ECLI:CZ:NS:2019:29.ICDO.119.2018.1
KSOS 34 XY INS
4 ICm XY
sp. zn. 29 ICdo 119/2018-69
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Milana Poláška v právní věci žalobce Komerční banky, a. s. , se sídlem v Praze 1, Na Příkopě 33/969, PSČ 114 07, identifikační číslo osoby 45317054, proti žalovaným 1/ T. S. , narozenému XY, bytem XY, a 2/ Mgr. Magdaleně Gebauerové , se sídlem v Opavě, Dolní náměstí 117/3, PSČ 746 01, jako insolvenční správkyni dlužníka T. S., o určení pravosti pohledávky, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 4 ICm XY, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka T. S. , narozeného XY, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 34 INS XY, o dovolání prvního žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 26. července 2018, č. j. 4 ICm XY, 12 VSOL XY (KSOS 34 INS XY), takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
III. První žalovaný je povinen zaplatit České republice soudní poplatek za dovolání ve výši 4.000 Kč , do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení, na účet Krajského soudu v Ostravě.
Odůvodnění:
[1] Rozsudkem ze dne 11. května 2018, č. j. 4 ICm XY, Krajský soud v Ostravě (dále jen „insolvenční soud“):
1/ Zamítl žalobu, kterou se žalobce (Komerční banka, a. s.) domáhal vůči žalovaným (1/ dlužníku T. S. a 2/ Mgr. Magdaleně Gebauerové, jako insolvenční správkyni dlužníka T. S.) určení, že pohledávka žalobce ve výši 877.129,76 Kč přihlášená do insolvenčního řízení vedeného u insolvenčního soudu na majetek dlužníka pod sp. zn. KSOS 34 INS XY, je po právu (bod I. výroku).
2/ Určil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (bod II. výroku).
[2] O odvolání prvního žalovaného rozhodl Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 26. července 2018, č. j. 4 ICm XY, 12 VSOL XY (KSOS 34 INS XY), tak, že:
1/ Odvolání odmítl [dle §218 písm. b/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), jako podané osobou neoprávněnou] (první výrok).
2/ Určil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).
[3] Proti usnesení odvolacího soudu podal (nezastoupený) první žalovaný dovolání, jež má za přípustné podle ustanovení §237 o. s. ř., a požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení.
[4] S přihlédnutím k době vydání napadeného rozhodnutí (26. července 2018) je pro dovolací řízení rozhodný občanský soudní řád v aktuálním znění.
[5] Podle ustanovení §238 odst. 1 písm. e/ o. s. ř., není dovolání přípustné podle ustanovení §237 proti usnesením, proti nimž je přípustná žaloba pro zmatečnost podle §229 odst. 4 o. s. ř.
[6] Právě o tento případ jde v posuzované věci, v níž je dovoláním napaden výrok, jímž odvolací soud odmítl odvolání prvního žalovaného; podle ustanovení §229 odst. 4 o. s. ř. totiž může účastník napadnout žalobou pro zmatečnost též pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání.
[7] Nejvyšší soud proto dovolání odmítl jako objektivně nepřípustné podle ustanovení §243c odst. 1 o. s. ř.
[8] Vzhledem k objektivní nepřípustnosti dovolání nebylo nutné se zabývat nedostatkem povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení (srov. §241b odst. 2 části věty za středníkem o. s. ř.).
[9] Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení §243c odst. 3 věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání prvního žalovaného bylo odmítnuto a u žalobce nebyly zjištěny žádné prokazatelné náklady dovolacího řízení.
[10] Výrok o povinnosti prvního žalovaného zaplatit soudní poplatek z dovolání se opírá o ustanovení §4 odst. 1 písm. i/, §11 odst. 2 písm. n/, odst. 10 a §11a zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v aktuálním znění. Dovolatel (jehož osobní osvobození od soudního poplatku z dovolání vyplývá z §11 odst. 2 písm. n/ zákona o soudních poplatcích) totiž podal dovolání proti rozhodnutí, proti kterému takovou možnost vylučuje ustanovení §238 o. s. ř.; učinil tak přesto, že se mu v napadeném rozhodnutí dostalo přiléhavého poučení o nepřípustnosti dovolání. Jelikož dobrodiní zákona spočívající v tom, že určitým osobám je ze zákona přiznáno osvobození od soudních poplatků, nesmí být zneužíváno k podávání opravných prostředků tam, kde to zákon vylučuje, vznikla dovolateli odmítnutím dovolání poplatková povinnost (§4 odst. 1 písm. i/ zákona o soudních poplatcích).
[11] Soudní poplatek za dovolání činí (v souladu s položkou 23 odst. 2 Sazebníku poplatků tvořícího přílohu zákona o soudních poplatcích) 4.000 Kč. Ke splatnosti soudního poplatku srov. §7 odst. 1 věta druhá zákona o soudních poplatcích.
Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat exekuce (výkonu rozhodnutí).
V Brně dne 22. ledna 2019
JUDr. Zdeněk Krčmář
předseda senátu