ECLI:CZ:NS:2019:29.CDO.4774.2017.1
sp. zn. 29 Cdo 4774/2017-414
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Jiřího Zavázala v právní věci žalobkyně PECH, spol. s r. o. , se sídlem Praze 2, Vinařického 131/6, identifikační číslo osoby 45 34 88 39, proti žalovanému Ing. Bedřichu Chaloupkovi , bytem XY, jako správci konkursní podstaty úpadkyně Jatky Plzeň a. s. , identifikační číslo osoby 45 35 92 53, zastoupenému JUDr. Karlem Uhlířem, advokátem, se sídlem v Plzni, Husova 722/13, PSČ 301 00, o zaplacení částky 110.435.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 46 Cm 97/2005, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 29. listopadu 2013, č. j. 1 Cmo 119/2013-326, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Vrchní soud v Praze k odvolání žalobkyně rozsudkem ze dne 29. listopadu 2013, č. j. 1 Cmo 119/2013-326, mimo jiné potvrdil (ve výroku ve věci samé) rozsudek ze dne 6. listopadu 2012, č. j. 46 Cm 97/2005-290, kterým Krajský soud v Plzni zamítl „v celém rozsahu“ žalobu, kterou se žalobkyně (PECH, spol. s r. o.) domáhala vůči žalovanému (Ing. Bedřichu Chaloupkovi, jako správci konkursní podstaty úpadkyně Jatky Plzeň a. s.) zaplacení částky 110.435.000,- Kč s příslušenstvím; dále označený rozsudek změnil ve výroku o náhradě nákladů řízení a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, které má za přípustné podle ustanovení §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), namítajíc, že spočívá na nesprávném právním posouzení věci a požadujíc, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí soudů nižších stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
V průběhu dovolacího řízení Městský soud v Praze (dále jen „insolvenční soud“) usnesením ze dne 14. srpna 2015, č. j. MSPH 60 INS 3077/2015-A-21, zveřejněným v insolvenčním rejstříku téhož dne, zjistil úpadek žalobkyně, na její majetek prohlásil konkurs a ustanovil insolvenční správkyni.
Nejvyšší soud usnesením ze dne 19. ledna 2016, č. j. 29 Cdo 3280/2014-392, vyrozuměl účastníky o přerušení řízení a o podmínkách, za nichž v něm může být pokračováno, jakož i o zániku plné moci udělené žalobkyní pro dovolací řízení advokátu Mgr. Janu Hrazdirovi; současně vyzval insolvenční správkyni a následně též žalovaného a žalobkyni (usnesením ze dne 3. března 2016, č. j. 29 Cdo 3280/2014-400), aby ve lhůtě 15 dní od doručení usnesení podali návrh na pokračování v řízení, popř. sdělili, že takový návrh nebudou podávat. Insolvenční správkyně i žalovaný Nejvyššímu soudu shodně sdělili, že návrh na pokračování v dovolacím řízení podávat nebudou; žalobkyně na výzvu nereagovala.
Usnesením ze dne 7. srpna 2017, č. j. MSPH 60 INS 3077/2015-B-31, insolvenční soud zrušil konkurs na majetek žalobkyně po splnění rozvrhového usnesení; toto usnesení nabylo právní moci dne 12. září 2017. Následným usnesením ze dne 11. října 2017, č. j. MSPH 60 INS 3077/2015-B-33, insolvenční soud zprostil funkce insolvenční správkyni. Tím odpadla překážka bránící v pokračování v dovolacím řízení.
Z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddílu C, vložky 95461, Nejvyšší soud zjistil, že žalobkyně byla ke dni 3. listopadu 2018 vymazána z obchodního rejstříku bez právního nástupce, poté, co byl zrušen konkurs na její majetek po splnění rozvrhového usnesení [§312 odst. 3 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona)].
Podle ustanovení §107 o. s. ř., jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat. Není-li možné v řízení ihned pokračovat, soud řízení přeruší. O tom, s kým bude v řízení pokračováno, soud rozhodne usnesením (odstavec 1). Ztratí-li způsobilost být účastníkem řízení právnická osoba a umožňuje-li povaha věci pokračovat v řízení, jsou jejím procesním nástupcem, nestanoví-li zákon jinak, ti, kteří po zániku právnické osoby vstoupili do jejích práv a povinností, popřípadě ti, kteří po zániku právnické osoby převzali práva a povinnosti, o něž v řízení jde (odstavec 3). Neumožňuje-li povaha věci v řízení pokračovat, soud řízení zastaví (odstavec 5 věta první).
Vzhledem k tomu, že žalobkyně ztratila dnem 3. listopadu 2018 způsobilost být účastníkem řízení (§19 odst. 1 o. s. ř. a §15 odst. 1, §118 a §185 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku) a že zde není nikdo, kdo by po jejím zániku vstoupil do jejích práv a povinností, popřípadě kdo by po ní převzal práva a povinnosti, o něž v řízení jde, nemá žalobkyně žádného právního nástupce.
Jelikož za této situace není možné v řízení o dovolání žalobkyně pokračovat, Nejvyšší soud dovolací řízení podle ustanovení §243b a §107 odst. 1 a 5 o. s. ř. zastavil.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 věta poslední o. s. ř.).
S ohledem na datum zahájení řízení je pro dovolací řízení rozhodný občanský soudní řád ve znění účinném do 31. prosince 2013 (bod 2., článku II, zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. 2. 2019
JUDr. Petr Gemmel
předseda senátu