ECLI:CZ:NS:2019:27.CDO.3569.2018.1
sp. zn. 27 Cdo 3569/2018-84
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Filipem Cilečkem v konkursní věci úpadkyně K.+Z. H.-M., se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, o zrušení konkursu, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 37 K 11/2005, o žalobě pro zmatečnost podané úpadkyní a Z. N. , narozeným XY, bytem XY, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11. 7. 2013, č. j. 3 Ko 47/2012-1387, a proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 11. 9. 2012, č. j. 37 K 11/2005-1308, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 40 CmI 2/2013, o dovolání Z. N. proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 9. 2017, č. j. 11 Cmo 60/2016-70, takto:
Dovolací řízení se zastavuje .
Odůvodnění:
[1] Krajský soud v Praze usnesením ze dne 11. 7. 2016, č. j. 40 CmI 2/2013-51, zamítl návrh dovolatele na ustanovení zástupce (výrok I.) a vyzval jej, aby si pro podání dovolání zvolil zástupcem advokáta, případně aby prokázal, že sám má právnické vzdělání (výrok II.).
[2] K odvolání Z. N. Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 4. 9. 2017, č. j. 11 Cmo 60/2016-70, usnesení soudu prvního stupně ve výroku I. potvrdil (první výrok) a odvolání Z. N. proti výroku II. usnesení soudu prvního stupně odmítl (druhý výrok).
[3] Proti usnesení odvolacího soudu podal Z. N. dovolání, v němž požádal o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení.
[4] Podle §241 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem (odstavec první věta první). Odstavec první citovaného ustanovení neplatí, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání [odstavec druhý písm. a)]. Dovolání fyzické osoby musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a), advokátem nebo notářem (odstavec čtvrtý).
[5] Povinné zastoupení je zvláštní podmínkou dovolacího řízení týkající se dovolatele, jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejíhož splnění není možno vydat - s výjimkou usnesení, jímž se dovolací řízení zastavuje, nebo usnesení, jímž se dovolání odmítá
- rozhodnutí, jímž se řízení končí. Podle §104 odst. 2 o. s. ř. jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní k tomu soud vhodná opatření. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, soud řízení zastaví.
[6] Podle §138 odst. 1 o. s. ř. může na návrh předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.
[7] Podle §30 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§138), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit (odstavec první). Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů (odstavec druhý).
[8] Otázku, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti napadenému usnesení odvolacího soudu, zhodnotil přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací. Postup, jímž by tuto otázku znovu posoudil soud prvního stupně, by vedl k neukončenému řetězci rozhodnutí o (ne)ustanovení zástupce pro dovolací řízení (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2014, sen. zn. 29 NSČR 82/2014, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2015, sen. zn. 31 NSČR 9/2015, uveřejněné pod číslem 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
[9] V posuzovaném případě Nejvyšší soud dospěl k závěru, že nejsou splněny předpoklady pro to, aby byl dovolateli ustanoven zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení, neboť dovolatel řádně nedoložil své majetkové poměry, které by ustanovení zástupce odůvodňovaly.
[10] V projednávané věci podali úpadkyně a Z. N. (jako jednatel úpadkyně; nyní dovolatel) dne 23. 11. 2014 dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 9. 9. 2014, č. j. 4 Co 57/2014-31, jímž odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně o zamítnutí návrhu Z. N. na osvobození od soudního poplatku. Dovolatel v dovolání současně požádal o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení s odůvodněním, že „veškerý jeho majetek je sepsán do konkursní podstaty v řízení 39 K 12/2006“ a jeho měsíční příjem je „podle statistik ČR na úrovni chudoby“.
[11] Soud prvního stupně usnesením ze dne 21. 4. 2016, č. j. 40 CmI 2/2013-44, vyzval dovolatele, aby ve lhůtě 15 dnů prostřednictvím přiloženého Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech (dále jen „Prohlášení“) doplnil svá tvrzení obsažená v návrhu na ustanovení zástupce tak, že uvede konkrétní skutečnosti o svých majetkových poměrech, které mu dle jeho názoru neumožňují zajistit si zástupce.
[12] Dovolatel na výzvu reagoval stížností, doručenou soudu 17. 5. 2016, ve které uvedl, že již dne 23. 10. 2013 spolu se žalobou pro zmatečnost soudu doložil Prohlášení, kterým prokázal, že nemá prostředky k zajištění si právního zástupce. Dovolatel dále namítal, že jej soud „opakovaně nezákonně a protiústavně nutí“, aby prokazoval své majetkové poměry a zajistil si advokáta, ačkoliv z dovolání a jeho dřívějších podání jasně vyplývá, že mu to jeho majetkové poměry neumožňují. Přiložené Prohlášení dovolatel nevyplnil.
[13] Soud prvního stupně usnesením ze dne 11. 7. 2016, č. j. 40 CmI 2/2013-51, zamítl návrh dovolatele na ustanovení zástupce a vyzval jej, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení odstranil nedostatek povinného zastoupení tak, že si pro dovolací řízení zvolí zástupcem advokáta, jehož prostřednictvím podá řádné dovolání. Současně byl poučen, že pokud tak neučiní, bude dovolací řízení zastaveno. V odůvodnění soud uvedl, že dovolatel neprokázal tíživost své finanční situace, ale ani ji dostatečně netvrdil, když nedoložil aktuální podklady a údaje, na jejichž základě by mu soud mohl ustanovit zástupce.
[14] V dovolání podaném proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 9. 2017, č. j. 11 Cmo 60/2016-70, připojil dovolatel k žádosti o ustanovení zástupce také Prohlášení. Dovolatel zde uvedl, že jeho jediným příjmem je starobní důchod ve výši 10.817 Kč a mezi jeho výdaje patří úhrada za dodávky elektřiny a plynu ve výši 2.580 Kč a 2.760 Kč. Ohledně svého majetku a dluhů odkázal na konkursní řízení vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 39 K 12/2006.
[15] Z obsahu spisu vyplývá, že dovolatel byl ke své žádosti o ustanovení zástupce pro dovolací řízení vyzván, aby doložil své aktuální majetkové poměry ve smyslu §138 o. s. ř.; přes poučení o důsledcích jeho nečinnosti tak doposud neučinil. Dovolatel své majetkové poměry řádně neosvědčil ani prostřednictvím Prohlášení, které bylo přílohou jeho dovolání ze dne 2. 7. 2018; opakuje zde pouze skutečnosti, které uvedl v dříve podaném Prohlášení, na jejichž základě nedokáže Nejvyšší soud posoudit, zda poměry dovolatele odůvodňují ustanovit mu zástupce k ochraně jeho zájmů (srov. závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 5. 2017, sp. zn. 30 Cdo 1823/2017).
[16] V situaci, kdy Nejvyšší soud dospěl k závěru, že dovolateli nelze ustanovit advokáta pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu, a kdy dovolatel neodstranil nedostatek povinného zastoupení ani přes výzvu soudu prvního stupně, předseda senátu Nejvyššího soudu v souladu s §243f odst. 2 o. s. ř. dovolateli zástupce pro dovolací řízení neustanovil a řízení o jeho dovolání zastavil (§241b odst. 2 a §104 odst. 2 o. s. ř.).
[17] O náhradě nákladů dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, když rozhodnutí Nejvyššího soudu není rozhodnutím, kterým se řízení končí, a řízení nebylo již dříve skončeno (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
[18] Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (účinné do 31. 12. 2013) se podává z článku II bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a dále z části první, článku II bodu 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 6. 3. 2019
JUDr. Filip Cileček
předseda senátu