ECLI:CZ:NS:2019:28.ND.212.2019.1
sp. zn. 28 Nd 212/2019-23
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Petra Krause a soudců JUDr. Michaela Pažitného, Ph.D., a Mgr. Zdeňka Sajdla ve věci oprávněného: město Lysá nad Labem , se sídlem v Lysé nad Labem, Husovo náměstí 23/1, identifikační číslo osoby 002 39 402, zastoupeného JUDr. Vladimírem Gelbičem, advokátem se sídlem v Praze 2, Francouzská 75/4, proti povinnému: B. Y. , narozený XY, posledně známým pobytem XY, o žádosti o pověření a nařízení exekuce, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 65 EXE 300/2019, o určení soudu, jenž věc projedná a rozhodne, takto:
Věc vedenou u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 65 EXE 300/2019, projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 5.
Odůvodnění:
Obvodnímu soudu pro Prahu 5 bylo dne 5. 2. 2019 doručeno podání obsahující žádost o pověření soudního exekutora vedením exekuce na majetek povinného k vymožení pohledávky oprávněného dle exekučního titulu – příkazu Městského úřadu Lysá nad Labem, Odboru dopravy ze dne 2. 1. 2018, č. j. MULNL-OD/170/2018/Šem.
Usnesením ze dne 4. 3. 2019, č. j. 65 EXE 300/2019-17, vyslovil Obvodní soud pro Prahu 5 svoji místní nepříslušnost a rozhodl o předložení věci Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne (§11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů; dále jen „o. s. ř.“), neboť dospěl k závěru, že podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit. Předkládající soud v citovaném usnesení uvedl, že povinný, jenž je fyzickou osobou, není zapsán v Centrální evidenci obyvatel a nikdy neměl na území České republiky povolen žádný druh pobytu dle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Bylo rovněž zjištěno, že povinnému bylo uloženo správní vyhoštění s dobou platnosti od 28. 12. 2017 do 28. 12. 2021, přičemž z území České republiky vyhoštěn nebyl a současné místo jeho pobytu není známé. Soudu rovněž není známo, kde se nachází jeho majetek.
Podle ustanovení §52 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „exekuční řád“), nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu.
Podle ustanovení §11 odst. 1 o. s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.
Podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Podle ustanovení §105 odst. 2 o. s. ř., vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek §11 odst. 3 o. s. ř. předloží Nejvyššímu soudu.
K otázce pravomoci soudu a jejímu zkoumání srov. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. listopadu 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněné pod č. 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jež je veřejnosti dostupné – stejně jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu přijatá po 1. lednu 2001 – na jeho webových stránkách).
Příslušnost exekučního soudu upravuje exekuční řád v ustanovení §45. Z druhého odstavce tohoto ustanovení vyplývá, že místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
V daném případě nelze soud povinného ve smyslu §45 odst. 2 exekučního řádu určit, neboť podle obsahu spisu povinný nemá místo trvalého pobytu ani pobytu cizince na území České republiky, a aktuálně není ani známo místo, kde má nějaký majetek. V usnesení ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněném pod číslem 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, Nejvyšší soud také vyložil, že exekuční soud před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného; skutečnost, zda povinný má exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až činností soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce.
Protože jsou splněny předpoklady uvedené v §11 odst. 3 o. s. ř. pro určení místní příslušnosti, Nejvyšší soud, přihlížeje k zásadě rychlosti a hospodárnosti řízení, rozhodl, že věc projedná a rozhodne soud, u nějž bylo řízení zahájeno (srov. již citované usnesení Nejvyššího soudu, sp. zn. 31 Nd 200/2012). Nejvyšší soud proto podle §11 odst. 3 o. s. ř. určil Obvodní soud pro Prahu 5 tím soudem, který věc projedná a rozhodne.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 22. 5. 2019
Mgr. Petr Kraus
předseda senátu