Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28.02.2019, sp. zn. 29 ICdo 22/2017 [ rozsudek / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2019:29.ICDO.22.2017.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2019:29.ICDO.22.2017.1
KSCB 26 INS XY 42 ICm XY sp. zn. 29 ICdo 22/2017-66 ROZSUDEK Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Heleny Myškové v právní věci žalobce CITY CREDIT SE , se sídlem v Praze 1 - Novém Městě, Národní 138/10, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 29263751, zastoupeného JUDr. Petrem Langerem, Ph.D., LL.M., advokátem, se sídlem v Ostravě, Sokolská třída 1331/31, PSČ 702 00, proti žalovanému Kancelář správců v. o. s. , se sídlem v Brně, Čechyňská 419/14a, PSČ 602 00, identifikační číslo osoby 04204867, jako insolvenčnímu správci dlužníka M. M., zastoupenému Mgr. Jaroslavem Nekudou, advokátem, se sídlem v Brně, Čechyňská 419/14a, PSČ 602 00, o určení pravosti pohledávky, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 42 ICm XY, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka M. M. , narozeného XY, bytem XY, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. KSCB 26 INS XY, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 14. listopadu 2016, č. j. 42 ICm XY, 104 VSPH XY (KSCB 26 INS XY), takto: I. Rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 26. dubna 2016, č. j. 42 ICm XY, a rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 14. listopadu 2016, č. j. 42 ICm XY, 104 VSPH XY (KSCB 26 INS XY), se s výjimkou těch částí výroků, kterými bylo ve věci samé žalobci vyhověno ohledně částky 160 042,71 Kč, zrušují a ve zrušeném rozsahu se řízení zastavuje . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy všech stupňů. Odůvodnění: Rozsudkem ze dne 26. dubna 2016, č. j. 42 ICm XY, Krajský soud v Českých Budějovicích (dále jen „insolvenční soud“) určil, že žalobce má za dlužníkem pohledávku z titulu úroků z úvěru ze smlouvy o úvěru č. 20130024 ze dne 9. dubna 2013 ve výši 956 434 Kč (bod I. výroku) a rozhodl o nákladech řízení (bod II. výroku). K odvolání žalovaného Vrchní soud v Praze ve výroku označeným rozsudkem potvrdil rozsudek insolvenčního soudu v části bodu I. výroku, jíž bylo určeno, že pohledávka žalobce P11/1 ve výši 160 042,71 Kč z titulu úroků z úvěru je po právu, ve zbývající části bodu I. výroku rozsudek insolvenčního soudu změnil tak, že žalobu o určení pravosti pohledávky P11/1 ve výši 796 391,29 Kč z titulu úroků z úvěru zamítl (první výrok), rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů (druhý výrok) a o povinnosti žalobce uhradit soudní poplatek z odvolání (třetí výrok). Odvolací soud - na rozdíl od insolvenčního soudu - dospěl k závěru, že ujednání obsažené v bodu 5. 1. všeobecných obchodních podmínek k úvěrové smlouvě č. 20130024 ze dne 9. dubna 2013 je neplatné podle §39 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, pro rozpor s dobrými mravy. Proto nedošlo k zesplatnění úvěru, který žalobce poskytl dlužníku ve výši 1 000 000 Kč. Dále se odvolací soud [s poukazem na ustanovení §170 písm. b/ zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona)] neztotožnil se závěrem insolvenčního soudu, že žalobci vznikl nárok na zaplacení smluvních úroků z úvěru, jejichž splatnost nastala po rozhodnutí o úpadku dlužníka (24. listopadu 2015). Proti rozsudku odvolacího soudu [v rozsahu jeho měnícího výroku ve věci samé - posuzováno podle obsahu dovolání (§41 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále též jeno. s. ř.“)] podal žalobce dovolání, jehož přípustnost vymezuje ve smyslu §237 o. s. ř., argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, konkrétně otázky zesplatnění úvěru a kapitalizace úroků ve spotřebitelských smlouvách a jejich uplatňování v insolvenčním řízení. Namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod dle §241a odst. 1 o. s. ř.), a požaduje, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí odvolacího soudu a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Dovolání v dané věci je přípustné podle §237 o. s. ř., když v posouzení otázek dovolatelem předestřených, na nichž napadené rozhodnutí spočívá, jde o věc dovolacím soudem v insolvenčních souvislostech beze zbytku neřešenou. U přípustného dovolání Nejvyšší soud přihlíží k tomu, zda ve věci jsou splněny podmínky řízení. V tomto směru je rozhodné, že v průběhu dovolacího řízení insolvenční soud usnesením ze dne 15. srpna 2017, č. j. KSCB 26 INS XY (jež nabylo právní moci dne 31. srpna 2017), zrušil podle §308 odst. 1 písm. d/ insolvenčního zákona konkurs na majetek dlužníka z důvodu, že pro uspokojení věřitelů je majetek dlužníka zcela nepostačující. Z úpravy obsažené v §159 odst. 3, 4 a 6 insolvenčního zákona přitom plyne, že ve sporu o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek (§159 odst. 1 písm. a/ insolvenčního zákona) nelze pokračovat po skončení insolvenčního řízení zrušením konkursu podle §308 odst. 1 písm. d/ insolvenčního zákona. Nemožnost pokračovat po skončení insolvenčního řízení v incidenčním sporu představuje nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit; z důvodu tohoto neodstranitelného nedostatku podmínky řízení Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu a insolvenčního soudu v dovoláním napadeném rozsahu podle §104 odst. 1 o. s. ř. zrušil a řízení zastavil. O náhradě nákladů řízení před soudy všech stupňů Nejvyšší soud rozhodl podle §202 odst. 1 insolvenčního zákona, když ve sporu o pravost, výši nebo pořadí přihlašovaných pohledávek nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení proti insolvenčnímu správci. Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 29. září 2017) se podává z bodu 2., článku II, části první zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Poučení: Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 28. 2. 2019 JUDr. Petr Gemmel předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:02/28/2019
Spisová značka:29 ICdo 22/2017
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:29.ICDO.22.2017.1
Typ rozhodnutí:ROZSUDEK
Heslo:Podmínky řízení
Incidenční spory
Dotčené předpisy:§104 odst. 1 o. s. ř.
§159 odst. 1 písm. a) IZ.
§159 odst. 3, 4, 6 IZ.
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2019-06-08