ECLI:CZ:NS:2019:27.CDO.419.2018.1
sp. zn. 27 Cdo 419/2018-626
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Marka Doležala v právní věci žalobkyně V. B. , narozené XY, bytem XY, adresa pro doručování: XY, proti žalovanému J. B. , narozenému XY, bytem XY, zastoupenému Mgr. Petrem Sopuchem, advokátem, se sídlem v Brně, Běhounská 4/20, PSČ 602 00, o ochranu osobnosti, o žalobě pro zmatečnost podané žalovaným proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 10. 4. 2013, č. j. 24 C 26/2009-343, a rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 17. 7. 2013, č. j. 1 Co 242/2013-384, ve znění usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 20. 10. 2014, č. j. 1 Co 242/2013-479, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 24 C 26/2009, o dovolání žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 28. 6. 2017, č. j. 1 Co 90/2016-581, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Žalobou pro zmatečnost se žalovaný domáhá zrušení rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 10. 4. 2013, č. j. 24 C 26/2009-343, a rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 17. 7. 2013, č. j. 1 Co 242/2013-384, ve znění usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 20. 10. 2014, č. j. 1 Co 242/2013-479, z důvodů upravených v §229 odst. 1 písm. e) a §229 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“).
Krajský soud v Brně usnesením ze dne 27. 5. 2016, č. j. 24 C 26/2009-538, žalobu pro zmatečnost zamítl (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).
Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 28. 6. 2017, č. j. 1 Co 90/2016-581, k odvolání žalovaného usnesení soudu prvního stupně potvrdil (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle §243c odst. 1 o. s. ř. jako nepřípustné. Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v §238a o. s. ř. a není přípustné ani podle §237 o. s. ř.
Závěr odvolacího soudu, podle něhož dovolatelem namítané okolnosti (nevyhovění návrhu na doplnění dokazování a nevyhovění návrhu na odročení nařízeného ústního jednání) představují pouze postup soudce v řízení ve smyslu §14 odst. 4 o. s. ř. a nezakládají tak zmatečnostní důvod podle §229 odst. 1 písm. e) o. s. ř., odpovídá ustálené judikatuře Nejvyššího soudu [srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 9. 2017, sp. zn. 27 Cdo 988/2017 (a v něm citovaná rozhodnutí), či ze dne 23. 10. 2017, sp. zn. 27 Cdo 1509/2017].
Rovněž závěr odvolacího soudu, podle kterého toliko odmítnutím návrhu na provedení důkazu znaleckým posudkem nebyla dovolateli odňata možnost jednat před soudem ve smyslu §229 odst. 3 o. s. ř., je v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 6. 2000, sp. zn. 26 Cdo 1304/2000, či ze dne 28. 11. 2012, sp. zn. 21 Cdo 22/2012).
Přípustným pak dovolání nečiní ani otázka povinnosti soudu prvního stupně pořídit zvukový záznam z jednání, a to již proto, že v projednávané věci nebylo pořízení zvukového záznamu – jak se podává z protokolu o ústním jednání konaném dne 27. 5. 2016 (č. l. 535 spisu) – objektivně možné (§40 odst. 2 o. s. ř.). Na řešení otázky důsledků nepořízení zvukového záznamu podle §40 odst. 1 o. s. ř. tudíž napadené rozhodnutí nezávisí. Lze dodat, že Nejvyšší soud se, jak sám dovolatel uvádí, již k této otázce vyjádřil v usnesení ze dne 26. 7. 2017, sp. zn. 22 Cdo 525/2017.
Pouze pro úplnost pak Nejvyšší soud poznamenává, že řízení o žalobě pro zmatečnost není zatíženo dovolatelem tvrzenou vadou, již spatřuje v tom, že se nemohl osobně vyjádřit ve věci a podávat návrhy (a že toto právo mohl realizovat toliko prostřednictvím svého zástupce, jehož ustanovení si vyžádal). Jak se podává z protokolu o ústním jednání před odvolacím soudem (č. l. 578 a násl. spisu), dovolateli bylo umožněno, aby se vyjádřil, a dovolatel této možnosti využil.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. 12. 2013) se podává z článku II bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a dále z části první, článku II bodu 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 24. 4. 2019
JUDr. Petr Šuk
předseda senátu