ECLI:CZ:NS:2019:29.ICDO.83.2017.1
KSCB 27 INS 29347/2013
42 ICm 1105/2015
sp. zn. 29 ICdo 83/2017-185
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Heleny Myškové v právní věci žalobkyně Mgr. Ing. Petry Hýskové , se sídlem v Praze 2, Tyršova 1835/13, PSČ 120 00, jako insolvenční správkyně dlužníka HEAVY MACHINERY SERVICES a. s., proti žalovanému Technosys a. s. , se sídlem v Praze 5, Musílkova 172/58, PSČ 150 00, identifikační číslo osoby 24827169, zastoupenému Mgr. Romanem Moussawi, advokátem, se sídlem v Praze 1, Pařížská 67/11, PSČ 110 00, za účasti Všeobecné úverové banky, a. s. , se sídlem v Bratislavě, Mlynské nivy 1, PSČ 829 90, Slovenská republika, identifikační číslo osoby 31320155, jako vedlejšího účastníka na straně žalobkyně, zastoupené JUDr. Radkou Konečnou, advokátkou, se sídlem v Praze 1, Lazarská 1718/3, PSČ 110 00, za účasti Krajského státního zastupitelství v Českých Budějovicích , se sídlem v Českých Budějovicích, Goethova 1949/2, PSČ 370 01, o odpůrčí žalobě, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 42 ICm 1105/2015, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka HEAVY MACHINERY SERVICES a. s. , se sídlem v Českých Velenicích, Jana Pernera 159, PSČ 378 10, identifikační číslo osoby 46711201, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. KSCB 27 INS 29347/2013, o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 5. prosince 2016, č. j. 42 ICm 1105/2015, 104 VSPH 632/2016-160 (KSCB 27 INS 29347/2013), takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Ve vztahu mezi žalovaným a žalobkyní nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
III. Ve vztahu mezi žalovaným a vedlejším účastníkem řízení na straně žalobkyně nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Rozsudkem ze dne 31. května 2016, č. j. 42 ICm 1105/2015-112, Krajský soud v Českých Budějovicích (dále jen „insolvenční soud“):
1/ Určil, že zástavní smlouva uzavřená mezi dlužníkem a žalovaným dne 28. června 2013 ve formě notářského zápisu sp. zn. NZ 238/2013, N 261/2013 (dále jen „zástavní smlouva“) je neúčinným právním úkonem (bod I. výroku).
2/ Uložil žalovanému zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 13 834,18 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám jejího zástupce (bod II. výroku).
3/ Uložil žalovanému zaplatit vedlejšímu účastníku na náhradě nákladů řízení 28 282 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám jeho zástupce (bod III. výroku).
4/ Uložil žalovanému zaplatit České republice - Krajskému soudu v Českých Budějovicích soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku (bod IV. výroku).
K odvolání žalovaného Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 5. prosince 2016, č. j. 42 ICm 1105/2015, 104 VSPH 632/2016-160 (KSCB 27 INS 29347/2013):
1/ Potvrdil rozsudek insolvenčního soudu (první výrok).
2/ Uložil žalovanému zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů odvolacího řízení 726 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku (druhý výrok).
3/ Uložil žalovanému zaplatit vedlejšímu účastníku na náhradě nákladů odvolacího řízení 8 228 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám jeho zástupkyně (třetí výrok).
Po stránce skutkové odvolací soud dospěl k závěru, že žalovaný (věřitel č. 281) přihlásil do insolvenčního řízení dlužníka pohledávku P 283 ve výši 293 450 682 Kč z titulu půjček finančních prostředků, zajištěnou podnikem dlužníka dle zástavní smlouvy. Vedlejší účastník (věřitel č. 1) popřel před přezkumným jednáním pravost pohledávky žalovaného (podáním z 3. července 2014). Insolvenční soud povolil řešení úpadku dlužníka reorganizací usnesením ze dne 9. září 2014, č. j. KSCB 27 INS 29347/2013-B-29, které bylo v řízení o žalobě pro zmatečnost zrušeno usnesením ze dne 13. listopadu 2015, č. j. 28 ICm 3773/2014, potvrzeným usnesením odvolacího soudu ze dne 16. června 2016, č. j. 28 ICm 3773/2014, 101 VSPH 283/2016-308 (KSCB 27 INS 29347/2013), přičemž usnesení nabyla právní moci 28. listopadu 2016.
