ECLI:CZ:NS:2019:29.ICDO.153.2018.1
KSPA 56 INS XY
56 ICm XY
sp. zn. 29 ICdo 153/2018-88
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Heleny Myškové v právní věci žalobce CITY CREDIT SE , se sídlem v Ostravě, Denisova 639/2, PSČ 702 00, identifikační číslo osoby 29263751, zastoupeného Mgr. Karlem Ležatkou, advokátem, se sídlem v Ostravě, 28. října 1610/95, PSČ 702 00, proti žalovanému Administrace insolvencí CITY TOWER, v. o. s. , se sídlem v Praze 4, Hvězdova 1716/2b, PSČ 140 00, identifikační číslo osoby 29414873, jako insolvenčnímu správci dlužníka J. V., zastoupenému A. Ř., se sídlem XY, o určení pořadí pohledávek, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích pod sp. zn. 56 ICm XY, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka J. V. , narozeného XY, bytem XY, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích pod sp. zn. KSPA 56 INS XY, o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 17. září 2018, č. j. 56 ICm XY, 104 VSPH XY (KSPA 56 INS XY), o návrhu žalovaného na odklad právní moci dovoláním napadeného rozhodnutí, takto:
Návrh žalovaného na odklad právní moci rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 17. září 2018, č. j. 56 ICm XY, 104 VSPH XY (KSPA 56 INS XY), se zamítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem ze dne 19. března 2018, č. j. 56 ICm XY, Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích (dále jen „insolvenční soud“) zamítl žalobu na určení, že pohledávky žalobce č. 1 ve výši 522 107,66 Kč a č. 2 ve výši 75 000 Kč, přihlášené do insolvenčního řízení dlužníka J. V., jsou po právu jako zajištěné a budou uspokojeny z výtěžku ve výroku specifikovaných nemovitostí (bod I. výroku) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (bod II. výroku).
K odvolání žalobce Vrchní soud v Praze ve výroku označeným rozsudkem změnil rozsudek insolvenčního soudu tak, že určil, že žalobce má zajištěné pohledávky P17/1 ve výši 522 107,66 Kč a P17/2 ve výši 75 000 Kč, které budou uspokojeny z výtěžku zpeněžení specifikovaných nemovitých věcí dlužníka (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů (druhý výrok).
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, které má za přípustné podle ustanovení §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), a požaduje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí změnil tak, že rozsudek insolvenčního soudu potvrdí. Současně dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud odložil právní moc dovoláním napadeného rozhodnutí, neboť dlužník je závažně ohrožen ve svých právech, když žalobce již udělil dovolateli závazný pokyn ke zpeněžení předmětu zajištění (domu), ve kterém dlužník trvale bydlí.
Žalobce navrhuje návrh na odklad právní moci rozsudku zamítnout jako nedůvodný.
S přihlédnutím k době vydání napadeného rozsudku je pro dovolací řízení (a tedy i pro rozhodnutí o návrhu na odklad právní moci dovoláním napadeného rozhodnutí Nejvyšším soudem) rozhodný občanský soudní řád v aktuálním znění (srov. též článek II bod 2. zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).
Podle ustanovení §243 o. s. ř. před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
Nejvyšší soud rozebral předpoklady, za nichž lze vyhovět návrhu na odklad vykonatelnosti nebo právní moci rozhodnutí již v usnesení ze dne 21. listopadu 2017, sp. zn. 27 Cdo 5003/2017, uveřejněném pod číslem 144/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 144/2018“), jakož i v usnesení ze dne 30. srpna 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016 (z nějž R 144/2018 výslovně vychází).
V poměrech projednávané věci Nejvyšší soud shledal, že předpoklady pro odklad právní moci dovoláním napadeného rozsudku nejsou (poměřováno důvody uváděnými dovolatelem a kritérii obsaženými v označeném usnesení Nejvyššího soudu) splněny. Odložením právní moci napadeného rozhodnutí by totiž došlo pouze k tomu, že na zástavní pohledávku zajištěného věřitele by se pohlíželo jako na pohledávku nezjištěnou (insolvenčním správcem popřenou). Zajištěný věřitel tím však nepřichází o postavení zajištěného věřitele a je oprávněn udělovat insolvenčnímu správci pokyny ke správě a zpeněžení předmětu zajištění. Nerespektovat takový pokyn by i po odložení právní moci rozhodnutí bylo možné jen při splnění podmínek formulovaných v §293 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona).
Nejvyšší soud proto návrh na odklad právní moci zamítl jako nedůvodný.
Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 10. 12. 2019
JUDr. Petr Gemmel
předseda senátu