ECLI:CZ:NS:2019:27.CDO.611.2018.1
sp. zn. 27 Cdo 611/2018
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka Doležala a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatele "Stavebního bytového družstva Výsluní - zaměstnanců socialistických organizací a orgánů v Mělníku" v likvidaci , se sídlem v Mělníku, Strážnická 1518, PSČ 276 01, identifikační číslo osoby 00473081, o zápis výmazu družstva z obchodního rejstříku, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. Dr 350/MSPH, o dovolání navrhovatele proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 26. 10. 2017, sp. zn. 7 Cmo 213/2016, takto:
Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 26. 10. 2017, sp. zn. 7 Cmo 213/2016, jakož i usnesení Městského soudu v Praze ze dne 17. 2. 2016, č. j. Dr 350/RD15/MSPH, Fj 215913/2015/MSPH, se ruší a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
[1] Návrhem podaným u Městského soudu v Praze dne 21. 7. 2015 se navrhovatel, za něhož jedná JUDr. Lukáš Holý, likvidátor, se sídlem v Praze 7, Přístavní 321/14, PSČ 170 00 (dále též jen „likvidátor“), domáhá svého výmazu z obchodního rejstříku.
[2] Městský soud v Praze usnesením ze dne 17. 2. 2016, č. j. Dr 350/RD15/MSPH, Fj 215913/2015/MSPH, návrh na zápis výmazu navrhovatele z obchodního rejstříku odmítl.
[3] Vyšel přitom z toho, že:
1) Navrhovatel byl usnesením soudu prvního stupně ze dne 28. 7. 2015, č. j. Dr 350/RD9/MSPH, Fj 215913/2015/MSPH, vyzván, aby do 15 dnů od doručení usnesení doložil mimo jiné souhlas příslušného správce daně s výmazem z obchodního rejstříku ve smyslu §238 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, s poučením, že jinak soud návrh odmítne.
2) Navrhovatel podal proti usnesení námitky, ve kterých uvedl, že, „pokud jde o prohlášení příslušného finančního úřadu, tak tento v případech výmazů obchodních korporací z veřejných rejstříků … dle ustanovení §82 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů (dále též jen ‚z. v. r.‘), již žádná taková potvrzení nevydává“.
3) Usnesení ze dne 28. 7. 2015, č. j. Dr 350/RD9/MSPH, Fj 215913/2015/MSPH, bylo potvrzeno usnesením soudu prvního stupně ze dne 17. 12. 2015, č. j. Dr 350/RD13/MSPH, Fj 215913/2015/MSPH, které bylo navrhovateli doručeno dne 21. 12. 2015.
4) Navrhovatel soudu v určené lhůtě souhlas správce daně s výmazem z obchodního rejstříku nedoložil.
[4] Na takto ustaveném základě soud prvního stupně dospěl k závěru, podle něhož nejsou splněny podmínky pro výmaz navrhovatele z veřejného rejstříku, neboť navrhovatel v rozporu s §238 odst. 1 daňového řádu ani přes výzvu soudu učiněnou podle §88 z. v. r. nepředložil souhlas správce daně s výmazem z obchodního rejstříku.
[5] Vrchní soud v Praze k odvolání navrhovatele v záhlaví označeným usnesením rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil.
[6] Odvolací soud dospěl k závěru, podle něhož je dán důvod pro odmítnutí návrhu podle §86 písm. e) z. v. r., neboť navrhovatel ani přes výzvu soudu k návrhu nepřipojil souhlas správce daně s výmazem z obchodního rejstříku.
[7] Odkazuje na závěry usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 20. 2. 2017, sp. zn. 7 Cmo 431/2014, a ze dne 28. 2. 2017, sp. zn. 7 Cmo 217/2016, odvolací soud uvedl, že k návrhu na výmaz právnické osoby z veřejného rejstříku podanému podle §82 odst. 1 z. v. r. je nutno předložit souhlas správce daně podle §238 odst. 1 daňového řádu, neboť se jedná o speciální ustanovení k §82 z. v. r. Ke shodnému závěru dospělo i Ministerstvo financí ve sdělení ze dne 29. 12. 2016, č. j. MF-44771/2016/32-3, které si odvolací soud vyžádal.
[8] Odvolací soud k tomu dodal, že ustanovení §68 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále též jen „obch. zák.“), které se v souladu s §260 obch. zák. použilo přiměřeně na družstvo a podle něhož se k výmazu společnosti z obchodního rejstříku souhlas správce daně podle zvláštního právního předpisu nevyžadoval, bylo s účinností k 1. 1. 2014 zrušeno a současná právní úprava žádnou výjimku z §238 odst. 1 daňového řádu nestanoví.
