ECLI:CZ:NS:2019:27.ICDO.187.2017.1
KSOS 40 INS XY
40 ICm XY
sp. zn. 27 ICdo 187/2017-54
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Marka Doležala v právní věci žalobkyně JUDr. Kateřiny Martínkové , se sídlem v Ostravě, Sokolská tř. 22, PSČ 702 00, jako insolvenční správkyně dlužníků Z. B. a I. B., zastoupené Mgr. Ladislavem Popkem, advokátem, se sídlem v Ostravě, Sokolská třída 966/22, PSČ 702 00, proti žalovanému CETELEM ČR, a. s., naposledy sídlem v Praze 5, Karla Engliše 5/3208, PSČ 150 00, identifikační číslo osoby 25085689, o určení neúčinnosti právního úkonu, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 40 ICm XY, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníků Z. B. , narozeného XY, a I. B. , narozené XY, obou bytem XY, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 40 INS XY, o dovolání žalobkyně proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 29. 11. 2016, č. j. 40 ICm XY, 12 VSOL XY (KSOS 40 INS XY), takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
V záhlaví označeným usnesením Vrchní soud v Olomouci k odvolání žalobkyně potvrdil usnesení ze dne 31. 3. 2016, č. j. 40 ICm XY, jímž Krajský soud v Ostravě zastavil řízení.
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle §243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“). Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v §238a o. s. ř. a není přípustné ani podle §237 o. s. ř.
Dovoláním zpochybněné řešení otázky, k jakému okamžiku zaniká zanikající česká společnost při přeshraniční fúzi, má-li nástupnická společnost sídlo v jiném členském státu než v České republice, je pouhou polemikou se zcela jasným zněním §61 odst. 1 a §213 zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev (dále jen „zákon o přeměnách“), jakož i článku 14 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/56/ES ze dne 26. 10. 2005 o přeshraničních fúzích kapitálových společností. Z označených ustanovení se podává, že k právnímu účinku fúze v podobě zániku zanikající společnosti dochází dnem, kdy nastaly účinky přeshraniční fúze v zahraničí. Následný výmaz zanikající společnosti z (českého) obchodního rejstříku má pouze deklaratorní účinky.
Pouhé zopakování zcela jasného a žádné výkladové obtíže nepřinášejícího znění právního předpisu Nejvyšším soudem nelze považovat za řešení otázky hmotného nebo procesního práva, na němž závisí napadené rozhodnutí, ve smyslu §237 o. s. ř.
Podala-li dovolatelka žalobu proti právnické osobě, která v den podání žaloby neexistovala (neboť již dříve zanikla v důsledku přeshraniční fúze), bylo řízení o podané žalobě zatíženo neodstranitelným nedostatkem podmínek řízení v podobě nedostatku způsobilosti žalovaného být účastníkem řízení, a soudy nižších stupňů rozhodly o zastavení řízení v souladu s §104 odst. 1 o. s. ř., jakož i ustálenou judikaturou Nejvyššího i Ústavního soudu. V řízení nebylo možné pokračovat s právním nástupcem žalovaného, který v době zahájení řízení neměl způsobilost být účastníkem řízení; procesní nástupnictví se uplatní – jak vyplývá z 107 odst. 1 o. s. ř. – jen tehdy, jestliže účastník alespoň v den podání žaloby měl způsobilost být účastníkem řízení a tuto způsobilost ztratil až po zahájení řízení (v jeho průběhu) [srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 12. 2002, sp. zn. 21 Cdo 1673/2002, ze dne 19. 6. 2003, sp. zn. 33 Odo 410/2003, ze dne 23. 7. 2009, sp. zn. 20 Cdo 3131/2007, či ze dne 31. 3. 2011, sen. zn. 29 NSČR 12/2009, uveřejněné pod číslem 109/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, anebo usnesení Ústavního soudu ze dne 14. 11. 2017, sp. zn. III. ÚS 3018/17].
Skutečnost, že dovolatelka žalobu podávala důvěřujíc zápisu v obchodním rejstříku, jakkoliv pochopitelná, na uvedeném závěru nemůže ničeho změnit. Obdobně jako např. v případě fyzické osoby, která před podáním žaloby zemřela, by řízení o žalobě podané proti této osobě po její smrti muselo být zastaveno pro neodstranitelný nedostatek podmínek řízení bez ohledu na to, že ke dni podání žaloby byla tato fyzická osoba stále zapsána v obchodním rejstříku, ani v případě podání žaloby proti právnické osobě, která již před podáním žaloby zanikla (aniž se tato okolnost – s ohledem na specifickou právní úpravu odchylující se od obecné úpravy obsažené v §185 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku – promítla v obchodním rejstříku), nemá důvěra žalobce v zápis v obchodním rejstříku význam pro posouzení podmínek řízení.
O nákladech dovolacího řízení dovolací soud nerozhodoval, neboť dovolacího řízení se zúčastnil pouze jediný účastník (dovolatelka), a je proto pojmově vyloučeno rozhodovat o náhradě nákladů takového řízení.
Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. 2. 2019
JUDr. Petr Šuk
předseda senátu