ECLI:CZ:NS:2019:28.CDO.1945.2019.1
sp. zn. 28 Cdo 1945/2019-266
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Petra Krause a soudců JUDr. Michaela Pažitného, Ph.D., a Mgr. Zdeňka Sajdla ve věci žalobce: Lesy České republiky, s.p. , se sídlem v Hradci Králové, Nový Hradec Králové, Přemyslova 1106/19, identifikační číslo osoby 421 96 451, za účasti: Cisterciácké opatství Vyšší Brod , se sídlem ve Vyšším Brodu, Klášter 137, identifikační číslo osoby 004 76 684, zastoupeného JUDr. Tomášem Holasem, advokátem se sídlem v Praze 1, Celetná 602/3, o vydání nemovitých věcí , vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 11 C 148/2016, o dovolání účastníka proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 28. března 2019, č. j. 4 Co 35/2018-222, o návrhu účastníka na odklad právní moci napadeného rozsudku, takto:
Návrh na odklad právní moci rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 28. března 2019, č. j. 4 Co 35/2018-222, se zamítá .
Odůvodnění:
V záhlaví označený rozsudek Vrchního soudu v Praze (dále jen „odvolací soud“) ze dne 28. března 2019, č. j. 4 Co 35/2018-222, jímž byl změněn rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 20. listopadu 2017, č. j. 11 C 148/2016-168, tak, že se účastníkovi nevydávají ve výroku specifikované pozemky v k. ú. XY a v k. ú. XY, a v dotčeném rozsahu bylo nahrazeno rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro Jihočeský kraj ze dne 15. 11. 2016, č. j. 201603/2013/R481/RR22211, napadl účastník – Cisterciácké opatství Vyšší Brod (dále též jen „dovolatel“) dovoláním.
Zároveň dovolatel podal i návrh na odklad právní moci dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu.
Podle §243 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), může dovolací soud před rozhodnutím o dovolání i bez návrhu odložit právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
K předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit právní moc dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2017, sp. zn. 23 Nd 268/2017, přiměřeně pak také usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016 (veřejnosti dostupná – stejně jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu přijatá po 1. lednu 2001 – na jeho webových stránkách).
Nejvyšší soud dospěl k závěru, že návrhu na odklad právní moci nelze vyhovět již z důvodu nenaplnění předpokladu, že (v důsledku poměrů nastolených napadeným rozsudkem) je dovolatel závažně ohrožen ve svých právech. Z podaného návrhu se nepodávají takové skutečnosti, z nichž by bylo možno uzavřít, že v důsledku pravomocného rozhodnutí odvolacího soudu je dovolatel závažně ohrožen ve svých právech, a takové okolnosti nevyplývají ani z obsahu spisu.
Argumentace dovolatele se soustředí především na veřejný zájem na ochraně lesa, když dle jeho názoru bylo by přerušení způsobu hospodaření dovolatele (jehož tvrzený pozitivní dopad na prevenci nepříznivých vlivů škůdců na les a na okolní ekosystémy popisuje dovolatel v návrhu na odklad právní moci) v rozporu s tímto zájmem. K těmto úvahám Nejvyšší soud uvádí, že jestliže se na základě napadeného rozhodnutí odvolacího soudu vlastnictví specifikovaných pozemků znovu ujímá žalobce (Lesy České republiky, s.p.), je i on povinen s tímto majetkem řádně hospodařit (přičemž nebyly doloženy žádné skutečnosti svědčící tomu, že by jeho hospodaření řádné být nemělo) a rovněž ho stíhá povinnost (zatímně) provádět veškerá potřebná opatření k prevenci a obraně proti působení všech škodlivých činitelů na les [srov. §32 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů; obdobně srov. též důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2018, sp. zn. 28 Cdo 3427/2018]. K tomu je odborně a materiálně patřičně vybaven.
Závažné ohrožení práv účastníka dle ustanovení §243 písm. b) o. s. ř. nelze bez dalšího vyvodit z pouhé změny vlastníka specifikovaných pozemků ani ve světle odůvodnění návrhu dovolatele investicemi do změny způsobu hospodaření na specifikovaných pozemcích (jež dovolací soud rovněž neshledal relevantními).
Ochrana majetkového zájmu oprávněných osob podle zákona č. 428/2012 Sb. je ex lege zajištěna i dočasnou blokací majetku (zákazem jeho zcizení, přenecháním jiné osobě do užívání či jeho zatížení právem třetí osoby), trvající i po dobu dovolacího řízení (srov. §13 odst. 1 písm. c/ zákona č. 428/2012 Sb.).
Z výše vyložených důvodů Nejvyšší soud návrh dovolatele na odklad právní moci napadeného rozhodnutí zamítl.
Odkazovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou veřejnosti dostupná – stejně jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu přijatá po 1. lednu 2001 – na jeho webových stránkách
– www.nsoud.cz .
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 6. 6. 2019
Mgr. Petr Kraus
předseda senátu