[9] Proti usnesení odvolacího soudu podal navrhovatel dovolání, jehož přípustnost opírá o §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), maje za to, že rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky procesního práva, jež má být dovolacím soudem posouzena jinak, než jak je vyřešena v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1063/2012, a to „zda v případě podání návrhu na výmaz právnické osoby z veřejného rejstříku podle ustanovení §82 odst. 1 z. v. r., musí být přiložen souhlas správce daně, u kterého je navrhovatel registrován“.
[10] Dovolatel má za to, že podle §82 odst. 1 z. v. r. soud provede zápis výmazu právnické osoby vždy bez dalšího tehdy, pokud jde o právnickou osobu zrušenou soudem nebo jiným orgánem veřejné moci, za kterou návrh na výmaz z veřejného rejstříku podal likvidátor, který současně předložil své prohlášení, podle něhož bezúspěšně prověřil možnost uplatnit neplatnost nebo neúčinnost právních jednání právnické osoby a majetek této osoby nepostačuje ani k úhradě nákladů insolvenčního řízení.
[11] Dovolatel se domnívá, že zákonodárce chtěl předmětným ustanovením umožnit výmaz těch likvidovaných právnických osob, u kterých je zřejmé, že již nemají žádný majetek, a u kterých je proto na místě umožnit jejich zánik bez zbytečných formalistických průtahů. V situaci, kdy správce daně odmítne souhlas předpokládaný v §238 odst. 1 daňového řádu dát (např. z důvodu existence daňového nedoplatku), by nebylo možné výmaz právnické osoby z veřejného rejstříku nikdy provést.
[12] Odkazuje na usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 13. 12. 2016, sp. zn. 14 Cmo 486/2016, dovolatel uvádí, že při posuzování splnění podmínek pro výmaz právnické osoby na základě návrhu podaného podle §82 odst. 1 z. v. r. soud posuzuje splnění podmínek toliko v tomto ustanovení uvedených a jiné zde neuvedené listiny (tedy včetně souhlasu správce daně ve smyslu §238 odst. 1 daňového řádu) nepožaduje. Ustanovení §82 odst. 1 z. v. r. „reflektuje zrušení“ ustanovení §144 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona).
[13] S ohledem na skutečnost, že ustanovení §78 z. v. r. se nepoužije, zastává dovolatel názor, že o návrhu na výmaz právnické osoby podle §82 odst. 1 z. v. r. se nevede řízení a soud musí provést zápis výmazu na základě takového návrhu bez dalšího. Soud zápis výmazu neprovede pouze za předpokladu, že jsou splněny podmínky uvedené v §82 odst. 2 z. v. r.
[14] Dovolatel navrhuje, aby dovolací soud napadené usnesení odvolacího soudu změnil tak, že provede zápis výmazu navrhovatele do obchodního rejstříku, případně aby rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
[15] Dovolání je přípustné podle §237 o. s. ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení dovolatelem otevřené otázky procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu.
[16] Dovolání je důvodné.
[17] Podle §78 z. v. r. se řízení zahajuje na návrh. Má-li být dosažena shoda mezi zápisem skutečnosti a skutečným stavem, lze řízení zahájit i bez návrhu (odstavec 1).
[18] Zpětvzetí návrhu na zápis není účinné, ledaže se jedná o zápis skutečnosti, jejíž účinnost nebo platnost nastává podle jiného zákona zápisem (odstavec 2).
[19] Podle §82 z. v. r. jestliže za právnickou osobu zrušenou rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu veřejné moci podal návrh na výmaz z veřejného rejstříku likvidátor jmenovaný soudem nebo jiným orgánem veřejné moci a je-li součástí takového návrhu prohlášení likvidátora o tom, že bezúspěšně prověřil možnost uplatnit neplatnost nebo neúčinnost právních jednání právnické osoby a že majetek této osoby nepostačuje ani k úhradě nákladů insolvenčního řízení, soud provede zápis na základě tohoto návrhu. Ustanovení §78 se nepoužije (odstavec 1).
[20] Zápis podle odstavce 1 soud neprovede, jestliže v době rozhodování o návrhu na výmaz probíhá insolvenční řízení, v němž se řeší úpadek nebo hrozící úpadek podnikatele nebo jestliže v průběhu řízení o tomto návrhu vyšly najevo skutečnosti, které zpochybňují pravdivost prohlášení likvidátora obsaženého v tomto návrhu (odstavec 2).
[21] Podle §238 odst. 1 daňového řádu daňový subjekt, který je právnickou osobou zanikající bez právního nástupce, je povinen předložit současně se žádostí o výmaz z obchodního rejstříku nebo obdobného veřejného rejstříku souhlas správce daně, u kterého je registrován.
[22] Nejvyšší soud v usnesení ze dne 27. 2. 2019, sp. zn. 27 Cdo 2143/2017, odůvodnil a formuloval závěry, podle nichž:
1) Návrhem podaným podle §82 odst. 1 z. v. r. je zahájeno rejstříkové řízení.
