ECLI:CZ:NS:2019:29.CDO.2210.2017.1
sp. zn. 29 Cdo 2210/2017-1270
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Jiřího Zavázala v právní věci žalobce města Příbram, se sídlem v Příbrami, Tyršova 108, PSČ 261 01, identifikační číslo osoby 00 24 31 32, zastoupeného JUDr. Antonínem Janákem, advokátem, se sídlem v Příbrami, náměstí T. G. Masaryka 142, PSČ 261 01, proti žalovanému JUDr. Tomáši Pelikánovi, bytem XY, jako správci konkursní podstaty úpadkyně Příbramské teplárenské a. s., identifikační číslo osoby 46 35 65 50, zastoupenému Mgr. Milanem Edelmannem, advokátem, se sídlem v Praze 5, Petržílkova 2707/38, PSČ 158 00, za účasti Městského státního zastupitelství v Praze , se sídlem v Praze 5, náměstí 14. října 2188/9, PSČ 150 00, o vyloučení věci z konkursní podstaty, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 45 Cm 286/99, o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 2. ledna 2017, č. j. 16 Cmo 23/2016-1175, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 2. ledna 2017, č. j. 16 Cmo 23/2016-1175, podal žalovaný dovolání, které následně podáním došlým Nejvyššímu soudu 18. února 2019 vzal zpět s tím, že „v uvedené věci došlo k uzavření mimosoudní dohody o narovnání se žalobcem“.
Nejvyšší soud proto dovolací řízení podle ustanovení §243b odst. 5 věty druhé zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), zastavil.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 2 o. s. ř., když žalovaný Nejvyššímu soudu sdělil, že důvodem zpětvzetí dovolání je skutečnost, že strany sporu uzavřely dohodu o narovnání, a žalobce se – s poukazem na dohodu o narovnání − práva na náhradu těchto nákladů vzdal.
Zákonem č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčním zákonem), byl s účinností od 1. ledna 2008 zrušen zákon o konkursu a vyrovnání (§433 bod 1. a §434), s přihlédnutím k §432 odst. 1 insolvenčního zákona se však pro konkursní a vyrovnací řízení zahájená před účinností tohoto zákona (a tudíž i pro spory vedené na jejich základě) použijí dosavadní právní předpisy (tedy vedle zákona o konkursu a vyrovnání, ve znění účinném do 31. prosince 2007, i občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. prosince 2007). Srov. k tomu též důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. září 2010, sp. zn. 29 Cdo 3375/2010, uveřejněného pod číslem 41/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 21. 3. 2019
JUDr. Petr Gemmel
předseda senátu