Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 09.04.2019, sp. zn. 28 Cdo 1073/2019 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2019:28.CDO.1073.2019.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2019:28.CDO.1073.2019.1
sp. zn. 28 Cdo 1073/2019-130 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Petra Krause a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a Mgr. Zdeňka Sajdla ve věci žalobce M. R. , narozeného XY, bytem XY, proti žalované Š. J. , narozené XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Ivo Palkoskou, advokátem se sídlem v Kladně, Kleinerova 1504, o vydání bezdůvodného obohacení, vedené u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. 22 C 46/2018, o odvolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 3. ledna 2019, č. j. 31 Nc 1468/2018-106, takto: Řízení o odvolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 3. ledna 2019, č. j. 31 Nc 1468/2018-106, se zastavuje . Odůvodnění: V záhlaví označeným usnesením rozhodl Krajský soud v Praze o námitce podjatosti vznesené žalobcem vůči Mgr. Lukášovi Randovi, soudci Okresního soudu v Kladně, tak, že jmenovaný soudce není vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. 22 C 46/2018; žalobce byl zároveň poučen o nepřípustnosti dovolání proti označenému rozhodnutí. Usnesení Krajského soudu v Praze napadl žalobce opravným prostředkem, jenž výslovně označil jako „odvolání“. Nejvyšší soud dospěl k závěru, že řízení o tomto podání (ze dne 31. 1. 2019, doplněném přípisem ze dne 7. 2. 2019), jež lze dle jeho výslovného označení i obsahu (§41 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád; dále jeno. s. ř.“) považovat za odvolání proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 3. 1. 2019, č. j. 31 Nc 1468/2018-106, musí být pro neodstranitelný nedostatek podmínky řízení zastaveno. Rozhoduje-li krajský soud o vyloučení soudců soudu prvního stupně, není takové rozhodnutí rozhodnutím soudu prvního stupně ani soudu odvolacího (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 12. 2014, sp. zn. 25 Cdo 4634/2014, a ze dne 22. 12. 2011, sp. zn. 30 Cdo 4085/2011), ale jde o rozhodnutí nadřízeného soudu (§16 odst. 1 o. s. ř.). Pojem „nadřízený soud“, je-li použit občanským soudním řádem k určení věcné příslušnosti soudu, vychází z organizačních vztahů uvnitř soustavy soudů, nikoliv ze vztahů instančních, a s pojmem „odvolací soud“ jej tudíž zaměňovat nelze (jak bylo dovozeno již ve stanovisku pléna Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 1996, Plsn 1/96, uveřejněném pod číslem 48/1996 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Tento pojem přitom nelze vykládat ani jako pojem „soud prvního stupně“ (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 1999, sp. zn. 31 Cdo 2420/98), rozhoduje-li tedy krajský soud v řízení o vyloučení soudce okresního soudu, není toto jeho rozhodnutí rozhodnutím soudu prvního stupně. Funkční příslušnost soudu pro projednání odvolání (ani dovolání) proti rozhodnutí krajského soudu jako soudu nadřízeného občanský soudní řád neupravuje. Nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2003, sp. zn. 29 Odo 265/2003, uveřejněné pod číslem 47/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Nejvyšší soud proto řízení, které touto vadou trpí, zastavil (§104 odst. 1, §243b o. s. ř.). Pro úplnost třeba dodat, že nedostatkem funkční příslušnosti by bylo řízení postiženo i v případě, že by podání žalobce mělo být „dovoláním“, neboť dovolání je ve smyslu §236 odst. 1 o. s. ř. mimořádným opravným prostředkem, kterým lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu; ani o takovou situaci však v projednávané věci nejde. Vzhledem k tomu, že není soud, který by byl příslušný k projednání odvolání žalobce, rozhodl o něm Nejvyšší soud, jako vrcholný článek soustavy obecných soudů. Nad rámec uvedeného Nejvyšší soud zmiňuje, že je zřejmé, že ani žalobce na podaném opravném prostředku již sám dále netrvá, jestliže podáním ze dne 25. 2. 2019 vyjádřil vůli k jeho zpětvzetí. Protože se tímto rozhodnutím řízení ve věci nekončí, bude i o náhradě nákladů tohoto řízení rozhodnuto v konečném rozhodnutí (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 9. 4. 2019 Mgr. Petr Kraus předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:04/09/2019
Spisová značka:28 Cdo 1073/2019
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:28.CDO.1073.2019.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Podmínky řízení
Příslušnost soudu funkční
Dotčené předpisy:§104 odst. 1 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2019-06-30