ECLI:CZ:NS:2019:27.ND.150.2019.1
sp. zn. 27 Nd 150/2019-2034
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Marka Doležala a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobkyně J. G. , narozené XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Andreou Bystrou, advokátkou, se sídlem v Praze 3, Ondříčkova 1244/15, PSČ 130 00, proti žalovaným 1) F. P. , narozenému XY, bytem XY, zastoupenému JUDr. Přemyslem Hochmanem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Na Florenci 1025/1, PSČ 110 00, a 2) B. P. , narozenému XY, bytem XY, zastoupenému JUDr. Lubošem Hejcmanem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Konviktská 297/12, PSČ 110 00, o zaplacení 134.276,53 EUR s příslušenstvím, o žalobách na obnovu řízení a pro zmatečnost podaných žalovaným 2) proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 6. 4. 2016, č. j. 25 Co 405/2015-1221, vedené u Okresního soudu v Nymburce pod sp. zn. 5 C 126/2012, o návrhu žalovaného 2) na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Okresního soudu v Nymburce pod sp. zn. 5 C 126/2012 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Městskému soudu v Brně ani Okresnímu soudu v Ostravě.
Odůvodnění:
[1] Podáním ze dne 27. 1. 2019, došlým soudu dne 30. 1. 2019, navrhl B. P., aby v záhlaví označená věc byla přikázána k projednání a rozhodnutí Městskému soudu v Brně, případně Okresnímu soudu v Ostravě.
[2] Návrh odůvodnil tím, že u Okresního soudu v Nymburce, Krajského soudu v Praze a Vrchního soudu v Praze dochází k „nepřípustnému jednání“ soudců, z důvodu „organizačního, administrativního a kolegiálního propojení“ mezi těmito soudy. Argumentuje i tím, že soudci zmíněných soudů se v rámci svého rozhodování vůči němu dopouštějí národnostní diskriminace, když „vyviňují“ žalobkyni z důvodu její německé národnosti. Žádá, aby věc byla přikázána některému ze soudů na Moravě, z důvodu, že jsou „více organizačně a personálně odtrženy od soudů v Čechách“.
[3] Žalobkyně se k návrhu vyjádřila podáním ze dne 31. 1. 2019 tak, že jej pokládá za obstrukční a účelový a s navrhovanou delegací nesouhlasí. Žalovaný 1) se k návrhu nijak nevyjádřil.
[4] Okresní soud v Nymburce předložil věc Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti; Nejvyšší soud s ohledem na obsah návrhu B. P. posoudil otázku přikázání věci i z důvodu nutnosti (§12 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu; dále jen „o. s. ř.“).
[5] Podle §11 odst. 1 věty třetí o. s. ř. věcně a místně příslušným je vždy také soud, jehož příslušnost již není možné podle zákona zkoumat nebo jehož příslušnost byla určena pravomocným rozhodnutím příslušného soudu.
[6] Podle §12 o. s. ř. nemůže-li příslušný soud o věci jednat, protože jeho soudci jsou vyloučeni (§14, §15 odst. 2 a §16a), musí být věc přikázána jinému soudu téhož stupně (odstavec 1). Věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti (odstavec 2). O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána (odstavec 3).
[7] Podle §14 odst. 1 o. s. ř. jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odstavec 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odstavec 3). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4).
[8] Podle §15 o. s. ř. jakmile se soudce nebo přísedící dozví o skutečnosti, pro kterou je vyloučen, oznámí ji neprodleně předsedovi soudu. V řízení lze zatím učinit jen takové úkony, které nesnesou odkladu (odstavec 1). Předseda soudu určí podle rozvrhu práce místo soudce (přísedícího) uvedeného v odstavci 1 jiného soudce (přísedícího) nebo, týká-li se oznámení všech členů senátu, přikáže věc jinému senátu; není-li to možné, předloží věc k rozhodnutí podle §12 odst. 1. Jde-li o vyloučení podle §14 odst. 1 a předseda soudu má za to, že tu není důvod pochybovat o nepodjatosti soudce (přísedícího), předloží věc k rozhodnutí soudu uvedenému v §16 odst. 1 (odstavec 2).
[9] Podle §16 odst. 1 o. s. ř. o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.
[10] Podle §16a odst. 1 o. s. ř. jestliže bylo rozhodnuto, že soudce (přísedící) je vyloučen, předseda soudu podle rozvrhu práce určí místo něho jiného soudce (přísedícího) nebo, jestliže byli vyloučeni všichni členové senátu, přikáže věc jinému senátu; není-li to možné, předloží věc k rozhodnutí podle §12 odst. 1.
[11] Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený Okresnímu soudu v Nymburce, u nějž je věc vedena, a Městskému soudu v Brně či Okresnímu soudu v Ostravě, jemuž má být věc podle návrhu žalobce přikázána (§12 odst. 3 věta první o. s. ř.), důvod k přikázání věci jinému soudu z důvodu nutnosti (§12 odst. 1 o. s. ř.) ani z důvodu vhodnosti (§12 odst. 2 o. s. ř.) neshledal.
[12] Z výše citovaných ustanovení se podává, že postupem podle §12 odst. 1 o. s. ř. může být věc přikázána (k žádosti předsedy okresního soudu) jinému soudu téhož stupně (s výjimkou situace předpokládané §16a odst. 2 o. s. ř.) tehdy, jsou-li splněny buď předpoklady vymezené v §15 odst. 1, odst. 2 větě první, části věty za středníkem o. s. ř., anebo tehdy, bylo-li rozhodnuto podle §16 odst. 1 o. s. ř. o vyloučení soudce či soudců dotčeného soudu a současně není možné věc přikázat jinému soudci téhož soudu (§16a odst. 1 o. s. ř.).
[13] Z obsahu předloženého spisu se podává, že žádný ze soudců Okresního soudu v Nymburce neoznámil podle §15 odst. 1 o. s. ř. předsedovi tohoto soudu skutečnosti, pro které by byl v projednávané věci vyloučen (natož aby tak učinili všichni soudci tohoto soudu), a nadřízený soud dosud nerozhodl o vyloučení žádného ze soudců tohoto soudu podle §16 odst. 1 o. s. ř. Není tudíž naplněn alespoň jeden z předpokladů, za kterých může nadřízený soud rozhodnout o přikázání věci jinému soudu podle §12 odst. 1 o. s. ř. (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 8. 2016, sp. zn. 29 Nd 231/2016, či ze dne 29. 8. 2017, sp. zn. 20 Nd 245/2017).
[14] Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. pak představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší a zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než místně příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba - jako výjimku - vykládat restriktivně. K tomu srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000, uveřejněný pod číslem 172/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2011, sen. zn. 29 NSČR 33/2010, uveřejněné pod číslem 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
[15] V situaci, kdy jediný tvrzený důvod pro postoupení věci Městskému soudu v Brně, příp. Okresnímu soudu v Ostravě, představují námitky týkající se způsobu rozhodování místně příslušných soudů a kdy žalobkyně s návrhem nesouhlasí, Nejvyšší soud naplnění předpokladů pro přikázání věci k označeným soudům, jímž by došlo k prolomení zásady vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu i soudce stanoví zákon, neshledal (k tomu srov. např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 9. 2007, sp. zn. 20 Nd 122/2007).
[16] Nejvyšší soud z výše uvedených důvodů návrhu na přikázání věci Městskému soudu v Brně či Okresnímu soudu v Ostravě nevyhověl a věc žádnému z těchto soudů nepřikázal.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. 5. 2019
JUDr. Filip Cileček
předseda senátu