ECLI:CZ:NS:2019:28.ND.36.2019.1
sp. zn. 28 Nd 36/2019-44
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Petra Krause a soudců JUDr. Michaela Pažitného, Ph.D., a Mgr. Zdeňka Sajdla ve věci manželů A. S. , narozené XY, bytem XY, a N. S. , narozeného XY, bytem ve XY, o rozvod manželství, vedené u Okresního soudu v Rokycanech pod sp. zn. 8 C 50/2018, o návrhu na přikázání věci jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Okresního soudu v Rokycanech pod sp. zn. 8 C 50/2018 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Blansku.
Odůvodnění:
Návrhem na zahájení řízení, doručeným Okresnímu soudu v Rokycanech dne 21. 3. 2018, se žalobkyně domáhá rozvodu manželství uzavřeného s žalovaným dne 22. 2. 2003 v římskokatolickém kostele Nové Zámky, Slovenská republika. Součástí žaloby je i žádost o osvobození od placení soudních poplatků (jíž bylo usnesením Okresního soudu v Rokycanech ze dne 21. 6. 2018, č. j. 8 C 50/2018-36, vyhověno) a žádost o přikázání věci Okresnímu soudu v Blansku (jež žalobkyně dále doplnila podáním ze dne 18. 6. 2018), kterou odůvodnila svým trvalým pobytem v XY a finanční a časovou náročností účasti na řízení.
Žalovaný se (přes výzvu soudu doručenou mu dne 20. 7. 2018) k návrhu nevyjádřil.
Podle §383 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), je pro řízení příslušný soud, v jehož obvodu mají nebo měli manželé poslední společné bydliště v České republice, bydlí-li v obvodu tohoto soudu alespoň jeden z manželů; není-li takového soudu, je příslušný obecný soud manžela, který nepodal návrh na zahájení řízení, a není-li ani takového soudu, obecný soud manžela, který podal návrh na zahájení řízení.
Podle §1 odst. 2 z. ř. s., nestanoví-li tento zákon jinak, použije se občanský soudní řád.
Podle §12 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti.
O přikázání věci rozhodl Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený návrhem dotčeným soudům – Okresnímu soudu v Rokycanech a Okresnímu soudu v Blansku (§12 odst. 3 o. s. ř.).
Ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. je zákonem určenou výjimkou ze zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (srov. čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, vyhlášené usnesením předsednictva České národní rady pod č. 2/1993 Sb. jako součást ústavního pořádku). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu (srov. nález Ústavního soudu České republiky ze dne 15. 11. 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000, uveřejněný pod číslem 172/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, jakož např. i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2011, sen. zn. 29 NSČR 33/2010, uveřejněné pod číslem 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
V projednávané věci žalobkyně svůj návrh na delegaci věci Okresnímu soudu v Blansku odůvodňuje značnou vzdáleností mezi místem svého bydliště a sídlem příslušného soudu a finanční náročností vycestování k příslušnému soudu se svými nezletilými dětmi. Samy tyto okolnosti uváděné žalobkyní však nelze považovat za natolik významné (soud přitom přihlédl – vycházejíc z obsahu spisu – i k věku dětí), aby mohly odůvodnit průlom do zásady zakotvené v článku 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a vést k přikázání věci jinému soudu ve smyslu §12 odst. 2 o. s. ř.
Zásadně okolnosti toho druhu, že některý účastník řízení nemá bydliště (sídlo, pracoviště) v obvodu věcně a místně příslušného soudu, že musí překonat mezi místem bydliště (sídla, pracoviště) a sídlem tohoto soudu větší vzdálenost či že je cesta k příslušnému soudu pro něj spojena s organizačními, finančními a jinými problémy (např. může jít právě o péči o nezletilé dítě), jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 12. 2009, sp. zn. 4 Nd 374/2009). Ze stručného odůvodnění návrhu žalobkyně také nevyplývá, že by požadovaná delegace mohla vést k rychlejšímu, důkladnějšímu či hospodárnějšímu projednání souzené věci. Případnou nezbytnou osobní účast účastníka při určitém úkonu (účastnické výpovědi) je možno řešit též dožádáním podle §39 o. s. ř. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2008, sp. zn. 29 Nd 312/2007).
Z výše uvedených důvodů Nejvyšší soud návrhu na přikázání věci Okresnímu soudu v Blansku z důvodu vhodnosti nevyhověl, tedy věc podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. tomuto soudu nepřikázal.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 12. 2. 2019
Mgr. Petr Kraus
předseda senátu