ECLI:CZ:NS:2019:28.ND.153.2019.1
sp. zn. 28 Nd 153/2019-23
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Olgy Puškinové a soudců Mgr. Petra Krause a Mgr. Zdeňka Sajdla v exekuční věci oprávněného Vodafone Czech Republic a. s., se sídlem v Praze 5 - Stodůlkách, náměstí Junkových 2808/2, IČO 25788001 , zastoupeného Mgr. Markem Lošanem, advokátem se sídlem v Praze 1, Na Florenci 2116/15, proti povinnému F. D. , narozenému dne XY, neznámého pobytu, pro 21.684,97 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 53 EXE 232/2019, o určení místní příslušnosti soudu, takto:
Věc, vedenou u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 53 EXE 232/2019, projedná a rozhodne Okresní soud v Břeclavi.
Odůvodnění:
Oprávněný podal k rukám Mgr. Marcela Kubise, soudního exekutora Exekutorského úřadu Šumperk, se sídlem v Zábřehu, Masarykovo náměstí 44/4, exekuční návrh pro vymožení pohledávky ve výši 21.684,97 Kč s příslušenstvím, jejíž zaplacení ukládá povinnému pravomocné a vykonatelné rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu ze dne 27. 7. 2018, č. j. ČTÚ-52021/2017-633/VIII. vyř.-Pek. Soudní exekutor následně (dne 24. 1. 2019) požádal Okresní soud v Břeclavi o pověření a nařízení exekuce.
Okresní soud v Břeclavi usnesením ze dne 25. 2. 2019, č. j. 53 EXE 232/2019-17, vyslovil svoji místní nepříslušnost a věc předložil Nejvyššímu soudu k určení místně příslušného soudu, který věc projedná a rozhodne (§11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů - dále jen „o. s. ř.“), se závěrem, že podmínky místní příslušnosti nelze zjistit. V odůvodnění rozhodnutí uvedl, že oprávněná označila pobyt povinného na adrese XY, avšak podle údajů v Informačním systému základních registrů povinný nemá na území České republiky evidován trvalý ani jiný pobyt. V exekučním titulu má povinný uveden pobyt ve Slovenské republice, XY. Ve správním řízení, v němž byl tento exekuční titul vydán, byl ovšem povinnému ustanoven opatrovník jako osobě neznámého pobytu, které se prokazatelně nedaří doručovat. Okresnímu soudu v Břeclavi není známo, zda povinný má v jeho obvodu nějaký majetek.
Podle §11 odst. 1 o. s. ř. řízení se koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.
Podle §11 odst. 3 o. s. ř., jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Podle §105 odst. 2 o. s. ř. vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek §11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu.
Příslušnost exekučního soudu upravuje §45 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „exekuční řád“). Z §45 odst. 2 exekučního řádu vyplývá, že místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
Podle §52 odst. 1 exekučního řádu nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení o. s. ř.
Nejvyšší soud v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněném pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, vyložil a odůvodnil právní názor, že je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci.
Skutečnost, zda povinný má exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až činností soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce; srov. v této souvislosti též důvody usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněného pod č. 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
V daném případě je zřejmé, že nelze určit místně příslušný soud ve smyslu §45 odst. 2 exekučního řádu, neboť dle obsahu spisu nemá povinný na území České republiky evidován trvalý ani jiný pobyt, a není ani známo místo, kde má nějaký majetek postižitelný exekucí.
Protože jsou splněny předpoklady uvedené v §11 odst. 3 o. s. ř. pro určení místní příslušnosti, Nejvyšší soud, přihlížeje k zásadě hospodárnosti (§6 o. s. ř), rozhodl, že věc projedná a rozhodne Okresní soud v Břeclavi, u něhož bylo řízení zahájeno a který ve věci provedl prvotní úkony.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 10. 4. 2019
JUDr. Olga Puškinová
předsedkyně senátu