ECLI:CZ:NS:2019:27.CDO.631.2018.1
sp. zn. 27 Cdo 631/2018-273
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Marka Doležala v právní věci navrhovatelů a) A. S. , narozené XY, bytem XY, b) N. L. , narozené XY, bytem XY, zastoupených Mgr. et Mgr. Kamilou Mesiarkinovou, advokátkou, se sídlem v Rozdrojovicích, Na Březině 310, PSČ 664 34, a c) J. K. , zemřelého dne 24. 10. 2018, posledně bytem XY, za účasti Lázně Bechyně s. r. o. , se sídlem v Bechyni 202, PSČ 391 65, identifikační číslo osoby 46678654, zastoupené JUDr. Věslavem Nemethem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Senovážné náměstí 1463/5, PSČ 110 00, o vyslovení neplatnosti rozhodnutí valné hromady, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 13 Cm 3/2016, o dovolání společnosti Lázně Bechyně s. r. o. proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 10. 7. 2017, č. j. 7 Cmo 415/2016-108, takto:
I. Dovolací řízení se ve vztahu mezi navrhovatelem c) a společností Lázně Bechyně s. r. o. zastavuje.
II. Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
[1] Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 20. 5. 2016, č. j. 13 Cm 3/2016-50, zamítl návrh navrhovatelů na jmenování opatrovníka společnosti Lázně Bechyně s. r. o. (dále jen „společnost“) [výrok I.] a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.).
[2] Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením k odvolání navrhovatelů rozhodnutí soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
[3] Proti usnesení odvolacího soudu podala společnost dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle §243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“). Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v §238a o. s. ř. a není přípustné ani podle §237 o. s. ř.
[4] Dovoláním zpochybněný závěr odvolacího soudu, podle něhož usnesení soudu prvního stupně není přezkoumatelné, neboť z něj není zřejmé, zda jím tento soud rozhodl o ustanovení hmotněprávního opatrovníka podle §486 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, či procesního opatrovníka podle §29 odst. 2 o. s. ř., odpovídá ustálené judikatuře Nejvyššího i Ústavního soudu; srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2000, sp. zn. 20 Cdo 1045/99, či rozsudek ze dne 25. 6. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2543/2011 (uveřejněný pod číslem 100/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), anebo nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08 (v něm citovaná rozhodnutí).
[5] V průběhu dovolacího řízení (dne 24. 10. 2018) navrhovatel c) zemřel. Jelikož Nejvyšší soud z usnesení Okresního soudu Brno-venkov ze dne 9. 11. 2018, č. j. 21 D 1825/2018-32, jež nabylo právní moci téhož dne, zjistil, že jedinými dědici navrhovatele c) jsou pozůstalé dcery A. S. a N. L., které již v projednávané věci vystupují jako účastnice řízení [navrhovatelky a) a b)], není zde nikoho, s kým by bylo možné v řízení pokračovat na místě navrhovatele c). Nejvyšší soud proto dovolací řízení ve vztahu mezi společností a navrhovatelem c) podle §243b a §104 odst. 1 o. s. ř. zastavil.
[6] O náhradě nákladů dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, když rozhodnutí Nejvyššího soudu není rozhodnutím, kterým se řízení končí, a řízení nebylo již dříve skončeno.
[7] Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 29. 9. 2017) se podává z části první, článku II bodu 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. 5. 2019
JUDr. Petr Šuk
předseda senátu