 7. 2012 domáhá vyslovení neplatnosti rozhodnutí shromáždění delegátů Stavebního bytového družstva Šumperk ze dne 19. 4. 2012.
[2] Podáním ze dne 10. 1. 2015, doručeným Krajskému soudu v Ostravě – pobočce v Olomouci dne 13. 1. 2015, dovolatelka (již poněkolikáté) požádala o osvobození od soudních poplatků.
[3] Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci usnesením ze dne 20. 4. 2015, č. j. 30 Cm 213/2012-410, nepřiznal navrhovatelce osvobození od soudních poplatků (výrok I.) a zrušil ve výroku blíže specifikovaná usnesení Krajského soudu v Ostravě
– pobočky v Olomouci, jimiž byla navrhovatelka vyzvána k zaplacení soudních poplatků za podaná dovolání (výrok II.).
[4] V záhlaví označeným usnesením Vrchní soud v Olomouci k odvolání navrhovatelky potvrdil usnesení soudu prvního stupně v napadeném výroku I.
[5] Proti usnesení odvolacího soudu podala navrhovatelka dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle §243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“). Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v §238a o. s. ř. a není přípustné ani podle §237 o. s. ř.
[6] Závěr odvolacího soudu, podle něhož usnesením, jímž soud rozhodne o žádosti účastníka řízení o osvobození od soudních poplatků, je soud vázán (§170 odst. 1 o. s. ř.), a později podané (nové) žádosti téhož účastníka o přiznání (úplného) osvobození od soudních poplatků může soud vyhovět jen tehdy, změní-li se u účastníka (žadatele) poměry, z nichž soud vycházel v původním rozhodnutí pro účely právního posouzení původní žádosti, odpovídá ustálené judikatuře Nejvyššího soudu. To, zda samo právní posouzení předpokladů pro přiznání osvobození od soudních poplatků v prvním rozhodnutí nebylo správné, důvodem pro to, aby soud vyhověl nové žádosti, být nemůže (šlo by o nepřípustnou revokaci právního názoru obsaženého v pravomocném soudním rozhodnutí mimo rámec opravných prostředků, jimiž mohlo být napadeno) [srov. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 7. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013, uveřejněného pod číslem 99/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 99/2013“), a ze dne 21. 12. 2016, sp. zn. 29 Cdo 3562/2016].
[7] V projednávané věci dovolatelka podala již několik žádostí o osvobození od soudních poplatků. Předchozí žádost dovolatelky (ze dne 16. 4. 2013) Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci pravomocně zamítl usnesením ze dne 5. 5. 2014, č. j. 30 Cm 213/2012-321, které potvrdil k odvolání navrhovatelky Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 26. 6. 2014, č. j. 8 Cmo 209/2014-329.
[8] Námitkou, podle níž soudy při posouzení jejích majetkových poměrů vycházely z nesprávných údajů, dovolatelka brojí proti skutkovým zjištěním, aniž by v této souvislosti otevírala jakoukoliv otázku hmotného či procesního práva, na jejímž posouzení napadené rozhodnutí závisí a jež splňuje některý z předpokladů přípustnosti dovolání vymezených v §237 o. s. ř. Uplatňuje tak nepřípustný dovolací důvod (srov. §241a odst. 1 o. s. ř.); ani tato námitka proto nečiní dovolání přípustným.
[9] Pouze na okraj pak Nejvyšší soud podotýká, že dovolatelkou tvrzenými závazky (jež soudy měly dle tvrzení dovolatelky pominout) se soud prvního stupně při posouzení jejího nároku zabýval (viz str. 4 usnesení soudu prvního stupně).
[10] Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. 12. 2013) se podává z článku II bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a dále z části první, článku II bodu 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 12. 9. 2019
JUDr. Petr Šuk
předseda senátu