ECLI:CZ:NS:2019:27.ICDO.160.2018.1
MSPH 89 INS XY
177 ICm XY
sp. zn. 27 ICdo 160/2018-140
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Marka Doležala a JUDr. Petra Šuka v insolvenční věci dlužníka R. Ch. , narozeného XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Janem Langmeierem, advokátem, se sídlem v Praze 5, Na Bělidle 997/15, PSČ 150 00, o rozvrhu zpeněženého majetku mezi věřitele, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 89 INS XY, o žalobě pro zmatečnost podané dlužníkem proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 6. 2016, č. j. MSPH 89 INS XY, 2 VSPH XY, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 177 ICm XY, o dovolání dlužníka proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 13. 6. 2018, č. j. 177 ICm XY, 103 VSPH XY (MSPH 89 INS XY), takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
[1] Městský soud v Praze (dále jen „insolvenční soud“) usnesením ze dne 26. 9. 2017, č. j. MSPH 177 ICm XY (MSPH 89 INS XY), zamítl žalobu pro zmatečnost podanou dlužníkem proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 6. 2016, č. j. MSPH 89 INS XY, 2 VSPH XY, jímž byl potvrzen výrok I. usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. 9. 2015, č. j. MSPH 89 INS XY, kterým soud prvního stupně rozhodl o rozvrhu výtěžku zpeněžení majetkové podstaty dlužníka.
[2] K odvolání dlužníka Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 13. 6. 2018, č. j. 177 ICm XY, 103 VSPH XY (MSPH 89 INS XY), potvrdil usnesení insolvenčního soudu.
[3] Proti usnesení odvolacího soudu podal dlužník dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle §243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), jako nepřípustné proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v §238a o. s. ř. a není přípustné ani podle §237 o. s. ř.
[4] Dlužník podal žalobu pro zmatečnost jednak z důvodu podle §229 odst. 1 písm. g) o. s. ř., s tvrzením, že bylo rozhodnuto v jeho neprospěch v důsledku trestného činu soudce, jednak podle §229 odst. 3 o. s. ř., namítaje, že mu byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem.
[5] Odvolací soud předně uvedl, že žaloba pro zmatečnost není podle §229 odst. 1 písm. g) o. s. ř. přípustná, neboť žalobou napadené rozhodnutí není rozhodnutím, kterým se řízení končí. Tento závěr dovolatel nenapadá a dovolacímu přezkumu jej neotevírá. Dovolání tak nemůže být podle §237 o. s. ř. přípustné k řešení otázky, zda byl tento zmatečnostní důvod dán.
[6] K důvodu zmatečnosti podle §229 odst. 3 o. s. ř. se z ustálené judikatury Nejvyššího soudu podává, že o zmatečnost ve smyslu citovaného ustanovení jde jen tehdy, jestliže šlo o postup nesprávný (uvažováno z hlediska zachování postupu určeného zákonem nebo dalšími obecně závaznými právními předpisy) a jestliže se postup soudu projevil v průběhu řízení a nikoli při vlastním rozhodování soudu (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 1996, sp. zn. 2 Cdon 539/96, uveřejněné pod číslem 27/98 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ze dne 30. 10. 1997, sp. zn. 2 Cdon 953/96, uveřejněné pod číslem 49/98 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ze dne 27. 6. 2012, sp. zn. 21 Cdo 3905/2011, ze dne 10. 12. 2015, sen. zn. 29 NSČR 8/2014, či ze dne 19. 10. 2017, sp. zn. 27 Cdo 3287/2017).
[7] Podle dovolatele byl uvedený zmatečnostní důvod naplněn tím, že mu byl v průběhu insolvenčního řízení zabaven osobní počítač se všemi informacemi k jeho dluhům, pročež se nemohl bez své viny kvalifikovaně vyjádřit k jednotlivým přihláškám při přezkumném řízení a rovněž neměl přístup k internetu pro účely nahlížení do insolvenčního rejstříku; dále odvolacímu soudu vytýká, že rozhodl bez nařízení jednání a neumožnil mu nahlédnout do spisu.
[8] Odvolací soud k otázce zabavení osobního počítače insolvenčním správcem uvedl, že nejde o postup, který by činil odvolací soud v rámci své rozhodovací činnosti o odvolání dlužníka, které vyústilo ve vydání napadeného rozhodnutí, a již proto o odnětí možnosti jednat před soudem nejde. Ani tento závěr dovolatel v dovolání nenapadá a dovolacímu přezkumu jej neotevírá. Uvedený závěr je přitom zjevně v souladu se shora citovanou judikaturou, neboť postup insolvenčního správce není postupem soudu.
[9] Poukaz dovolatele na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2014, sp. zn. 22 Cdo 3607/2013, je zcela nepřiléhavý, neboť v projednávané věci nejde o vyjádření se k návrhu na procesní nástupnictví (§107a o. s. ř.).
[10] Odpověď na otázku, zda odvolací soud v řízení předcházejícím vydání rozhodnutí napadeného žalobou pro zmatečnost pochybil, když dovolateli neumožnil nahlédnout do spisu a rozhodl bez nařízení jednání, se podává přímo z dikce odpovídající právní úpravy.
[11] Podle §215j odst. 1 instrukce Ministerstva spravedlnosti ze dne 3. 12. 2001, č. j. 505/2001-Org., kterou se vydává vnitřní a kancelářský řád pro okresní, krajské a vrchní soudy, má-li v průběhu insolvenčního řízení rozhodovat nadřízený soud, vyhotoví soud prvního stupně předkládací zprávu, kterou elektronicky zašle nadřízenému soudu. Věc je nadřízenému soudu předložena dnem, kdy nadřízený soud obdržel předkládací zprávu. Listinný spis se nepředkládá.
[12] Z uvedeného je zřejmé, že odvolací soud nemohl vyhovět žádostem dovolatele o nahlédnutí do spisu, neboť u sebe spis neměl. Nic přitom nebránilo dovolateli nahlédnout do elektronického spisu prostřednictvím insolvenčního rejstříku.
[13] Z §94 odst. 2 písm. c) ve spojení s §85 odst. 1 a §306 a násl. zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), se pak podává, že o odvolání proti rozvrhovému usnesení rozhoduje odvolací soud bez nařízení jednání.
[14] Pouhé zopakování zcela jasného a žádné výkladové obtíže nepřinášejícího znění právního předpisu Nejvyšším soudem nelze přitom považovat za řešení otázky hmotného nebo procesního práva, na němž závisí napadené rozhodnutí ve smyslu §237 o. s. ř.
[15] A konečně je zjevné, že odvolací soud postupem v souladu s citovanými ustanoveními nemohl porušit právo dovolatele na spravedlivý proces zakotvené v čl. 36 Listiny základních práv a svobod a dovolatel se mýlí, usuzuje-li opačně (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 20. 10. 2008, sp. zn. IV. ÚS 1546/08).
Poučení: Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 27. 2. 2019
JUDr. Filip Cileček
předseda senátu