Odvolací soud - cituje §3 odst. 1, 2 a 3, §235, §236, §239 odst. 1, 2 a 3 a §241 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona) - dovodil, že pohledávku žalovaného nelze považovat za zjištěnou (v době rozhodování odvolacího soudu nebylo rozhodnuto o způsobu řešení úpadku konkursem nebo „znovu reorganizací“) a že zástavní smlouva je neúčinným právním úkonem ve smyslu §241 odst. 1, 3 písm. d/ insolvenčního zákona.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jehož přípustnost vymezuje ve smyslu §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázek hmotného a procesního práva, které dosud nebyly v rozhodovací praxi dovolacího soudu vyřešeny, nebo se odvolací soud při jejich řešení odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Dovolatel namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod dle §241a odst. 1 o. s. ř.), a požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu změnil tak, že se žaloba zamítá.
Nejvyšší soud dovolání žalovaného odmítl podle §243c odst. 1 o. s. ř. Učinil tak proto, že dovolání se stalo bezpředmětným v důsledku okolností nastalých po vydání napadeného rozhodnutí.
V mezidobí vzal dovolatel zpět svou přihlášku pohledávky v plném rozsahu (podáním z 26. srpna 2019). Insolvenční soud následně usnesením ze dne 27. srpna 2019, č. j. KSCB 27 INS 29347/2013-P283-4, jež nabylo právní moci dne 27. srpna 2019, vzal na vědomí zpětvzetí přihlášky pohledávky P283 věřitele č. 281 (dovolatele) ve výši 293 450 682 Kč a právní mocí tohoto usnesení ukončil účast dovolatele v insolvenčním řízení.
Spor o neúčinnost zástavní smlouvy, na základě níž vzniklo zástavní právo k podniku dlužníka zajišťující pohledávku dovolatele vůči dlužníku, je incidenčním sporem projednávaným v rámci insolvenčního řízení (§2 písm. d/, §159 odst. 1 písm. d/ insolvenčního zákona). V projednávané věci dovolatel svou pohledávku za dlužníkem z půjček přihlásil do insolvenčního řízení s právem na uspokojení ze zajištění (podniku dlužníka). Z výtěžku zpeněžení zástavy lze uspokojovat pouze pohledávky těch (zajištěných) věřitelů, kteří se do insolvenčního řízení přihlásili (obdobně např. závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. listopadu 2011, sen. zn. 29 NSČR 16/2011, uveřejněného pod číslem 54/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, které je - stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu citovaná níže - veřejnosti dostupné též na webových stránkách Nejvyššího soudu).
V situaci, kdy dovolatel přestal být přihlášeným věřitelem, neboť v dovolacím řízení skončila jeho účast v insolvenčním řízení (§184 odst. 1 poslední věta insolvenčního zákona), postrádá pro něj řízení o této odpůrčí žalobě smysl. I kdyby totiž Nejvyšší soud dovolání připustil a případně mu vyhověl (zrušením rozhodnutí obou stupňů), nemohly by se výsledky dovolacího řízení projevit příznivěji v poměrech dovolatele. Po zpětvzetí přihlášky pohledávky zajištěné zástavním právem k dlužníkovu podniku totiž k tomuto zástavnímu právu v insolvenčním řízení vedeném na majetek dlužníka tak jako tak nebude přihlíženo.
Za popsaného stavu se opravný prostředek (dovolání) žalovaného stal bezpředmětným a je namístě jeho odmítnutí (k postupu soudu při bezpředmětnosti opravného prostředku srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. září 2004, sp. zn. 29 Odo 611/2002, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. srpna 2015, sen. zn. 29 ICdo 15/2015).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (ve znění účinném od 1. ledna 2014 do 29. září 2017) se podává z bodu 2., článku II, části první zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Poučení: Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. 9. 2019
JUDr. Petr Gemmel
předseda senátu