ECLI:CZ:NS:2019:28.ND.435.2018.1
sp. zn. 28 Nd 435/2018-29
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a Mgr. Petra Krause v exekuční věci oprávněného BOHEMIA ENERGY entity s. r. o. , se sídlem v Praze 1 - Novém Městě, Na Poříčí 1046,1047/24-26, IČO 27386732, zastoupeného JUDr. Michalem Bendou, advokátem se sídlem v Praze 2, Apolinářská 445/6, proti povinné H. A. , IČO XY, bytem XY, pro 12.472,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 53 EXE 1788/2018, o určení místní příslušnosti soudu, takto:
Věc, vedenou u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 53 EXE 1788/2018, projedná a rozhodne Okresní soud v Břeclavi.
Odůvodnění:
Oprávněný podal k rukám Mgr. Alana Havlice, soudního exekutora Exekutorského úřadu Jeseník, se sídlem v Jeseníku, Otakara Březiny 229, exekuční návrh pro vymožení pohledávky ve výši 12.472,- Kč s příslušenstvím, jejíž zaplacení ukládá povinné pravomocný a vykonatelný rozsudek Okresního soudu v Břeclavi ze dne 17. 5. 2012, č. j. 108 EC 617/2011-60, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 15. 7. 2015, č. j. 28 Co 469/2012-154. Soudní exekutor následně (dne 10. 7. 2018) požádal Okresní soud v Břeclavi o pověření a nařízení exekuce.
Okresní soud v Břeclavi usnesením ze dne 24. 7. 2018, č. j. 53 EXE 1788/2018-24, vyslovil svoji místní nepříslušnost a věc předložil Nejvyššímu soudu k určení místně příslušného soudu, který věc projedná a rozhodne (§11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů - dále jen „o. s. ř.“), se závěrem, že podmínky místní příslušnosti nelze zjistit. V odůvodnění rozhodnutí uvedl, že podle jeho zjištění povinná ukončila na území České republiky podnikatelskou činnost a dne 3. 5. 2012 byla vymazána z obchodního rejstříku, přičemž v tomto rejstříku měla zaznamenáno bydliště ve Slovenské republice uvedené v záhlaví rozhodnutí, že na území České republiky nemá v Informačním systému základních registrů evidován trvalý nebo jiný pobyt a že ani z další činnosti není soudu známo, že by se v rozhodné době na území České republiky zdržovala.
Podle §11 odst. 1 o. s. ř. řízení se koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.
Podle §11 odst. 3 o. s. ř., jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Příslušnost exekučního soudu upravuje §45 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „exekuční řád“). Z §45 odst. 2 exekučního řádu vyplývá, že místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
Podle §52 odst. 1 exekučního řádu nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení o. s. ř.
Nejvyšší soud v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněném pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, vyložil a odůvodnil právní názor, že je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci.
Skutečnost, zda povinná má exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až činností soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce; srov. v této souvislosti též důvody usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněného
pod č. 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
V daném případě je zřejmé, že nelze určit místně příslušný soud ve smyslu §45 odst. 2 exekučního řádu, neboť dle obsahu spisu povinná nemá místo trvalého pobytu ani pobytu cizince na území České republiky, a není ani známo místo, kde má nějaký majetek postižitelný exekucí.
Protože jsou splněny předpoklady uvedené v §11 odst. 3 o. s. ř. pro určení místní příslušnosti, Nejvyšší soud, přihlížeje k zásadě hospodárnosti (§6 o. s. ř), rozhodl, že věc projedná a rozhodne Okresní soud v Břeclavi, u něhož bylo řízení zahájeno a který ve věci provedl prvotní úkony.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek
V Brně dne 10. 1. 2019
JUDr. Olga Puškinová
předsedkyně senátu