ECLI:CZ:NS:2019:28.ND.37.2019.1
sp. zn. 28 Nd 37/2019-15
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Olgy Puškinové a soudců Mgr. Petra Krause a Mgr. Zdeňka Sajdla v exekuční věci oprávněné České republiky - Obvodního soudu pro Prahu 5 , se sídlem v Praze 2, Legerova 1877/7, IČO 00024422, proti povinnému M. H. , narozenému dne XY, bytem XY, pro 4.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 14 EXE 2838/2018, o určení místní příslušnosti, takto:
Věc vedenou u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 14 EXE 2838/2018 projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 5.
Odůvodnění:
Soudní exekutor Mgr. Jan Škarpa, Exekutorský úřad Praha 4, podal dne 3. 12. 2018 u Obvodního soudu pro Prahu 5 žádost o pověření a nařízení exekuce na majetek povinného k vymožení pohledávky oprávněné ve výši 4.000 Kč s příslušenstvím podle pravomocného a vykonatelného usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 3. 4. 2014, sp. zn. 2 T 46/2014.
Obvodní soud pro Prahu 5 usnesením ze dne 18. 12. 2018, č. j. 14 EXE 2838/2018-11, vyslovil svoji místní nepříslušnost a rozhodl, že věc bude předložena Nejvyššímu soudu České republiky, který ve smyslu §11 odst. 3 o. s. ř. určí místně příslušný soud. V odůvodnění uvedl, že povinný neprochází evidencí CEO ani evidencí osob podnikajících dle živnostenského zákona (živnostenský rejstřík), že v současné době není v evidencích Cizineckého informačního systému hlášen k pobytu a že s ohledem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, před pověřením soudního exekutora vedením exekuce existenci majetku povinného v ČR nezjišťoval. S odkazem na §45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů (dále jen „exekuční řád“), a na §11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), dospěl k závěru, že podmínky místní příslušnosti chybějí, a proto věc předložil Nejvyššímu soudu České republiky k určení, který soud věc projedná a rozhodne.
Podle §11 odst. 3 o. s. ř., jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Podle §105 odst. 2 o. s. ř. vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek §11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu.
Příslušnost exekučního soudu upravuje §45 exekučního řádu. Z §45 odst. 2 exekučního řádu vyplývá, že místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
Podle §52 odst. 1 exekučního řádu nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení o. s. ř.
Nejvyšší soud v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněném pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, vyložil a odůvodnil právní názor, že je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci.
Skutečnost, zda povinný má exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až činností soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce; srov. v této souvislosti též důvody usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněného pod č. 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
V daném případě je zřejmé, že nelze určit místně příslušný soud ve smyslu §45 odst. 2 exekučního řádu, neboť dle obsahu spisu povinný nemá místo trvalého pobytu ani pobytu cizince na území České republiky, a není ani známo místo, kde má nějaký majetek postižitelný exekucí.
Protože jsou splněny předpoklady uvedené v §11 odst. 3 o. s. ř. pro určení místní příslušnosti, Nejvyšší soud, přihlížeje k zásadě hospodárnosti (§6 o. s. ř), rozhodl, že věc projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 5, u něhož byla podána žádost o pověření a nařízení exekuce a který ve věci provedl prvotní úkony.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek
V Brně dne 28. 2. 2019
JUDr. Olga Puškinová
předsedkyně senátu