ECLI:CZ:NS:2019:29.ICDO.118.2019.1
KSLB 76 INS XY
76 ICm XY
sp. zn. 29 ICdo 118/2019-417
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Milana Poláška v právní věci žalobců a/ H. J. , narozené XY, bytem XY, a b/ J. J. , narozeného XY, bytem v XY, obou zastoupených JUDr. Marií Nedvědovou, advokátkou, se sídlem v České Lípě, Jižní 1820/37, PSČ 470 01, proti žalovanému KOPPA, v. o. s. , se sídlem v Liberci I – Starém Městě, Mozartova 679/21, PSČ 460 01, identifikační číslo osoby 25428578, jako insolvenčnímu správci dlužníka. J. J., o vyloučení movitých věcí z majetkové podstaty dlužníka, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci pod sp. zn. 76 ICm XY, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka J. J. , narozeného XY, bytem XY, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci pod sp. zn. KSLB 76 INS XY, o dovolání žalobců proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 21. června 2019, č. j. 76 ICm XY, 102 VSPH XY (KSLB 76 INS XY), takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
[1] Žalobou podanou 14. září 2016 u Krajského soudu v Ústí nad Labem (dále jen „insolvenční soud“) se žalobci (a/ H. J. a b/ J. J.) domáhali vůči žalovanému (KOPPA, v. o. s., jako insolvenčnímu správci dlužníka J. J.) vyloučení označených movitých věcí z majetkové podstaty dlužníka.
[2] Usnesením ze dne 20. ledna 2017, č. j. 76 ICm XY, insolvenční soud:
1/ Zastavil řízení (pro neuhrazení soudního poplatku ze žaloby) [ bod I. výroku ].
2/ Určil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (bod II. výroku).
[3] K odvolání žalobců Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 21. června 2019, č. j. 76 ICm XY, 102 VSPH XY (KSLB 76 INS XY):
1/ Potvrdil usnesení insolvenčního soudu (první výrok).
2/ Určil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).
[4] Proti usnesení odvolacího soudu podali žalobci dovolání, jehož přípustnost opírají o ustanovení §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), požadujíce, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
[5] Nejvyšší soud dovolání, jež může být přípustné jen podle §237 o. s. ř. a pro něž neplatí žádné z omezení přípustnosti vypočtených v §238 o. s. ř., odmítl podle §243c odst. 1 a 2 o. s. ř. Učinil tak proto, že v posouzení dovoláním předestřených právních otázek je napadené rozhodnutí souladné s níže označenou judikaturou Nejvyššího soudu. V jednotlivostech lze k dovoláním předestřeným otázkám uvést následující:
[6] K předpokladům pro přiznání osvobození od soudních poplatků.
Na řešení této otázky napadené rozhodnutí nespočívá. Jak je přiléhavě uvedeno v napadeném rozhodnutí, žádosti žalobců o přiznání osvobození od soudních poplatků nevyhověl insolvenční soud usnesením ze dne 9. října 2017, č. j. 76 ICm XY. K odvolání žalobců Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 27. listopadu 2017, č. j. 76 ICm XY, 103 VSPH XY (KSLB 76 INS XY), potvrdil usnesení insolvenčního soudu ze dne 9. října 2017. Dovolání žalobců proti usnesení odvolacího soudu ze dne 27. listopadu 2017 odmítl Nejvyšší soud usnesením ze dne 27. února 2018, sen. zn. 29 ICdo 9/2018 [ které je (stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněná níže) dostupné na webových stránkách Nejvyššího soudu ]. Při rozhodování o zastavení řízení pro neuhrazení soudního poplatku ze žaloby je opětovný přezkum předpokladů pro přiznání osvobození od soudních poplatků vyloučen .
[7] K důsledkům neuhrazení soudního poplatku za řízení.
V posouzení této otázky je napadené rozhodnutí souladné s judikaturou Nejvyššího soudu, konkrétně např. s usnesením Nejvyššího soudu ze dne 31. července 2019, sp. zn. 29 ICdo 156/2018, v němž Nejvyšší soud i s poukazem na svou předchozí judikaturu k této otázce a na judikaturu Ústavního soudu uzavřel, že neuhradí-li poplatník soudní poplatek za řízení splatný podáním žaloby ani dodatečně ve lhůtě určené ve výzvě soudu dle §9 odst. 1 věty první zákona o soudních poplatcích, soud zastaví řízení pro neuhrazení soudního poplatku bez zřetele k tomu, že (zda) poplatník v mezidobí soudní poplatek již (opožděně) uhradil.
[8] Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení §163 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), ve spojení s ustanoveními §243c odst. 3, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání žalobců bylo odmítnuto a žalovanému podle obsahu spisu v dovolacím řízení žádné účelně vynaložené náklady nevznikly.
[9] S přihlédnutím k době vydání napadeného rozhodnutí je pro dovolací řízení rozhodný občanský soudní řád v aktuálním znění (srov. bod 2., části první článku II. zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).
Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 12. prosince 2019
JUDr. Zdeněk Krčmář
předseda senátu