ECLI:CZ:NS:2019:29.CDO.1235.2019.1
sp. zn. 29 Cdo 1235/2019-131
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Zavázala a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Heleny Myškové v právní věci žalobkyně BLOCK a. s. , se sídlem ve Valašském Meziříčí, U Kasáren 727, PSČ 757 01, identifikační číslo osoby 18055168, zastoupené Mgr. Robertem Němcem, LL.M., advokátem, se sídlem v Praze 1, Jáchymova 26/2, PSČ 110 00, proti žalovanému Centru Onkologii Ziemi Lubelskiej im. św. Jana z Dukli , se sídlem v Lublinu, Jaczewskiego 7, 20-090, Polská republika, KRS 0000013477, NIP 7122135822, REGON 431219360, zastoupenému Ing. Mgr. Miroslavem Šperkou, LL.M., advokátem, se sídlem v Ostravě, Jurečkova 643/20, PSČ 702 00, za účasti Komerční banky, a. s. , se sídlem v Praze 1, Na Příkopě 969/33, PSČ 114 07, identifikační číslo osoby 45317054, o návrhu na předběžné opatření, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 2 Nc 1110/2016, o dovolání žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 4. prosince 2018, č. j. 4 Cmo 293/2018-96, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 1.270,50 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jejího zástupce.
Odůvodnění:
Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením k odvolání žalovaného potvrdil usnesení ze dne 16. prosince 2016, č. j. 2 Nc 1110/2016-17, kterým Městský soud v Praze nařídil předběžné opatření, jímž zakázal Komerční bance, a. s. „vyplatit žalovanému částku ve výši 13.649.695,45 PLN z bankovní záruky č. 1401002029 ze dne 14. února 2014 a částku ve výši 5.849.869,48 PLN z bankovní záruky č. 1401005029 ze dne 14. února 2014, vystavených touto bankou, na základě výzev žalovaného ze dne 8. prosince 2016 k plnění z uvedených bankovních záruk, a to až do právní moci rozhodnutí příslušného polského soudu v řízení zahájeném u Krajského soudu v Lublinu pod sp. zn. IX GC 562/16“ (první výrok). Dále odvolací soud uložil žalovanému zaplatit žalobci na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 3.811,50 Kč (druhý výrok).
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, které Nejvyšší soud odmítl podle §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), jako objektivně nepřípustné. Učinil tak proto, že podle ustanovení §238 odst. 1 písm. f) o. s. ř. dovolání podle §237 není přípustné též proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o předběžném opatření. Přitom podle jiného ustanovení (než podle §237 o. s. ř.) dovolání v projednávané věci přípustné být nemůže.
Přípustnost dovolání pak nezakládá ani nesprávné (neb co do možnosti podat proti vydanému rozhodnutí odvolacího soudu dovolání zjevně matoucí) poučení poskytnuté dovolateli odvolacím soudem v písemném vyhotovení napadeného rozhodnutí (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. září 2001, sp. zn. 29 Odo 62/2001, a ze dne 27. června 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněná pod čísly 73/2001 a 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i důvody nálezu Ústavního soudu ze dne 2. prosince 2008, sp. zn. II. ÚS 323/07, uveřejněného pod číslem 210/2008 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení §243c odst. 3, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání žalovaného bylo odmítnuto a vznikla mu tak povinnost hradit žalobkyni její náklady řízení. Ty v daném případě sestávají z mimosmluvní odměny za zastoupení advokátem ve výši jedné poloviny (k tomu srov. např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. května 2013, sen. zn. 29 ICdo 19/2012, uveřejněného pod číslem 81/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání ze dne 28. února 2019), která podle ustanovení §7 bodu 4., §9 odst. 1 a §11 odst. 1 písm. k), odst. 2 písm. c) a odst. 3 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), činí částku 750 Kč, dále z paušální částky náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč (§13 odst. 4 advokátního tarifu) a z náhrady za 21% daň z přidané hodnoty (§137 odst. 1, 3 o. s. ř.) ve výši 220,50 Kč. Celkem činí přiznaná náhrada nákladů dovolacího řízení částku 1.270,50 Kč.
S přihlédnutím k době vydání napadeného rozhodnutí (4. prosince 2018) je pro dovolací řízení rozhodný zákon občanský soudní řád ve znění účinném od 30. září 2017 (srov. bod 2., článek II části první zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.
V Brně dne 30. 4. 2019
JUDr. Jiří Zavázal
předseda senátu