ECLI:CZ:NS:2019:29.ICDO.72.2019.1
KSOS 25 INS XY
25 ICm XY
sp. zn. 29 ICdo 72/2019-348
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Heleny Myškové a JUDr. Zdeňka Krčmáře v právní věci žalobkyně M. K. , narozené XY, bytem XY, zastoupené Mgr. Petrem Miketou, advokátem, se sídlem v Ostravě, Jaklovecká 1249/18, PSČ 710 00, proti žalovanému Statutárnímu městu Ostrava, Městskému obvodu Ostrava - jih , se sídlem v Ostravě, Horní 791/3, PSČ 700 30, identifikační číslo osoby 00845451, o určení pravosti vykonatelné pohledávky, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 25 ICm XY, jako incidenční spor v insolvenční věci žalobkyně, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 25 INS XY, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 30. listopadu 2017, č. j. 25 ICm XY, 15 VSOL XY (KSOS 25 INS XY), ve znění usnesení ze dne 19. ledna 2018, č. j. 25 ICm XY, 15 VSOL XY (KSOS 25 INS XY), takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
Rozsudkem ze dne 13. listopadu 2015, č. j. 25 ICm XY, ve znění usnesení ze dne 17. července 2017, č. j. 25 ICm XY, Krajský soud v Ostravě (dále jen „insolvenční soud“):
1/ Zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala určení, že žalovaný nemá vůči ní vykonatelnou pohledávku z titulu poplatku za psa za období od 1. července 2007 do 31. prosince 2007 ve výši 500 Kč, uplatněnou v insolvenčním řízení přihláškou podanou dne 28. července 2011 (bod I. výroku).
2/ Uložil žalobkyni zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 726 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (bod II. výroku).
K odvolání žalobkyně Vrchní soud v Olomouci rozsudkem ze dne 30. listopadu 2017, č. j. 25 ICm XY, 15 VSOL XY (KSOS 25 INS XY), ve znění usnesení ze dne 19. ledna 2018, č. j. 25 ICm XY, 15 VSOL XY (KSOS 25 INS XY):
1/ Potvrdil rozsudek insolvenčního soudu (první výrok).
2/ Uložil žalobkyni zaplatit žalovanému na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 1 761,27 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (druhý výrok).
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, namítajíc, že při řešení otázky splnění dluhu se soudy nižších stupňů odchýlily od ustálené praxe Nejvyššího soudu (rozsudku ze dne 16. října 2018, sp. zn. 28 Cdo 3382/2018), podle níž splněním dluhu zaniká povinnost dlužníka poskytnout věřiteli „určité plnění“ (v poměrech dané věci poplatek za psa).
Za stavu, kdy zmíněný poplatek zaplatila 30. května 2007, požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
Žalovaný považuje dovolání za nepřípustné.
Dovolání žalobkyně Nejvyšší soud odmítl jako nepřípustné podle ustanovení §238 odst. 1 písm. c) a §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).
Podle ustanovení §237 o. s. ř., není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle ustanovení §238 odst. 1 písm. c) o. s. ř., dovolání podle §237 není přípustné proti rozsudkům a usnesením, vydaným v řízeních, jejichž předmětem bylo v době vydání rozhodnutí obsahujícího napadený výrok peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč, včetně řízení o výkon rozhodnutí a exekučního řízení, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv a o pracovněprávní vztahy; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.
Podle ustanovení §238 odst. 3 o. s. ř., za rozhodnutí podle odstavce 1 písm. c) se považuje i rozhodnutí vydané v řízení o určení pravosti nebo výše pohledávky nepřevyšující 50 000 Kč.
O tom, že v poměrech dané věci nejde o vztah ze spotřebitelské smlouvy, ani o vztah pracovněprávní není pochyb.
Na závěru o objektivní nepřípustnosti podaného dovolání přitom nemůže nic změnit ani nesprávné poučení poskytnuté dovolatelce odvolacím soudem v písemném vyhotovení jeho rozhodnutí. K tomu srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. září 2001, sp. zn. 29 Odo 62/2001 a ze dne 27. června 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněná pod čísly 73/2001 a 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i důvody nálezu Ústavního soudu ze dne 2. prosince 2008, sp. zn. II. ÚS 323/07, uveřejněného pod číslem 210/2008 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu.
O náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle §243c odst. 3 věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. a zavázal žalobkyni, jejíž dovolání bylo odmítnuto, k náhradě nákladů dovolacího řízení vzniklých žalovanému v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání (z 29. května 2019), které nebylo sepsáno advokátem (žalovaný nebyl v dovolacím řízení zastoupen), přičemž žalovaný nedoložil výši svých hotových výdajů. Jde o paušální náhradu hotových výdajů podle §151 odst. 3 o. s. ř. [srov. článek II, bod 1. ve spojení s článkem VI. zákona č. 139/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon)], ve výši 300 Kč (§2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle §151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle §89a exekučního řádu).
S přihlédnutím k době vydání napadeného rozhodnutí (30. listopadu 2017) je pro dovolací řízení rozhodný občanský soudní řád v aktuálním znění (srov. bod 2., části první článku II. zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).
Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinná, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.
V Brně dne 30. 7. 2019
JUDr. Petr Gemmel
předseda senátu