ECLI:CZ:NS:2019:27.CDO.4410.2018.1
sp. zn. 27 Cdo 4410/2018-649
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Marka Doležala v právní věci žalobců a) M. R. , narozeného XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Pavlem Bučinou, advokátem, se sídlem v Kladně, T. G. Masaryka 108, PSČ 272 01, a b) Lamuner s. r. o. , se sídlem v Praze 12, K Vrtilce 58/45, PSČ 142 00, identifikační číslo soby 24127787, zastoupeného Mgr. Jiřím Topkou, advokátem, se sídlem v Kladně, Huťská 1294, PSČ 272 01, proti žalovaným 1) J. M. , narozenému XY, bytem XY, zastoupenému JUDr. Romanem Felixem, advokátem, se sídlem v Praze 5, U Nikolajky 833/5, PSČ 150 00, 2) Z. K. , narozenému XY, bytem XY, zastoupenému Mgr. Zuzanou Urbanovou, advokátkou, se sídlem v Praze 5, Plzeňská 1972/158, PSČ 150 00, o zaplacení 7.876.313 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 75 Cm 255/2008, o dovolání žalobce a) proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 24. 5. 2018, č. j. 5 Cmo 170/2011-603, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
[1] Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 18. 1. 2011, č. j. 75 Cm 255/208-338, zamítl žalobu o zaplacení 15.752.625 Kč s příslušenstvím (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).
[2] K odvolání žalobců Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 24. 5. 2018, č. j. 5 Cmo 170/2011-603, rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. v odvoláním napadeném rozsahu a ve výroku II. ve vztahu mezi žalobcem a) a prvním žalovaným a ve vztahu mezi žalobcem b) a druhým žalovaným potvrdil (první výrok) a rozhodl o nákladech řízení ve vztahu mezi žalobcem a) a prvním žalovaným a žalobcem b) a druhým žalovaným [druhý a třetí výrok].
[3] Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce a) dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.) jako nepřípustné.
[4] Učinil tak proto, že námitkou nesprávného obsazení odvolacího soudu dovolatel uplatňuje (jako jediný dovolací důvod) zmatečnostní vadu řízení ve smyslu §229 odst. 1 písm. f/ o. s. ř., která podle výslovného znění §241a odst. 1 věty druhé o. s. ř. není způsobilým dovolacím důvodem (k jejímu prověření slouží žaloba pro zmatečnost) a pro jejíž posouzení tudíž dovolání není přípustné (srov. v aktuální judikatuře např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 3. 2018, sp. zn. 29 Cdo 5884/2017).
[5] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.)
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. 5. 2019
JUDr. Petr Šuk
předseda senátu