ECLI:CZ:NS:2019:27.CDO.3902.2017.1
sp. zn. 27 Cdo 3902/2017-381
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka Doležala a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatelky Administrace insolvencí CITY TOWER, v. o. s. , se sídlem v Praze 4, Hvězdova 1716/2b, PSČ 140 00, identifikační číslo osoby 29414873, za účasti UNEX a. s. , se sídlem v Ostravě, Porážková 1424/20, PSČ 702 00, identifikační číslo osoby 45192049, zastoupené Mgr. Martinem Bělinou, advokátem, se sídlem v Praze 8, Pobřežní 370/4, PSČ 186 00, o určení, že rozhodnutí jediné akcionářky přijatá při výkonu působnosti valné hromady a rozhodnutí valné hromady nemají právní účinky, vedené u Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci pod sp. zn. 23 Cm 160/2016, o dovolání UNEX a. s. proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 11. 4. 2017, č. j. 8 Cmo 10/2017-206, takto:
Usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 11. 4. 2017, č. j. 8 Cmo 10/2017-206, se mění tak, že se nevydává.
Odůvodnění:
[1] Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozsudkem ze dne 19. 10. 2016, č. j. 23 Cm 160/2016-133, zamítl návrh na určení, že rozhodnutí ARCADA Capital, a. s., se sídlem v Brně, Příkop 843/4, PSČ 602 00 (nyní v Ostravě, Českobratrská 230/26, PSČ 702 00), identifikační číslo osoby 26943981 (dále též jen „jediná akcionářka“), přijaté při výkonu působnosti valné hromady UNEX a. s. (dále též jen „společnost“) o odvolání a volbě člena představenstva ze dne 8. 2. 2015, nemá žádné právní účinky (výrok I.), zamítl návrh na určení, že rozhodnutí jediné akcionářky přijaté při výkonu působnosti valné hromady společnosti o odvolání a volbě člena představenstva ze dne 11. 3. 2015 nemá žádné právní účinky (výrok II.), určil, že rozhodnutí jediné akcionářky ze dne 23. 4. 2015 přijaté při výkonu působnosti valné hromady společnosti o zvýšení základního kapitálu společnosti a o vzdání se přednostního práva jediné akcionářky na úpis nových akcií nemá žádné právní účinky (výrok III.), zamítl návrh na určení, že rozhodnutí jediné akcionářky přijaté při výkonu působnosti valné hromady společnosti ze dne 19. 5. 2015, kterým uděluje souhlas s uzavřením dodatku k rámcové smlouvě na úvěrové bankovní produkty (ve výroku blíže specifikované) a s uzavřením smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem (ve výroku blíže specifikovaným), nemá žádné právní účinky (výrok IV.), zamítl návrh na určení, že všechna usnesení valné hromady společnosti konané dne 26. 6. 2015 od 12.30 hod. přijatá na této valné hromadě nemají žádné právní účinky (výrok V.), zamítl návrh na určení, že všechna usnesení valné hromady společnosti konané dne 26. 10. 2015 od 8.30 hod. přijatá na této valné hromadě nemají žádné právní účinky (výrok VI.), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok VII.) a o poplatkové povinnosti společnosti (výrok VIII.).
[2] Vrchní soud v Olomouci k odvolání společnosti proti rozsudku soudu prvního stupně v průběhu odvolacího řízení v záhlaví označeným usnesením připustil, aby do řízení na místo „žalobce Česká republika – Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových“ vstoupila společnost Administrace insolvencí CITY TOWER, v. o. s., se sídlem v Praze 4, Hvězdova 1716/2b, PSČ 140 00, identifikační číslo osoby 29414873 (dále též jen „insolvenční správkyně“).
[3] Odvolací soud vyšel z toho, že navrhovatelka podáním doručeným dne 4. 4. 2017 navrhla, aby do řízení na její místo vstoupila insolvenční správkyně, kterou Městský soud v Praze opatřením ze dne 10. 3. 2017 vydaným ve věci sp. zn. 43 T 7/2016 pověřil správou podílu jediné akcionářky ve společnosti. Insolvenční správkyně se svým vstupem do řízení na místo navrhovatelky vyslovila souhlas. Podle odvolacího soudu tak nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod práva na jiného, a byly proto splněny podmínky pro postup podle §107a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“).
[4] Proti usnesení odvolacího soudu podala společnost dovolání, opírajíc jeho přípustnost o §237 o. s. ř. (tvrdíc, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, a na vyřešení otázky hmotného práva, která dosud nebyla v rozhodování dovolacího soudu vyřešena) a majíc za to, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Navrhuje, aby dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu změnil tak, že návrh „na záměnu účastníků“ zamítne, popř. aby je zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
[5] Dovolání je přípustné podle §238a o. s. ř., neboť směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, kterým bylo v průběhu odvolacího řízení rozhodnuto o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka (§107a).
[6] Dovolání je důvodné.
[7] V projednávané věci jde o statusovou věc právnické osoby; jde tudíž o řízení upravené zákonem č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále též jen „z. ř. s.“), spadající mezi tzv. nesporná řízení [§2 písm. e), §85 písm. a) z. ř. s.; srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 9. 2018, sp. zn. 29 Cdo 4727/2016]. Účastenství se zde řídí ustanovením §6 odst. 1 z. ř. s. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2018, sp. zn. 27 Cdo 1875/2018).
[8] Jak přitom plyne z ustálené judikatury, ustanovení §107a o. s. ř. lze použít pouze ve sporných řízeních. Nastala-li v průběhu tzv. nesporného řízení právní skutečnost, s níž je spojen převod nebo přechod práva či povinnosti, o něž v řízení jde, nepoužije se §107a o. s. ř., ať už v řízení před soudem prvního stupně nebo v řízení odvolacím, a soud nevydá rozhodnutí podle §107a odst. 2 o. s. ř. Zjistí-li takovou skutečnost (nebo je-li soudu oznámena některým z účastníků), pokračuje v řízení s procesním nástupcem dosavadního účastníka poté, kdy o pokračování v řízení s procesním nástupcem uvědomí účastníky i procesního nástupce přípisem či usnesením o vedení řízení podle §167 o. s. ř.
[9] V této situaci není na místě ani postup podle §7 odst. 1 z. ř. s., neboť uvedené ustanovení se vztahuje na případy, kdy někdo z těch, o jejichž právech nebo povinnostech má být v řízení jednáno, se neúčastní řízení (ač tomu tak mělo být) od jeho zahájení (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2008, sp. zn. 29 Cdo 4554/2007, či ze dne 26. 10. 2010, sp. zn. 29 Cdo 4323/2009, a zejména pak usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 11. 2010, sp. zn. 29 Cdo 2403/2010).
[10] Posuzoval-li odvolací soud, zda jsou naplněny podmínky pro vydání usnesení o vstupu nového účastníka do řízení podle §107a o. s. ř., aplikoval nesprávně určenou právní normu. Nejvyšší soud proto z uvedeného důvodu usnesení odvolacího soudu podle §243d písm. b) o. s. ř. změnil tak, že se nevydává.
[11] K absenci výroku o náhradě nákladů dovolacího řízení srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
[12] Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 29. 9. 2017) se podává z části první, článku II bodu 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. 5. 2019
JUDr. Marek Doležal
předseda senátu