ECLI:CZ:NS:2019:27.CDO.4671.2018.1
sp. zn. 27 Cdo 4671/2018-153
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Marka Doležala v právní věci žalobce B. V. , narozeného XY, bytem XY, proti žalovanému České republice - Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, PSČ 128 10, identifikační číslo osoby 00025429, o zaplacení 2.000.000 Kč s příslušenstvím, o žalobě pro zmatečnost a na obnovu řízení podané žalobcem proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. 5. 2017, č. j. 54 Co 468/2016-114, ve spojení s rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 27. 5. 2016, č. j. 22 C 71/2013-88, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 22 C 71/2013, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. 8. 2018, č. j. 54 Co 271/2018-148, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
[1] Rozsudkem ze dne 24. 5. 2017, č. j. 54 Co 468/2016-114, rozhodl Městský soud v Praze tak, že se rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 27. 5. 2015 (správně 27. 5. 2016), č. j. 22 C 71/2013-88, ve výrocích I. a II. co do částky 9.925.000 Kč ruší a řízení se v tomto rozsahu zastavuje, co do částky 75.000 Kč se potvrzuje (výrok I.), a dále uložil žalobci povinnost zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů 900 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok II.).
[2] Obě označená rozhodnutí žalobce napadl dne 14. 7. 2017 žalobami pro obnovu řízení a pro zmatečnost podle §228 a 229 o. s. ř., které posléze dne 24. 4. 2018 doplnil podáním, v němž požádal o ustanovení zástupce a o osvobození od soudních poplatků.
[3] Obvodní soud pro Prahu 2 usnesením ze dne 19. 6. 2018, č. j. 22 C 71/2013-144, žalobci osvobození od soudních poplatků nepřiznal a jeho žádost o ustanovení zástupce zamítl. Městský soud v Praze k odvolání žalobce usnesením ze dne 24. 8. 2018, č. j. 54 Co 271/2018-148, rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil.
[4] Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl jako objektivně nepřípustné podle §238 odst. 1 písm. i) a j) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), aniž přezkoumával splnění podmínky povinného zastoupení (§241b odst. 2 část věty za středníkem o. s. ř.).
[5] O náhradě nákladů dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, když rozhodnutí Nejvyššího soudu není rozhodnutím, kterým se řízení končí, a řízení nebylo již dříve skončeno.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 18. 12. 2019
JUDr. Petr Šuk
předseda senátu