ECLI:CZ:NS:2019:27.CDO.3403.2018.1
sp. zn. 27 Cdo 3403/2018-791
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Marka Doležala v právní věci navrhovatelky J. P. , narozené XY, bytem XY, adresa pro doručování: XY, za účasti Stavebního bytového družstva Šumperk , se sídlem v Šumperku, Jesenická 1322/20, PSČ 787 01, identifikační číslo osoby 00053465, zastoupeného JUDr. Miroslavem Martinákem, advokátem, se sídlem v Šumperku, Hlavní třída 428/18, PSČ 787 01, o vyslovení neplatnosti rozhodnutí shromáždění delegátů, o vyloučení navrhovatelky z družstva, vedené u Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci pod sp. zn. 30 Cm 213/2012, o dovolání navrhovatelky proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 14. 7. 2016, č. j. 8 Cmo 209/2016-551, takto:
Dovolací řízení se zastavuje .
Odůvodnění:
[1] Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci usnesením ze dne 4. 5. 2016, č. j. 30 Cm 213/2012-535, nepřiznal navrhovatelce osvobození od soudních poplatků (výrok I.) a zamítl žádost navrhovatelky o ustanovení zástupce z řad advokátů (výrok II.).
[2] Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným usnesením k odvolání navrhovatelky rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil.
[3] Proti usnesení odvolacího soudu podala navrhovatelka dovolání.
[4] Jelikož dovolatelka nebyla při podání dovolání zastoupena advokátem, ani nedoložila, že má sama odpovídající právnické vzdělání (§241 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále též jen „o. s. ř.“), Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci ji usnesením ze dne 7. 6. 2017, č. j. 30 Cm 213/2012-696, vyzval k odstranění nedostatku povinného zastoupení, a poučil ji, že nebude-li nedostatek povinného zastoupení odstraněn, bude dovolací řízení zastaveno.
[5] Dovolatelka na výzvu soudu reagovala opětovnou žádostí o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce. Nedostatek povinného zastoupení neodstranila.
[6] Podle §241 o. s. ř. není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem (odstavec první věta první). Odstavec první citovaného ustanovení neplatí, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání (odstavec druhý písm. a/). Dovolání fyzické osoby musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a/, advokátem nebo notářem (odstavec čtvrtý).
[7] Povinné zastoupení je zvláštní podmínkou dovolacího řízení týkající se dovolatele, jejíž nedostatek lze odstranit. Není-li uvedený nedostatek podmínek řízení odstraněn, soud řízení zastaví.
[8] Podle §138 odst. 1 o. s. ř. může na návrh předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.
[9] Podle §30 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§138), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit (odstavec první). Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů (odstavec druhý).
[10] K žádosti dovolatelky o osvobození od soudního poplatku pro dovolací řízení Nejvyšší soud uvádí, že dovolací přezkum rozhodnutí o žádosti účastníka o osvobození od soudního poplatku, jenž má vyšetřit, zda mu uvedené osvobození náleží či nikoliv (podle §138 o. s. ř.), nemůže být podmiňován platbou soudního poplatku z dovolání, neboť takový postup by ve svém důsledku vedl k popření podstaty práva, jehož přiznání se účastník domáhá (srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. dubna 2014, sp. zn. 29 Cdo 1031/2014, uveřejněné pod číslem 73/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2014, sp. zn. 25 Cdo 4537/2014). Vzhledem k tomu, že dovolatelka není povinna uhradit soudní poplatek z podaného dovolání, je nadbytečné, aby Nejvyšší soud rozhodoval o této žádosti.
[11] Otázku, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti uvedenému usnesení odvolacího soudu, zhodnotil přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací, neboť (opětovné) posuzování této otázky soudem prvního stupně by vedlo k neukončenému řetězci rozhodnutí o (ne)ustanovení zástupce pro dovolací řízení (srov. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2015, sen. zn. 31 NSČR 9/2015, uveřejněné pod číslem 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
[12] Nejvyšší soud dospěl k závěru, že nejsou splněny předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů ve smyslu §138 a §30 o. s. ř. pro dovolací řízení, neboť dovolatelka své právo uplatňuje zřejmě bezúspěšně.
