ECLI:CZ:NS:2019:29.ICDO.5.2018.1
KSBR 28 INS XY
28 ICm XY
sp. zn. 29 ICdo 5/2018-118
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Milana Poláška v právní věci žalobce PSJ, a. s., se sídlem v Jihlavě, Jiráskova 3960/32, PSČ 586 01, identifikační číslo osoby 25 33 72 20, zastoupeného JUDr. Markem Bilejem, advokátem, se sídlem v Praze, Hvězdova 1716/2b, PSČ 140 00, proti žalované Nástrojárna pečky s. r. o. , se sídlem v Rožnově pod Radhoštěm, Bezručova 2902, PSČ 756 61, identifikační číslo osoby 26 22 89 12, zastoupené Mgr. Pavlem Dvořákem, advokátem, se sídlem ve Žďáru nad Sázavou, Strojírenská 2269/36, PSČ 591 01, o určení pořadí pohledávky, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 28 ICm XY, jako incidenční spor v insolvenčním řízení dlužníka Auto Activity s. r. o. , se sídlem v Třebíči, Horka-Domky, Spojovací 1339, PSČ 674 01, identifikační číslo osoby 25 58 97 68, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. KSBR 28 INS XY, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 16. května 2017, č. j. 28 ICm XY, 13 VSOL XY (KSBR 28 INS XY), takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Rozsudkem ze dne 25. května 2016, č. j. 28 ICm XY, Krajský soud v Brně (dále jen „insolvenční soud“) zamítl žalobu, kterou se žalobce (PSJ, a. s.) domáhal vůči žalovanému (Nástrojárna Pečky s. r. o.) určení, aby zajištění pohledávek žalovaného uplatněných v insolvenčním řízení vedeném u insolvenčního soudu na majetek dlužníka (Auto Activity s. r. o.) přihláškou pohledávky číslo 50 na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne 5. prosince 2013 „bylo považováno za neúčinný právní úkon a aby zajištěná pohledávka byla považována za nezajištěnou“ (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.).
Vrchní soud v Olomouci k odvolání žalobce rozsudkem ze dne 16. května 2017, č. j. 28 ICm XY, 13 VSOL XY (KSBR 28 INS XY), (mimo jiné) potvrdil rozsudek insolvenčního soudu ve správném znění výroku I.:
„Žaloba, kterou žalobce uplatnil popření práva žalovaného na uspokojení pohledávek žalovaného, přihlášených do insolvenčního řízení přihláškou evidovanou pod č. 50
– pohledávky z titulu nevrácené půjčky celkem ve výši, včetně příslušenství, 2.887.750,- Kč a pohledávky z titulu smluvní pokuty ve výši 500.000,- Kč a smluvní pokuty ve výši 1.000.000,- Kč podle smlouvy o půjčce ze dne 29. srpna 2012 ve znění dodatků č. 1 ze dne 22. listopadu 2012 a č. 2 ze dne 25. dubna 2013, a dále pohledávky z titulu nevrácené půjčky celkem ve výši, včetně příslušenství, 1.432.750,- Kč a pohledávky z titulu smluvní pokuty ve výši 300.000,- Kč a smluvní pokuty ve výši 200.000,- Kč podle smlouvy o půjčce ze dne 1. září 2013 – ze zajištění na základě smlouvy o zřízení zástavního práva, uzavřené mezi žalobcem a dlužníkem dne 5. prosince 2013, jejímž předmětem jsou nemovitosti, pozemky parcela XY, jejíž součástí je stavba: XY., obč. vyb., parcela XY, jejíž součástí je stavba: XY, obč. vyb., a pozemky parcela XY a parcela XY, vše zapsáno v katastru nemovitostí, vedeném u Katastrálního úřadu XY, Katastrální pracoviště XY na LV č. XY pro obec a k. ú. XY, se zamítá“.
Dovolání žalobce proti rozsudku odvolacího soudu, které mohlo být přípustné jen podle ustanovení §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.), Nejvyšší soud odmítl jako nepřípustné podle ustanovení §243 odst. 1 a 2 o. s. ř.
Učinil tak proto, že právní posouzení věci, na němž rozhodnutí odvolacího soudu spočívá, a které bylo dovoláním zpochybněno, podle něhož „je za trvání insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužníka výlučným nositelem práva podat odpůrčí žalobu insolvenční správce dlužníka“, odpovídá závěrům formulovaným Nejvyšším soudem v usnesení ze dne 28. února 2013, sen. zn. 29 ICdo 3/2013, uveřejněném v časopise Soudní judikatura č. 4, ročník 2014, pod číslem 47. Srov. dále též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. března 2014, sen. zn. 29 ICdo 13/2012, jakož i rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 29. dubna 2014, sen. zn. 29 ICdo 14/2012, ze dne 7. října 2014, sp. zn. 21 Cdo 2299/2013 a ze dne 28. června 2017, sen. zn. 29 ICdo 33/2015, uveřejněných pod čísly 113/2014, 34/2015 a 138/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
K požadavku dovolatele, aby Nejvyšší soud předložil věc Ústavnímu soudu s návrhem na zrušení ustanovení §235 odst. 2 a §239 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), a do doby, než Ústavní soud rozhodne, aby dovolací řízení přerušil, Nejvyšší soud dodává, že proti výše zmíněnému usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. 29 ICdo 3/2013 byla podána ústavní stížnost, v jejímž rámci tamní stěžovatel rovněž navrhl zrušení označených ustanovení insolvenčního zákona. Tříčlenný senát Ústavního soudu povolaný o ústavní stížnosti rozhodnout, usnesením ze dne 10. prosince 2015, sp. zn. I. ÚS 1467/13, ve znění opravného usnesení z téhož dne, téže spisové značky, řízení přerušil a návrh na zrušení ustanovení §235 odst. 2 a §239 odst. 1 insolvenčního zákona postoupil k rozhodnutí plénu Ústavního soudu. Plénum Ústavního soudu pak nálezem ze dne 7. listopadu 2017, sp. zn. Pl. ÚS 33/15, návrh na zrušení ustanovení §235 odst. 2 a §239 odst. 1 insolvenčního zákona zamítlo. Nálezem ze dne 14. listopadu 2017, sp. zn. I. ÚS 1467/13, Ústavní soud následně zamítl ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. 29 ICdo 3/2013, vycházeje ze stanoviska pléna.
K tomu viz např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. března 2018, sen. zn. 29 ICdo 30/2018.
Konečně Nejvyšší dodává, že nepřehlédl, že v průběhu dovolacího řízení insolvenční soud usnesením ze dne 6. prosince 2018, č. j. KSBR 40 (26) INS INS, zjistil úpadek žalobce (PSJ, a. s.) a insolvenčním správcem ustanovil Ing. Davida Jánošíka; tato skutečnost neměla vliv ani na další průběh dovolacího řízení, ani na postavení dlužníka jako žalobce v řízení [§140 odst. 1, a §229 odst. 1 a odst. 3 písm. b) insolvenčního zákona].
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 29. září 2017) se podává z bodu 2., článku II, části první zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. 2. 2019
JUDr. Petr Gemmel
předseda senátu