ECLI:CZ:NS:2019:28.ND.95.2019.1
sp. zn. 28 Nd 95/2019-20
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Olgy Puškinové a soudců Mgr. Petra Krause a Mgr. Zdeňka Sajdla v exekuční věci oprávněné Wara Consulting a. s. , se sídlem v Praze 3, Husitská 344/63, IČ 062 54 560, zastoupené Mgr. Šimonou Maškovou, advokátkou se sídlem v Praze 9-Klánovicích, Boušova 792, proti povinnému U. Ö. , narozenému XY, bytem XY, pro 22.358,05 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 65 EXE 2894/2018, o určení místní příslušnosti, takto:
Věc vedenou u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 65 EXE 2894/2018 projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 5.
Odůvodnění:
Soudní exekutor JUDr. Lukáš Jícha, Exekutorský úřad Přerov, podal dne 5. 12. 2018 u Obvodního soudu pro Prahu 5 žádost o pověření a nařízení exekuce na majetek povinného k vymožení pohledávky oprávněné ve výši 22.358,05 Kč s příslušenstvím podle pravomocného a vykonatelného rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 27. 9. 2018, č. j. 25 C 265/2018-16.
Obvodní soud pro Prahu 5 usnesením ze dne 21. 1. 2019, č. j. 65 EXE 2894/2018-15, vyslovil svoji místní nepříslušnost a rozhodl, že po uplynutí odvolací lhůty oprávněné bude věc předložena Nejvyššímu soudu České republiky k určení, který soud věc projedná a rozhodne. V odůvodnění uvedl, že povinný není zapsán v Centrální evidenci obyvatel, nikdy neměl na území České republiky povolen žádný druh pobytu dle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, že dotazem na Ředitelství služby cizinecké policie bylo zjištěno, že povinný dne 14. 12. 2016 podal žádost o povolení k dlouhodobému pobytu, ale řízení bylo pravomocně zastaveno dne 15. 3. 2017, že v době od 19. 12. 2016 do 15. 3. 2017 měl nahlášenu adresu pobytu XY, ubytovna XY, že jeho současné místo pobytu není známé a že nebyl zjištěn žádný majetek povinného v České republice. S odkazem na §45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů (dále jen „exekuční řád“), a na §11 odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o předložení věci Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne.
Podle §11 odst. 3 o. s. ř., jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Podle §105 odst. 2 o. s. ř. vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek §11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu.
Příslušnost exekučního soudu upravuje §45 exekučního řádu. Z §45 odst. 2 exekučního řádu vyplývá, že místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
Podle §52 odst. 1 exekučního řádu nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení o. s. ř.
Nejvyšší soud v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněném pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, vyložil a odůvodnil právní názor, že je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci.
Skutečnost, zda povinný má exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až činností soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce; srov. v této souvislosti též důvody usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněného pod č. 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
V daném případě je zřejmé, že nelze určit místně příslušný soud ve smyslu §45 odst. 2 exekučního řádu, neboť dle obsahu spisu povinný nemá místo trvalého pobytu ani pobytu cizince na území České republiky, a není ani známo místo, kde má nějaký majetek postižitelný exekucí. Protože jsou splněny předpoklady uvedené v §11 odst. 3 o. s. ř. pro určení místní příslušnosti, Nejvyšší soud, přihlížeje k zásadě hospodárnosti (§6 o. s. ř), rozhodl, že věc projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 5, u něhož byla podána žádost o pověření a nařízení exekuce a který ve věci provedl prvotní úkony.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. 3. 2019
JUDr. Olga Puškinová
předsedkyně senátu