ECLI:CZ:NS:2019:27.CDO.3494.2017.3
sp. zn. 27 Cdo 3494/2017-205
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka Doležala a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobkyně Firstinvest holding, a. s. , se sídlem v Krnově, Hlubčická 147/8, PSČ 794 01, identifikační číslo osoby 48533696, zastoupené JUDr. Petrem Pyšným, advokátem, se sídlem v Ostravě, Občanská 1115/16, PSČ 710 00, proti žalované Amundi Czech Republic, investiční společnost, a. s. , se sídlem v Praze 8, Rohanské nábřeží 693/10, PSČ 186 00, identifikační číslo osoby 60196769, zastoupené JUDr. Hanou Heroldovou, advokátkou, se sídlem v Praze 1, Jungmannova 745/24, PSČ 110 00, o určení existence vlastnického práva k 13.304.099 ks zaknihovaných podílových listů, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 55 Cm 59/2011, o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 1. 2017, č. j. 5 Cmo 104/2015-129, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů dovolacího řízení 67.663,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jejího zástupce.
Odůvodnění:
[1] Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 12. 11. 2014, č. j. 55 Cm 59/2011-51, určil, že žalobkyně je vlastníkem 13.304.099 kusů zaknihovaných podílových listů Pioneer – obligační fond, Pioneer investiční společnost, a. s., otevřeného podílového fondu, SIN 77020000269 (nyní Amundi CR – obligační fond, Amundi Czech Republic, investiční společnost, a. s., otevřeného podílového fondu, ISIN CZ0008475399; dále jen „podílové listy“), zapsaných v samostatné evidenci zaknihovaných cenných papírů kolektivního investování v evidenci emise vedené společností Pioneer Asset Management, a. s. (od 1. 11. 2017 s obchodní firmou Amundi Czech Republic Asset Management, a. s., se sídlem v Praze 8, Rohanské nábřeží 693/10, PSČ 186 00, identifikační číslo osoby 25684558) [výrok I.], a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.).
[2] Vrchní soud v Praze k odvolání žalobkyně a žalované Pioneer investiční společnosti, a. s., identifikační číslo osoby 63078295, v záhlaví označeným rozsudkem rozhodnutí soudu prvního stupně ve výroku I. potvrdil (první výrok), výrok II. rozhodnutí soudu prvního stupně „vypustil“ (druhý výrok) a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů (třetí výrok).
[3] Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná Pioneer investiční společnost, a. s., dovolání. V průběhu dovolacího řízení (k 1. 1. 2018) dovolatelka zanikla v důsledku fúze sloučením s Amundi Czech Republic, investiční společností, a. s., identifikační číslo osoby 60196769, jako nástupnickou společností. Nejvyšší soud proto usnesením ze dne 23. 1. 2018, č. j. 27 Cdo 3494/2017-190, rozhodl, že v řízení bude na straně žalované pokračováno s nástupnickou společností.
[4] Nejvyšší soud dovolání odmítl podle §243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“). Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v §238a o. s. ř. a není přípustné ani podle §237 o. s. ř.
[5] Dovoláním napadený závěr odvolacího soudu, podle něhož žalobkyně má na podání určovací žaloby naléhavý právní zájem a podle něhož žalobkyně je vlastníkem podílových listů, je v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu.
[6] Z té se podává, že
1. Pouze na základě platné smlouvy o odkupu podílových listů mezi jejich vlastníkem a osobou vedoucí jejich evidenci může vlastník pozbýt vlastnictví k podílovým listům, kterých se měl odkup týkat. Dojde-li ke zrušení podílových listů v registru emitenta a na majetkovém účtu jejich vlastníka v důsledku smlouvy o odkupu podílových listů, která nebyla platně uzavřena, může vlastník podílových listů postupovat podle §64 zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění účinném do 30. 4. 2004, resp. podle §98 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu (srov. závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 14. 4. 2010, sp. zn. 29 Cdo 569/2008, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 6. 2011, sp. zn. 29 Cdo 105/2011).
2. Středisko cenných papírů je ve smyslu §64 zákona o cenných papírech povinno na základě námitky majitele účtu nebo emitenta, kterou uzná jako oprávněnou, jakož i na základě pravomocného rozhodnutí soudu, provést opravu nebo doplnění ve své evidenci. Opravu provede ke dni, kdy byl chybný zápis proveden; doplnění ke dni, kdy neúplnost vznikla. Pravomocné rozhodnutí, kterým soud určí, že vlastníkem cenného papíru je jiná osoba než majitel účtu, bude podkladem pro příslušnou změnu zápisu v evidenci Střediska cenných papírů (srov. odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 12. 2007, č. j. 29 Odo 564/2006).
[7] Tento závěr se přitom prosadí i v případech, kdy evidenci investičních nástrojů vede osoba odlišná od Střediska cenných papírů a ve vztahu k obdobné úpravě obsažené v §98 odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu.
[8] Vytýká-li dovolatelka odvolacímu soudu, že jeho rozhodnutí postrádá řádné odůvodnění, poukazuje na údajnou vadu řízení. Uplatňuje tak jiný dovolací důvod, než který je uveden v §241a odst. 1 o. s. ř., aniž by otevírala jakoukoliv otázku hmotného či procesního práva, na jejímž vyřešení by napadené rozhodnutí záviselo; tato námitka tak dovolání přípustným nečiní.
[9] Vytýkanou vadou navíc řízení ani netrpí. Vychází-li potvrzující rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé z týchž skutkových a právních závěrů jako rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé, pak se požadavkům kladeným na obsah odůvodnění takového rozhodnutí odvolacího soudu ustanovením §157 odst. 2 o. s. ř. nikterak neprotiví, jestliže odvolací soud (byť i v reakci na námitky odvolatele) omezí své závěry na prosté přitakání správnosti skutkových závěrů a právního posouzení věci soudem prvního stupně (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 9. 2011, sp. zn. 29 Cdo 2960/2011).
[10] Takový postup nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí nezpůsobuje (nadto lze uzavřít, že napadené rozhodnutí netrpí nepřezkoumatelností ani z jiných důvodů; srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2543/2011, uveřejněný pod číslem 100/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
[11] Ani námitkou, že jí byl odvolacím soudem (usnesením ze dne 12. 8. 2016, č. j. 5 Cmo 104/2015-103) nesprávně vyměřen soudní poplatek za odvolání, dovolatelka neotevírá žádnou otázku hmotného či procesního práva, na jejímž vyřešení by napadené rozhodnutí záviselo. Dovolatelce nic nebrání v tom, aby se domáhala zrušení či změny nesprávného rozhodnutí o uložení povinnosti zaplatit poplatek a vrácení příslušného přeplatku, to vše podle §10 odst. 2 a §12 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.
[12] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
[13] Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. 12. 2013) se podává z článku II bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a dále z části první, článku II bodu 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat jeho výkonu.
V Brně dne 24. 4. 2019
JUDr. Marek Doležal
předseda senátu