ECLI:CZ:NS:2019:29.ICDO.77.2019.1
MSPH 90 INS XY
190 ICm XY
sp. zn. 29 ICdo 77/2019-101
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Heleny Myškové v právní věci žalobce D. S. , narozeného XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Pavlem Douchou, advokátem, se sídlem v Praze 1, Mezibranská 579/7, PSČ 110 00, proti žalovanému Administrace insolvencí CITY TOWER, v. o. s. , se sídlem v Praze 4, Hvězdova 1716/2b, PSČ 140 00, identifikační číslo osoby 29414873, jako insolvenčnímu správci dlužníka D. S., zastoupenému JUDr. Zbyňkem Jirouškem, advokátem, se sídlem v Praze 4, Táborská 65/29, PSČ 140 00, o vyloučení majetku ze soupisu majetkové podstaty, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 190 ICm XY, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka D. S. , narozeného XY, bytem XY, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 90 INS XY, o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 2. května 2019, č. j. 190 ICm XY, 101 VSPH XY (MSPH 90 INS XY), o návrhu žalovaného na odklad právní moci a vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí, takto:
I. Návrh na odklad vykonatelnosti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 2. května 2019, č. j. 190 ICm XY, 101 VSPH XY (MSPH 90 INS XY), se zamítá .
II. Právní moc rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 2. května 2019, č. j. 190 ICm XY, 101 VSPH XY (MSPH 90 INS XY), se odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání podaném v této věci.
Odůvodnění:
Rozsudkem ze dne 26. října 2018, č. j. 190 ICm XY, Městský soud v Praze (dále jen „insolvenční soud“) zamítl žalobu o vyloučení 20 ks specifikovaných akcií ze soupisu majetkové podstaty dlužníka (bod I. výroku) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (bod II. výroku).
K odvolání žalobce Vrchní soud v Praze ve výroku označeným rozsudkem změnil rozsudek insolvenčního soudu tak, že 20 ks specifikovaných akcií se vylučuje ze soupisu majetkové podstaty dlužníka (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů (druhý výrok).
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, požaduje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí změnil tak, že rozsudek insolvenčního soudu se potvrzuje. Současně dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud odložil právní moc i vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí. Tento návrh odůvodnil dovolatel tím, že převedením akcií na třetí osobu (ještě v době před rozhodnutím o dovolání) bude nevratně zkrácena majetková podstata dlužníka. Dovolatel má za to, že napadeným rozhodnutím odvolacího soudu je závažně ohrožen na svých právech a jeho výkonem mu hrozí závažná újma.
Žalobce s odkladem vykonatelnosti dovoláním napadeného rozsudku nesouhlasí.
S přihlédnutím k době vydání napadeného rozsudku je pro dovolací řízení (a tedy i pro rozhodnutí o návrhu na odklad právní moci a vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí Nejvyšším soudem) rozhodný občanský soudní řád v aktuálním znění (srov. též článek II bod 2. zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).
Podle ustanovení §243 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit a/ vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b/ právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
V usnesení ze dne 21. listopadu 2017, sp. zn. 27 Cdo 5003/2017, uveřejněném pod číslem 144/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 144/2018“), jakož i v usnesení ze dne 30. srpna 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016 (z nějž R 144/2018 výslovně vychází), Nejvyšší soud rozebral předpoklady, za nichž lze vyhovět návrhu na odklad vykonatelnosti rozhodnutí podle výše citovaného ustanovení. Jedním z těchto předpokladů je i to, že podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí odvolacího soudu lze (případně též ve spojení s rozhodnutím soudu prvního stupně) nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci. Odtud plyne, že návrh na odklad vykonatelnosti napadeného rozsudku je zjevně bezdůvodný, jelikož předmětný rozsudek má povahu rozsudku o určení, jenž se nevykonává [k povaze vylučovací žaloby podle §225 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), srov. např. důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. října 2015, sp. zn. 29 Cdo 683/2011, uveřejněného pod číslem 116/2016 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek]. Nejvyšší soud proto tento návrh bez dalšího zamítl.
V R 144/2018 Nejvyšší soud dále doplnil, že materiální právní moc dovoláním napadeného rozhodnutí (či jeho výroku) je možné odložit jen tehdy, nemohou-li být negativní dopady rozhodnutí (výroku) do poměrů účastníka řízení (dovolatele) beze zbytku sistovány odkladem jeho vykonatelnosti. Předpoklady pro odklad právní moci dovoláním napadeného rozsudku jsou v dané věci (poměřováno důvody uváděnými dovolatelem a kritérii obsaženými v označených usneseních Nejvyššího soudu) splněny a Nejvyšší soud proto potud návrhu dovolatele vyhověl.
Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 11. 12. 2019
JUDr. Petr Gemmel
předseda senátu