ECLI:CZ:NS:2019:28.ND.430.2018.1
sp. zn. 28 Nd 430/2018-23
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Michaela Pažitného, Ph.D., a soudců Mgr. Zdeňka Sajdla a JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., v exekuční věci oprávněné I-Xon a. s., se sídlem v Praze 3, Husitská 344/63, identifikační číslo osoby: 28218761, zastoupené JUDr. Petrem Maškem, advokátem se sídlem v Praze 9, Boušova 792, proti povinnému L. B.-V., narozenému XY, naposledy bytem XY, pro 12.917,58 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 14 EXE 2473/2018, o určení místní příslušnosti soudu, takto:
Věc, vedenou u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 14 EXE 2473/2018, projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 5.
Odůvodnění:
Soudní exekutor JUDr. Vladimír Plášil, Exekutorský úřad Praha 7, se sídlem v Praze 7, Tusarova 25, požádal dne 17. 10. 2018 Obvodní soud pro Prahu 5 o pověření k provedení exekuce na majetek povinného pro vymožení pohledávky oprávněné ve výši 12.917,58 Kč s příslušenstvím podle pravomocného a vykonatelného rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 18. 5. 2018, č. j. 9 C 305/2017-34, ve znění opravného usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 13. 7. 2018, č. j. 9 C 305/2017-42.
Obvodní soud pro Prahu 5 usnesením ze dne 25. 10. 2018, č. j. 14 EXE 2473/2018-19, vyslovil svou místní nepříslušnost a věc předložil podle ustanovení §11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o určení místně příslušného soudu. V odůvodnění rozhodnutí uvedl, že povinný podle zjištění z informačních systémů o evidenci obyvatel, evidenci cizinců a živnostenského rejstříku danými evidencemi neprochází a ke dni zahájení exekučního řízení neměl místo trvalého pobytu a ani místo jiného druhu pobytu cizince nejen v obvodu Prahy 5, ale ani na území České republiky. Kritérium určení místní příslušnosti upravené v ustanovení §45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „exekuční řád“), přitom nebylo s ohledem na závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, vzato v úvahu.
Podle ustanovení §105 odst. 2 o. s. ř. vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek §11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu.
Podle ustanovení §11 odst. 1 o. s. ř. řízení se koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.
Podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř., jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Příslušnost exekučního soudu upravuje ustanovení §45 exekučního řádu. Z ustanovení §45 odst. 2 exekučního řádu vyplývá, že místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
Nejvyšší soud v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněném pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, vyložil a odůvodnil právní názor, že je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci.
V usnesení ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněném pod číslem 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, Nejvyšší soud dále vyložil, že skutečnost, zda povinný má exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až činností soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného. Nejvyšší soud rozhodující podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. určí místně příslušný soud podle zásady hospodárnosti řízení.
Jelikož v dané věci podmínky pro určení místně příslušného soudu povinného podle ustanovení §45 odst. 2 exekučního řádu (prozatím) chybějí, Nejvyšší soud České republiky, vycházeje z obsahu spisu a přihlížeje k zásadě hospodárnosti řízení, rozhodl podle citovaného ustanovení tak, že jako místně příslušný soud v dané věci určil Obvodní soud pro Prahu 5, u kterého byl návrh na vydání pověření a nařízení exekuce podán.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 7. 1. 2019
JUDr. Michael Pažitný, Ph.D.
předseda senátu