ECLI:CZ:NS:2019:28.ND.61.2019.1
sp. zn. 28 Nd 61/2019-11
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Petra Krause a soudců JUDr. Michaela Pažitného, Ph.D., a Mgr. Zdeňka Sajdla ve věci žalobkyně A. M. , narozené XY, bytem XY, proti žalovanému Zemědělskému družstvu Dubicko , se sídlem v Dubicku, Družstevní 5, identifikační číslo osoby 001 50 096, o žalobě pro zmatečnost podané S. M. , narozeným XY, bytem XY, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 12. 2018, č. j. 27 Nd 271/2018-29, takto:
I. Řízení o žalobě pro zmatečnost podané Stanislavem Mojžíškem proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 12. 2018, č. j. 27 Nd 271/2018-29, se zastavuje .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Shora označené usnesení Nejvyššího soudu, jímž bylo zastaveno řízení o žalobě pro zmatečnost proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 6. 2018, č. j. 28 Nd 137/2018-381, napadl pan S. M. (dále jen „podatel“) podáním, jež bylo adresováno a dne 24. 1. 2019 doručeno Nejvyššímu soudu a jež je podle svého obsahu žalobou pro zmatečnost proti uvedenému usnesení Nejvyššího soudu. Podatel v něm odkazuje na ustanovení „§229 odst. 1 písm. e), g) a odst. 3 a 4“, a uvádí, že „byl spáchán zločin maření spravedlnosti“ a namítá, že řízení nebylo možné zastavit.
Podle §229 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), lze žalobou pro zmatečnost jako mimořádným opravným prostředkem napadnout pravomocné rozhodnutí soudu prvního stupně nebo odvolacího soudu za podmínek a z důvodů zde uvedených.
Podle §235a o. s. ř. žalobu pro zmatečnost projedná a rozhodne o ní soud, který o věci rozhodoval v prvním stupni. Žalobu podanou z důvodů uvedených v §229 odst. 3 a 4 o. s. ř. projedná a rozhodne o ní soud, jehož rozhodnutí bylo napadeno; to neplatí ve věcech, v nichž je k řízení v prvním stupni příslušný krajský soud (§9 odst. 2 o. s. ř.). Pro řízení o žalobě platí přiměřeně ustanovení o řízení v prvním stupni, není-li dále stanoveno něco jiného.
Z výše uvedeného vyplývá, že k projednání žaloby pro zmatečnost proti usnesení dovolacího soudu není založena věcná příslušnost žádného soudu, a proto musí být řízení o ní podle §104 odst. 1 věty první o. s. ř. zastaveno. Učiní tak Nejvyšší soud, jestliže mu byla žaloba adresována (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 3. 2002, sp. zn. 20 Cdo 289/2002, uveřejněné pod číslem 73/2002 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2013, sp. zn. 21 Nd 3/2013).
Protože nedostatek věcné příslušnosti soudu je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, ke kterému soud přihlíží kdykoli za řízení (§103 o. s. ř.), Nejvyšší soud řízení o žalobě pro zmatečnost podle §104 odst. 1 věty první o. s. ř. zastavil.
Nejvyšší soud za této situace nepřihlížel k žádosti podatele o ustanovení zástupce pro řízení, obsažené v žalobě pro zmatečnost, neboť vzhledem k výše uvedenému jde o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva; je totiž nepochybné, že žaloba pro zmatečnost proti rozhodnutí Nejvyššího soudu nemůže být úspěšná (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 5. 2005, sp. zn. 25 Cdo 218/2005).
O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle §146 odst. 2 věty první o. s. ř., neboť podatel z procesního hlediska zavinil, že řízení bylo zastaveno; ostatním účastníkům však v řízení prokazatelné náklady nevznikly.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 12. 3. 2019
Mgr. Petr Kraus
předseda senátu