[13] O zřejmě bezúspěšné uplatňování práva jde ve smyslu §138 odst. 1 o. s. ř. zpravidla tehdy, je-li již ze samotných údajů (tvrzení) účastníka, z toho, co je soudu známo z obsahu spisu, z jiné úřední činnosti nebo z toho, co je obecně známo, bez dalšího nepochybné, že požadavku účastníka nemůže být vyhověno. O zřejmě bezúspěšné uplatňování (řádného nebo mimořádného) opravného prostředku pak jde zejména tehdy, jestliže byl podán opožděně, osobou, která k němu není (subjektivně) oprávněna, nebo je objektivně nepřípustný, nebo jestliže (s přihlédnutím ke všemu, co je soudu známo) je bez dalšího nepochybné, že opravný prostředek nemůže být úspěšný (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 21 Cdo 987/2013, publikované pod číslem 67/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a dále např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 2015, sp. zn. 33 Cdo 5438/2014, ze dne 20. 10. 2015, sp. zn. 22 Cdo 286/2015, nebo ze dne 20. 9. 2016, sp. zn. 25 Cdo 2674/2016).
[14] Závěr odvolacího soudu, podle něhož usnesením, jímž soud rozhodne o žádosti účastníka řízení o osvobození od soudních poplatků, je soud vázán (§170 odst. 1 o. s. ř.), a později podané (nové) žádosti téhož účastníka o přiznání (úplného) osvobození od soudních poplatků může soud vyhovět jen tehdy, změní-li se u účastníka (žadatele) poměry, z nichž soud vycházel v původním rozhodnutí pro účely právního posouzení původní žádosti, odpovídá ustálené judikatuře Nejvyššího soudu. To, zda samo právní posouzení předpokladů pro přiznání osvobození od soudních poplatků v prvním rozhodnutí nebylo správné, důvodem pro to, aby soud vyhověl nové žádosti, být nemůže (šlo by o nepřípustnou revokaci právního názoru obsaženého v pravomocném soudním rozhodnutí mimo rámec opravných prostředků, jimiž mohlo být napadeno) [srov. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 7. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013, uveřejněného pod číslem 99/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 99/2013“), a ze dne 21. 12. 2016, sp. zn. 29 Cdo 3562/2016].
[15] Odvolací soud uzavřel, že se zásadně nezměnily majetkové poměry dovolatelky, z nichž soud prvního stupně vycházel v předchozím rozhodnutí (usnesení soudu prvního stupně ze dne 20. 4. 2015, č. j. 30 Cm 213/2012-410, jež potvrdil odvolací soud usnesením ze dne 16. 6. 2015, č. j. 8 Cmo 176/2015-425) o žádosti dovolatelky o osvobození od soudních poplatků. Jelikož je tímto posledním rozhodnutím soud podle §170 odst. 1 o. s. ř. vázán, a ke změně poměrů dovolatelky podle zjištění soudů nedošlo, nejsou zde podmínky pro projednání další (nové) žádosti o osvobození od soudních poplatků.
[16] Napadené rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu a dovolání proti němu je zřejmě bezúspěšným uplatněním práva. Není proto důvodné, aby pro dovolací řízení byl dovolatelce ustanoven zástupce; je zřejmé, že by se jednalo o zbytečné vynakládání prostředků státu na to, aby bylo v dovolacím řízení při uplatňování zřejmě bezúspěšného práva zajištěno povinné zastoupení dovolatelky.
[17] V situaci, kdy Nejvyšší soud dospěl k závěru, že není důvod ustanovit dovolatelce advokáta pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu a kdy dovolatelka neodstranila nedostatek povinného zastoupení, Nejvyšší soud řízení o dovolání zastavil (§241b odst. 2, §104 odst. 2 a §243f odst. 2 o. s. ř.).
[18] Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. 12. 2013) se podává z článku II bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a dále z části první, článku II bodu 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 12. 9. 2019
JUDr. Petr Šuk
předseda senátu