2) Návrh podaný podle §82 odst. 1 z. v. r., jehož součástí je prohlášení likvidátora s požadovaným obsahem, je sám o sobě podkladem pro zápis výmazu právnické osoby z veřejného rejstříku, aniž by rejstříkový soud musel vydat rozhodnutí o povolení zápisu.
3) K návrhu podle §82 odst. 1 z. v. r. není navrhovatel povinen předložit souhlas správce daně podle §238 odst. 1 daňového řádu.
4) Účelem ustanovení §82 z. v. r. je (ve srovnání s dosavadní právní úpravou) usnadnit a urychlit výmaz nuceně zrušených právnických osob, které jsou v úpadku (srov. §3 insolvenčního zákona) a u kterých soudem (anebo jiným orgánem veřejné moci) jmenovaný likvidátor nenalezl ani takový majetek, který by postačoval k úhradě nákladů insolvenčního řízení.
5) Nepostačuje-li majetek právnické osoby k úhradě nákladů insolvenčního řízení, nemohou být uspokojeny ani případné daňové pohledávky státu za takovou právnickou osobou. Smyslem povinnosti uložené §238 odst. 1 daňového řádu je zajistit, aby právnická osoba nezanikla dříve, než splní své daňové závazky vůči státu. Nemůže-li být tento smysl naplněn, tj. nemá-li právnická osoba žádný majetek a není zde ani rozumný předpoklad, že se její majetkové poměry v budoucnu zlepší, ztrácí požadavek na splnění této zákonné povinnosti jakékoliv opodstatnění.
6) Pro takový případ proto zákonodárce stanovil, že k výmazu právnické osoby z veřejného rejstříku postačí prohlášení soudem (anebo jiným orgánem veřejné moci) jmenovaného likvidátora o splnění všech zákonem požadovaných podmínek, aniž by bylo rejstříkovému soudu zapotřebí dokládat jakékoliv další listiny.
7) Rozhodne-li se soudem (anebo jiným orgánem veřejné moci) jmenovaný likvidátor podat za nuceně zrušenou právnickou osobou, která je v úpadku, insolvenční návrh (tj. nevyužije-li možnosti poskytnuté mu §82 odst. 1 z. v. r.) a zruší-li insolvenční soud (na základě tohoto insolvenčního návrhu prohlášený) konkurs podle §308 odst. 1 písm. d) insolvenčního zákona (poté, kdy zjistí, že majetek právnické osoby je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující), je takové rozhodnutí insolvenčního soudu podkladem pro výmaz dlužníka (nejde-li o právnickou osobu zřízenou zákonem) z obchodního rejstříku, který rejstříkový soud provede přímým zápisem i bez návrhu (srov. §312 odst. 3 insolvenčního zákona ve spojení s §81 z. v. r.). Souhlas správce daně s výmazem daňového subjektu z veřejného rejstříku není v takovém případě zapotřebí.
8) Nejvyšší soud neshledává žádný přesvědčivý důvod k tomu, aby existence povinnosti uložené §238 odst. 1 daňového řádu byla závislá pouze na tom, jaký způsob řešení situace nuceně zrušené právnické osoby, která je v úpadku, avšak nemá majetek postačující k úhradě nákladů insolvenčního řízení, soudem (anebo jiným orgánem veřejné moci) jmenovaný likvidátor zvolí, tj. zda podá návrh na výmaz podle §82 odst. 1 z. v. r., anebo insolvenční návrh.
[23] Na těchto závěrech přitom Nejvyšší soud nemá důvod cokoliv měnit.
[24] Z výše řečeného se podává, že závěr odvolacího soudu, podle něhož je dán důvod pro odmítnutí návrhu podle §86 písm. e) z. v. r., neboť navrhovatel ani přes výzvu soudu k návrhu nepřipojil souhlas správce daně s výmazem z obchodního rejstříku, není správný. Dovolací důvod podle §241a odst. 1 o. s. ř. byl tudíž uplatněn právem.
[25] Nejvyšší soud proto, aniž ve věci nařizoval jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.), usnesení odvolacího soudu zrušil (§243e odst. 1 o. s. ř.). Důvody, pro které nemohlo obstát rozhodnutí odvolacího soudu, dopadají i na rozhodnutí soudu prvního stupně; Nejvyšší soud proto zrušil i je a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (§243e odst. 2 věta druhá o. s. ř.).
[26] Právní názor dovolacího soudu je pro soudy nižších stupňů závazný (§243g odst. 1 část první věty za středníkem o. s. ř., §226 odst. 1 o. s. ř.)
[27] Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (od 30. 9. 2017) se podává z části první, článku II bodu 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. 7. 2019
JUDr. Marek Doležal
předseda senátu